Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu Kč) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura Bloomberg NEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion USD (22,4 bilionu Kč). Tato částka zahrnuje investice do modernizace energetických sítí a především do nové produkce, aby byla země schopná zvládnou postupné odstavování jaderných a uhelných elektráren, zvýšenou poptávku po elektromobilech a systémech vytápění a splnit klimatické závazky.

Přechod bude vyžadovat instalaci solárních panelů pokrývajících plochu odpovídající 43 fotbalovým hřištím a každodenní činnost 1600 tepelných čerpadel. Německý kancléř Olaf Scholz při nedávné návštěvě centrály automobilky Volkswagen ve Wolfsburgu prohlásil, že bude také potřeba postavit týdně 27 nových větrných elektráren na pevnině a čtyři na moři.

Podle odhadů německého síťového regulátora a institutu Agora Energiewende bude potřeba do roku 2030, kdy se očekává, že poptávka po elektřině bude zhruba o třetinu vyšší než nyní, instalovat kolem 250 gigawattů nové kapacity. Pro představu by tato požadovaná výroba elektřiny stačila na pokrytí současné poptávky domácností všech 448 milionů obyvatel EU. Dodávky budou tvořené kombinací obnovitelných zdrojů a paroplynových elektráren, které by mohly být časem přestavěny na vodík.

Cesta ke splnění cíle bude dlouhá. Tento týden německá vláda oznámila, že letos připraví výběrová řízení na paroplynové elektrárny, které se mají na této kapacitě podílet asi desetinou. V případě expanze obnovitelných zdrojů, zřízení jednoho stožáru větrné elektrárny může trvat až sedm let, než se podaří vyřídit veškerou německou byrokracii.

Jak je situace naléhavá ukazuje i to, že firma BASF se rozhodla zrušit 2600 pracovních míst, protože čelí tlakům způsobeným energetickou krizí. Provoz chemického giganta v Německu byl ve druhé polovině loňského roku ztrátový a firma nyní zavírá energeticky nejnáročnější továrny, včetně dvou závodů na výrobu čpavku a souvisejících zařízení na výrobu hnojiv.

Jádrem německého problému jsou politické plány na postupné vyřazení některých zdrojů energie, aniž by byla jasně stanovena cesta k jejich nahrazení. Poslední tři jaderné elektrárny v zemi budou zavřené do poloviny dubna a země nyní usiluje o urychlení odchodu od uhlí do roku 2030. Problém zesílil poté, co Rusko, hlavní předválečný dodavatel energie do Německa, omezilo dodávky plynu.

Protože jádro a uhlí jsou mimo hru, Německo začalo rychle budovat terminály na dovoz dražšího zkapalněného zemního plynu, aby si zajistilo energii pro svoji ekonomiku, na jejímž výkonu má velký podíl průmysl. Současně se podle odhadů vlády má do roku 2030 zvýšit poptávka po elektromobilech, tepelných čerpadlech a elektrolyzérech na výrobu vodíku o 33 procent na zhruba 750 terawatthodin.

Vláda sice ukázala, že je politická vůle k prosazení přechodu, ale pro tak rozsáhlý plán potřebuje pomoc soukromého sektoru, včetně zajištění mnoha tun oceli a dalších materiálů, upozornila expertka na energetické systémy institutu E3G Lisa Fischerová. Německo také musí vyřešit, jak bude vyrábět elektřinu, když nebudou k dispozici vítr a slunce. Vládní plán zatím počítá s řadou nových paroplynových elektráren, které mohou později využívat vodík, ale má problémy s nalezením investorů, kteří by byli ochotni se takových nákladných projektů ujmout.

„Za současných rámcových podmínek nelze očekávat dostatek investic,“ uvedla členka ekonomické rady, skupiny poradců vlády, Veronika Grimmová. Nedostatek finančních prostředků způsobují vysoká úroveň nejistoty na energetických trzích a nejisté regulace, dodala.

Berlín se snaží problém vyřešit reorganizací způsobu nákupu a prodeje elektřiny. Cílem je také poskytnout pobídky pro paroplynové elektrárny připravené na možnost použití vodíku. Další výzvou je, aby se „zelená“ elektřina dostala z venkovských přímořských oblastí na severu, kde se nachází řada větrných elektráren, ke spotřebitelům a továrnám na jihu. Podle generálního ředitele firmy E.ON, která provozuje zhruba 800.000 kilometrů německé distribuční sítě, Leonharda Birnbauma se bude muset velikost německé sítě do roku 2030 zdvojnásobit.