Rusky píšící nezávislé médium Meduza zveřejnilo záběry z dronů na město Buča, které ukazují těla ukrajinských civilistů, kteří byli zabiti během ruské okupace. Záběry pochází z období mezi 23. až 30. březnem a Meduza je získala od Bělorusa bojujícího na straně Ukrajiny. Médium, které pracuje z lotyšské Rigy, se tak snaží vyvrátit ruská tvrzení o tom, že za masakrem v Buči nestojí ruská armáda a že důkazní materiál je falešný.
Vzpomínáte si na redaktorku Marinu Ovsjannikovovou? Ta na začátku ruské invaze na Ukrajinu proslula tím, že vnikla do živého vysílání ruské televize s transparentem „Zastavte válku“. Následně byla oslavována jako jedna z mála ruských novinářek se svědomím. Momentálně Ovsjannikovová horuje za ukončení sankcí proti Rusku. Objevila se tak teorie, že její protest byl od začátku operací zpravodajských služeb.
Zpravodajská společnost BBC v pondělí analyzovala několik ruských tvrzení týkajících se zpráv z osvobozené obce Buča u Kyjeva a dospěla k závěru, že vyjádření zpochybňující utrpení civilistů odporují vizuálním důkazům ze zveřejněných nahrávek i svědectvím místních. Ve městě se po odchodu ruských jednotek našly desítky až stovky mrtvol a zatímco ukrajinští a západní představitelé hovoří o válečných zločinech, Moskva bez důkazů obviňuje Kyjev z provokace.
Nedávný požár restaurace v Osvětimanech na Uherskohradišťsku nebyla náhoda ani nehoda, oheň v dřevěné budově někdo založil úmyslně. Ve videu a tiskové zprávě na hradním webu to prohlásil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, jehož firma hospodu Na Srubu vlastní. Hasiči ale vyšetřování příčin požáru ještě neukončili. Mynář tvrdí, že v budově měl původně být se svou rodinou i v den, kdy tam hořelo. Událost spojil se „štvavou nenávistnou kampaní médií“.
Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.
Většinou tady na sociální sítě nadávám, případně si z nich utahuju. Ve válečných časech ale člověk může poznat i jejich lepší stránku. Kdo hledá, najde na nich důvěryhodné zdroje důležitých informací, ať už z místa bojů, nebo od fundovaných politologů, vojenských analytiků a dalších. Mně se v tom ohledu poštěstilo a jsem tomu rád, i když v důsledku toho trávím na sítích o dost víc času, než bych měl.
Poznatek, který dnes musíme připomenout, není originální, ale doba si to bohužel žádá. V souvislosti se zájmem o boj proti dezinformacím u nás lze zaznamenat vlnu oprašování známého citátu, že svoboda slova nikomu nedává právo „volat ‚hoří‘ v plném divadle“. A to i od osob právnicky vzdělaných a vlivných. Neprokazují nám ani sobě dobrou službu.
Vitalij Kim. Gubernátor Mykolajivské oblasti se stává ukrajinskou mediální hvězdou. Je totiž schopen i v době, kdy všude kolem něj zuří válka, své spoluobčany o jejích hrůzách informovat s humorem. A jeho spoluobčané se i díky jeho videím dokázali semknout v odporu proti ruské invazi. Každodenně vysílá krátká videa, která vždy začíná pozdravem „Dobré ráno z Ukrajiny“. V nich popisuje současnou situaci své oblasti.
Levicový deník Haló noviny přestane vycházet k 28. dubnu. Místo něj by měl vycházet týdeník. V sobotu o tom rozhodl Ústřední výbor KSČM. Dnes to napsaly Haló noviny. KSČM je hlavním akcionářem společnosti Futura, která tento deník vydává. Mluvčí strany Helena Grofová ČTK řekla, že náklad Haló novin představoval asi 6000 výtisků. U nového týdeníku se podle ní uvažuje se stejným nákladem, podobným formátem a menší redakcí než dosud.
Někteří kritici nošení látkových roušek i respirátorů a dalších proticovidových opatření se odvolávají na princip svobody. Tento morální postoj jim však často bránil hledat důkazy proti kvalitě roušek. Jen někteří si dali tu práci a analyzovali data publikovaná v tak mainstreamových titulech, jako je třeba New York Times. Patří k nim Ian Miller. Tento americký novinář část svých článků zkompiloval do knihy Unmasked: The Global Failure of Covid Mask Mandates (Demaskováno. Povinnost nosit roušky byla celosvětově neúspěšná).
Je to už pět dní, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zákaz jedenácti opozičních stran a také vznik jakési národní informační platformy, jejíž zpravodajství budou přebírat a vysílat všechny televizní stanice (spojíme „všechny celonárodní TV kanály… v jednu informační platformu pro strategickou komunikaci“, abychom ho citovali přesně).
Ruské úřady začaly stíhat známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za příspěvky na sociálních sítích o ruském ostřelování porodnice v obleženém Mariupolu. Za „úmyslné šíření záměrně lživých informací“ o počínání ozbrojených sil mu hrozí až 15 let vězení, oznámila ruská média. Podle ruské redakce BBC jde o sedmý známý případ uplatnění nového ustanovení trestního zákona, které vstoupilo v platnost po ruské invazi na Ukrajinu.
Přesně týden trvala odpověď ruského Prvního kanálu na protest proti válce, který se odehrál přímo v živém vysílání zpravodajství. Vedení kanálu tvrdí, že incident mají na svědomí Britové. Jeho jedinou aktérkou byla novinářka Marina Ovsjannikovová. V záběru držela nápis „Ne válce. Nevěřte propagandě, lžou vám.“ Podle Rusů se údajně jedná o britskou špionku. Britské ministerstvo zahraničí obvinění Rusů označilo za lži, spojení s novinářkou popřelo.
Pozoruhodný čin ruské redaktorky Mariny Ovsjannikovové, která vběhla během vysílání před kamery s cedulí s nápisem No War a s ruským textem odsuzujícím válku a označujícím zprávu za propagandu, vzbudil předevčírem nadšení. Také já od té chvíle chci napsat článek o naději v ruské ženy. Jenže to nadšení poněkud zchladily včera některé relativizující komentáře z ukrajinské strany, jimž se okolnosti a provedení zdály poněkud podezřelé.
Život amerického reportéra a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva, píše Reuters. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý novinář Brent Renaud, který jako filmař pokrýval také válku v Iráku nebo Afghánistánu. Policie nejprve uvedla, že Renaud byl novinářem listu The New York Times. Ten to ale později popřel. Nedorozumění zřejmě vzniklo proto, že Renaud u sebe podle fotografií zveřejněných ukrajinskými médii měl novinářskou průkazku s nápisem deníku NYT.
Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku, uvedla agentura Reuters. Kanadská CBC jen o chvíli dříve oznámila, že dočasně pozastavuje zpravodajství z této země kvůli novému ruskému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření toho, co úřady označí za dezinformaci o ruské armádě či diskreditaci ruských ozbrojených sil. Práci svých novinářů v Rusku dočasně pozastaví také agentura Bloomberg. Ukončení činnosti v Rusku kvůli hrozbě trestních postihů už dříve oznámila ruskojazyčná služba BBC.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se v Rusku rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a začal omezovat přístup k Twitteru, uvedla agentura TASS. Agentura Interfax předtím uvedla, že Twitter je stejně zablokovaný jako Facebook. Úřad tak činí v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli nespokojenosti s tím, jaké informace se o invazi objevují na sociálních sítích a v dalších médiích. Uvádí to zahraniční tiskové agentury. Podle televize Nexta se blokace týká i YouTube a Booking.com.
Šéfredaktorka ruského vydání zpravodajské televizní sítě Russia Today (RT) Maria Baronová rezignovala na svou pozici na protest proti ruské invazi na Ukrajině. RT přitom tradičně razí putinovskou propagandu. Své rozhodnutí oznámila v interview ruského serveru Znak, který byl v mezidobí zastaven, obsah rozhovoru ale zachytila i jiná světová média. Baronová se v něm nechala slyšet, že si s podporovateli útoku Vladimira Putina na Kyjev „nemá už co říci“.
V minulých týdnech americká média opakovala předpověď amerických rozvědek, že Putin zaútočí ve čtvrtek 16. února na Ukrajinu. 16. únor přišel a odešel, s předvídatelnými výsledky („Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman,“ zněl titulek rozhovoru v MF DNES, který vyšel druhý den). V pátek na tiskové konferenci prezident Joe Biden oznámil, že si je jist, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. „Máme značné rozvědné kapacity,“ odpověděl na dotaz reportérky, jak to ví tak přesně.
Moderátor a vědec Václav Moravec zaštítil nový projekt boje s dezinformacemi, tentokrát zaměřený na středoevropský prostor ve spolupráci institucí z Česka, Slovenska a Polska. Ne že by se v tomto prostoru nevyskytovaly příležitosti k přeshraniční spolupráci. Jmenovitě by šlo o notorický případ dezinformací o Polsku, které u nás dlouhodobě šíří redaktor Práva a Novinek.cz Pavol Minárik. Ale předpokládáme, že slíbených 1,5 milionu eur od Evropské komise nejspíš bude použito na jiné cíle.
Skupina PPF prostřednictvím své dceřiné firmy CME uzavřela dohodu o převzetí 100 procent soukromé chorvatské televizní společnosti RTL Hrvatska. Hodnota získaných aktiv je 50 milionů eur, tedy přes 1,2 miliardy Kč. Součástí akvizice jsou dlouhodobá práva pro CME k použití značky RTL na chorvatském trhu. Transakce mezi CME a RTL Group Central & Eastern Europe podléhá obvyklým regulatorním procesům včetně schválení chorvatským antimonopolním úřadem (AZTN) a tamní agenturou pro elektronická media (AEM).
Úplnou litanii kombinovanou s urážkami z úst předsedy ANO Andreje Babiše vyvolaly otázky novinářů na tiskové konferenci po sjezdu hnutí. Babiš se na něm 76 hlasy z celkových 95 stal znovu šéfem, pak se ale ostře obul do současné vlády i médií. Podle něj není nic zvláštního na tom, že na pozice ve vedení hnutí kandidoval vždy jen jeden člověk. Potíže nevidí ani v tom, že jako předseda smí zasáhnout kupříkladu do složení volebních kandidátek ANO.
Hrozící velká válka v Evropě je vážná věc, ale právě ten, kdo říká, že chce Ukrajině pomoci, by neměl dělat nevážné věci. Americká administrativa zveřejnila, že ví o chystaném ruském plánu zinscenovat a nafilmovat útok ukrajinských vojsk jako záminku pro válku. Zveřejnila ho prostřednictvím nejmenovaných činitelů, kteří o tom promluvili s reportéry New York Times. Posléze o tom brífovala několik vybraných kongresmanů. To je všechno, co víme. Z tzv. rozvědných informací kolem Ukrajiny lze jistě věřit zprávám o koncentraci ruských vojsk.
Když do týmu poradců nového premiéra Petra Fialy nastupoval Michal Klíma coby poradce pro média a dezinformace, člověka maně napadlo, co asi tak bude pracovní náplní poradce předsedy vlády v otázce dezinformací. Máme si snad představovat, že poradce přinese premiérovi jednou týdně svodku a v ní fixem podtržené informace, na které je třeba dávat si pozor, protože jsou to ve skutečnosti dezinformace? Naštěstí a naneštěstí jde o něco jiného, přece jen sofistikovanějšího.
Předseda vlády Petr Fiala spustil vlastní pořad s názvem Otázky a odpovědi z Kramářovy vily. „Budu se pravidelně věnovat tomu, co vás zajímá nejvíce,“ řekl Fiala v prvním videu poté, co na začátku uvedl, že mu chodí od lidí spoustu dotazů. Video na rozdíl od svého předchůdce Andreje Babiše začal slovy „milí přátelé“ nikoli „čau lidi“. Fiala v prvních Otázkách a odpovědích z Kramářovy vily reagoval na několik otázek. Nejvíce se jich věnovalo tématu energetické krize a tomu, jak s ní hodlá bojovat jeho vláda.
„Cancel culture“, kultura rušení, má již známé schéma. Její oběť překročí nějakou neviditelnou hranici, popřípadě se na ni vytáhne prastaré vyjádření. Nastartuje se kampaň na sociálních sítích, toho se chytí média a jen to zesílí, po důsledcích začnou volat známé osobnosti. Oběť je následně vyhozena z práce, je s ní rozvázán kontrakt, je vyobcována ze slušné společnosti. Ani když učiní veřejné pokání, nepomůže to, vždy zaostává za očekáváními rozbouřeného davu. Občas ale rušiči přestřelí, vyberou si jako cíl někoho, kdo je příliš slavný a známý, kdo je proti této kultuře imunní.
Do Bruselu míří poprvé v historii stálá zpravodajka české soukromé televizní stanice. Tou se stane Háta Sassmannová, kterou do Belgie v souvislosti s českým předsednictvím v Radě Evropské unie vyšle TV Nova. Má se jednat o další krok směrem k serióznímu zpravodajství. Háta Sassmannová, která bude v Bruselu působit od 1. března, se nyní věnuje tématům z domácí politiky a která má zkušenosti i ze zahraniční redakce.
Na sociálních sítích se rychlostí blesku šíří nahrávka vulgární rozepře mezi zaměstnanci slovenské veřejnoprávní televize RTVS. Známý sportovní komentátor Marcel Merčiak na ní sprostě vyčítá svému kolegovi, že ho nechal ve vysílání říci něco jiného, než co bylo na obraze. Merčiak si v návalu emocí vůbec nebere servítky. RTVS se za situaci s uniklou nahrávkou omluvila. Dodala ale, že ten kdo nahrávku na internet umístil, poškodil jak Merčiaka, tak samotnou televizi.
Moskva nařídila uzavření pobočky německé stanice Deutsche Welle (DW). Kreml tento týden oznámil zákaz vysílání DW na území federace, prý má jít o redakci o zákaz vysílání ruské Russia Today (RT) na území Německa. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se proti nim hodlá právně bránit. Zmocněnkyně německé vlády pro kulturu a média považuje rozhodnutí Moskvy za nepřijatelné.
Reportéra nizozemské veřejnoprávní televize NOS během živého vstupu při slavnostním zahájení olympijských her v blízkosti stadionu Ptačí hnízdo v Pekingu přerušila bezpečnostní služba. Jeden z mužů, kteří k němu na ulici přišli, ho chytil kolem těla a odváděl pryč. Další se snažil zakrýt kameru. Podle vyjádření Mezinárodního olympijského výboru šlo o ojedinělou událost, která neovlivní zpravodajství zahraničních médií o hrách v Pekingu.
