Co stojí za úspěchem nejposlouchanějšího podcastu

Joe Rogan nezničitelný

Co stojí za úspěchem nejposlouchanějšího podcastu
Joe Rogan nezničitelný

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

„Cancel culture“, kultura rušení, má již známé schéma. Její oběť překročí nějakou neviditelnou hranici, popřípadě se na ni vytáhne prastaré vyjádření. Nastartuje se kampaň na sociálních sítích, toho se chytí média a jen to zesílí, po důsledcích začnou volat známé osobnosti. Oběť je následně vyhozena z práce, je s ní rozvázán kontrakt, je vyobcována ze slušné společnosti. Ani když učiní veřejné pokání, nepomůže to, vždy zaostává za očekáváními rozbouřeného davu. Občas ale rušiči přestřelí, vyberou si jako cíl někoho, kdo je příliš slavný a známý, kdo je proti této kultuře imunní. Stalo se to v případě J. K. Rowlingové, jež prostě bude prodávat miliony knih, ať si o ní její kritici myslí cokoli, stalo se to v případě komika Davea Chappella, jehož se Netflix odmítl zbavit, i když proti němu protestovali jeho vlastní zaměstnanci. Nyní do tohoto výčtu můžeme zařadit i zřejmě nejúspěšnějšího podcastera na světě Joea Rogana (54).

Když v roce 2020 služba na streamování hudby Spotify zaplatila 100 milionů dolarů za to, že Joe Rogan bude mít svůj pořad exkluzivně na jejich platformě, dobře věděla, co činí. Odhaduje se, že v průměru každou Roganovu epizodu si pustí 11 milionů lidí. Pro představu, zřejmě nejvlivnější americké noviny New York Times mají 8,5 milionu předplatitelů. Nejsledovanější americký publicistický pořad je Tucker Carlson Tonight s průměrem 2,9 milionu diváků. Rogan má tak větší publikum než ty nejprofesionálnější redakce v USA. Přitom jeho náklady jsou minimální. Teoreticky potřebuje pouze dva mikrofony a počítač. Ještě si platí producenta. Rogan publikuje čtyři až pět epizod svého podcastu týdně. Často nejde o žádný oddechový poslech. Typický díl je dvou- až čtyřhodinový rozhovor s intelektuálem, politikem, hercem, lékařem nebo nějak jinak známou osobností. Vystřídali se u něho například levicový senátor Bernie Sanders, miliardář Elon Musk, herec Robert Downey junior, bývalý poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster a nespočet dalších.

Rogan neprovádí nijak velkou selekci lidí, jež si do svého pořadu zve. Jediným kritériem je být nějak zajímavý, mít co říct. Od roku 2009, kdy Rogan svůj podcast spustil, se u něho vystřídala dlouhá řada podivínů, bláznů a šílenců. Mezi ty nejkontroverznější patří třeba konspirační teoretik Alex Jones nebo alt-right osobnosti Gavin McInnes a Milo Yiannopoulos.

Momentální skandál však vypukl kvůli tomu, že Rogan údajně šíří dezinformace o covidu. Jeho kritikům vadí především dva díly. V prvním Rogan zpovídá doktora Petera McCullougha a ve druhém doktora Roberta Malonea.

Nejsou to žádní šarlatáni. McCullough je jedním z nejvýznamnějších amerických kardiologů, šéfredaktor dvou vědeckých časopisů, autor s desetitisíci citací a více než osmi sty publikací. Malone je biolog, jeden z tvůrců technologie mRNA, na níž stojí covidové vakcíny od Pfizeru a Moderny.

Kdo se může pomást

Je pravda, že ohledně koronaviru zastávají neortodoxní postoje. Malone například propaguje léčbu přípravky jako ivermektin a varuje před údajnou nebezpečností vakcín. Z poslechu Roganova podcastu je jasné, že Malone propadl konspiračnímu myšlení. Taktéž McCullough je znám tím, že připisuje vakcínám mnoho údajných úmrtí. Člověk nemusí být medicinský expert, aby si z těchto rozhovorů odnesl, že zpovídaní nejsou zcela při smyslech. Jedna věc je tvrdit, že vakcína je nebezpečná, a druhá, že běží o obrovské spiknutí, do kterého jsou zapojena veškerá světová média, medicínský establishment politici a že v podstatě všechny studie potvrzující účinnost vakcín jsou chybné nebo zfalšované. Rogan možná dělá společnosti službu tím, že ukazuje, že i velmi úspěšní a inteligentní lidé se mohou pomást.

Sám Rogan má ke covidu trochu zvláštní postoj. Když ho chytil, léčil se mimo jiné ivermektinem, jehož účinnost proti nemoci není prokázána. Ale rozhodně to není tak, že by byl hlásnou troubou covidových dezinformací. Zve si i zástupce druhé strany. Například významného neurochirurga Sanajaye Guptu nebo epidemiologa Michaela Osterholma, jenž zasedá v covidové poradní skupině prezidenta Joea Bidena.

Přesto na něm ulpěla nálepka dezinformátora. Spotify obdržela otevřený dopis, jejž podepsalo 270 „vědců, lékařů, profesorů a odborníků na komunikaci o vědě“. V něm se praví, že Rogan páchá nezměrnou škodu. Signatáři vyzývají „Spotify, aby přijala opatření proti masovým dezinformacím, ke kterým na její platformě stále dochází“.

V návaznosti na to hudebníci Neil Young, Joni Mitchellová a Nils Lofgren stáhli svou hudbu z platformy. První s tímto požadavkem přišel Young, jenž přímo vyzval Spotify: „Buď Rogan, nebo já.“ Spotify se nerozmýšlela ani sekundu. Rogan je královským klenotem platformy. Pro magazín Vanity Fair jeden ze znalců hudebního průmyslu prohlásil, že Roganův podcast je pro Spotify, „jako kdyby každý den vyšlo nové album Taylor Swift“. Swift je jedna z nejúspěšnějších zpěvaček současnosti. Spotify potřebuje Rogana víc než Rogan Spotify. Je totiž úhelným kamenem jejich sázky na podcasty čili segment, jejž chce Spotify opanovat. Za tímto účelem angažovalo například manžele Obamovy nebo královský pár Harryho a Meghan. Harry a Meghan dokonce Rogana zkritizovali, i když v jejich případě by bylo možná záhodno mlčet. Ve Spotify by si mohli vzpomenout, že za svých 25 milionů dolarů Harry s Meghan vyprodukovali zatím jediný díl podcastu, který navíc kritika ztrhala.

Nutno říct, že Young má se streamovacími službami dlouhodobé problémy. Je to zvukový purista a stěžuje si, že komprese, jež Spotify provádí, ničí zážitek z poslechu. „Krása hudby by měla být jako voda, která vás omývá,“ napsal v časopise Guitar Player. „Ale digitální hudba je, jako kdyby vás omývali kostkami ledu.“ V roce 2015 stáhl svoji hudbu ze všech streamovacích služeb a zahájil vlastní, kde bylo možno přehrát si jeho hudbu ve „vysoké rezoluci“. Později se sice na Spotify a spol. vrátil, ale ta jeho funguje dodnes, má desítky tisíc posluchačů a vynáší mu zhruba 600 tisíc dolarů ročně. Nicméně bychom neměli podezřívat Younga, že ze Spotify odešel ze zištných důvodů. Zdá se, že jeho naštvání na Rogana kvůli údajným dezinformacím je opravdové. V této souvislosti se často připomíná, že Young si prošel dětskou obrnou, nemocí, jež ve vyspělém světě díky vakcíně zmizela. Na druhou stranu sám Young je prominentním popíračem vědy, známým svým bojem proti geneticky upraveným potravinám.

Konzultujte to s lékařem

Spotify na kontroverzi reagovala prohlášením, že bude před díly o covidu dávat varování, že ne vše, co je tam zmíněno, musí být pravda a lidé mají kroky konzultovat se svým lékařem. Sám Rogan prohlásil, že s tím nemá problém. Také slíbil, že se vynasnaží, aby po dílech s kontroverzními osobnostmi co nejdřív následovaly díly s více konvenčními lidmi, kteří jim budou oponovat. Svoje rozhodnutí poskytovat platformu i lidem s okrajovými názory však obhajoval. Poskytl tři příklady tvrzení ohledně covidu, jež ještě nedávno byla považována za jasnou dezinformaci, ale dnes jsou přijímána jako pravdivá či minimálně možná. Konkrétně že látkové roušky jsou proti viru téměř zbytečné, že vakcíny nebrání šíření, pouze těžkému průběhu, a že covid mohl uniknout z laboratoře. Tím kauza úplně neskončila. Spotify vymazala přes sto epizod, jež shledala nějakým způsobem závadnými. Rogan se pak omluvil ještě jednou, tentokrát za svůj údajný rasistický slovník. V minulosti několikrát použil tabuizované synonymum slova černoch.

Young, podepsaní doktoři a spol. jsou možná doopravdy motivováni strachem ohledně covidových dezinformací. Kritika, jež na Rogana dlouhodobě míří z mainstreamových médií, však často působí jako pokus o zlikvidování konkurence. Rogan totiž rozhodně není typický novinář.

Narodil se v roce 1967 v New Jersey. Jeho otec byl policista, rodiče se rozvedli, když mu bylo pět. Není tedy z nejbohatších poměrů, ale sám Rogan tvrdí, že si nestěžuje. Vyrůstal na Floridě a na předměstí Bostonu, kde vychodil střední školu. Zhruba od 14 let se zajímal o bojové sporty. Nastoupil na Massachusettskou univerzitu v Bostonu, nikdy ji však nedokončil. Živil se různě. Dělal kamelota, řidiče limuzíny, vyhazovače. Zároveň začal vystupovat po klubech jako stand-up komik. V jednom z nich si ho všiml hledač talentů Jeff Sussman a nabídl mu, že mu bude dělat manažera. Tak začala Roganova kariéra v showbyznysu. V roce 1990 se přestěhoval do New Yorku, v roce 1994 do Los Angeles. Po vystoupení v komediální show televize MTV začal dostávat nabídky do seriálů. Hrál v HardballuNewsRadio. Nicméně do povědomí široké veřejnosti ho katapultovaly dvě nabídky. Rogan využil svůj zájem o bojové sporty a v roce 1997 díky Sussmanovi začal dělat pozápasové rozhovory se zápasníky soutěže UFC. Po dvou letech s tím přestal, jelikož plat byl tak malý, že nepokryl ani cestování na zápasy. V roce 2001 UFC změnila majitele a nový šéf společnosti Dana White přesvědčil Rogana, aby se stal komentátorem. Z UFC se následně stal největší organizátor bojových sportů na světě a z Rogana jejich nejznámější komentátor.

Taktéž v roce 2001 Rogana najala televize NBC, aby uváděl reality show Faktor strachu, ve které soutěžící skákali z nejrůznějších výšek, pojídali brouky, strkali ruku mezi pavouky a podobně. Rogan prý práci přijal hlavně proto, aby získal materiál pro své stand-up show.

Poslední velký předěl přišel v roce 2009, kdy si s kamarádem Brianem Redbanem vytvořili podcast. Zpočátku to byla prostě příležitost, jak se bavit s přáteli, nejčastěji Rogan zpovídal svoje kamarády a známé ze světa stand-up. Prvním hostem byl komik Ari Shaffir. Z podcastu se stal neočekávaný hit, Rogan si začal zvát lidi mimo svůj okruh přátel a z jeho podcastu nazvaného Joe Rogan Experience se stala instituce.

Bez předsudků i bez přípravy

Rogan tvrdí, že chce prostě vést zajímavé diskuse. A z toho nejspíš pramení jeho úspěch. Rozhovory začíná bez předsudků a často bez jakékoli přípravy. Divák se tak vydává s Roganem na cestu za poznáním. Rogan někdy působí až dětinsky zvídavě, interview prokládá výkřiky „wow“.

To je do velké míry osvěžující. V rozdělené Americe, kde drtivá většina médií jasně nadržuje buď jedné, nebo druhé straně, je Rogan schopen bavit se s kýmkoli, působí jako zjevení. Pomáhá tomu, že je nejspíš lepším představitelem typického Američana než průměrný novinář. Průměrný Američan se nedá zařadit do přesně definované škatulky („republikán“, „demokrat“), má spoustu názorů, jež by spolehlivě vyděsily jednu, druhou či obě strany. Rogan se považuje za libertariána, podporuje právo na držení zbraní, na sňatky homosexuálů, všeobecné zdravotnictví a legalizaci drog, občas přímo při nahrávání pořadu kouří marihuanu. V roce 2020 však podpořil socialistického senátora Bernieho Sanderse, a když vypadl, prohlásil, že by raději volil Trumpa než Bidena. Nakonec hodil hlas libertariánské kandidátce.

I když Rogan je nyní multimilionář, svým neprivilegovaným původem má znovu asi blíž k Američanům než typický novinář. Z žurnalistiky se s nástupem internetu stalo v podstatě kastovní zaměstnání. Dřív většina žurnalistů začínala na místech reportérů pro malé regionální deníky, a pokud se osvědčili, postoupili do prestižních celostátních médií. Víc než na formální vzdělání se hledělo na životní zkušenosti.

Internet zlikvidoval regionální zpravodajství a posílil dominanci velkých médií. Vstupem do světa žurnalistiky se stala stáž v New York Times, Washington Post, CNN a podobně, tedy často neplacená práce ve velkém a drahém městě. Stážisté se navíc rekrutují z prestižních žurnalistických škol. Nejznámější je asi žurnalistická fakulta Kolumbijské univerzity. To vedlo k tomu, že ve velké většině pocházejí mladí novináři z dobře zaopatřených rodin, jež si mohou dovolit podporovat syny a dcery během drahého studia a následných stáží, než dostanou první placené místo. Rogan, jenž nikdy žádnou vysokou školu nedokončil a vzešel spíš z lidové kultury (Faktor strachu a bojová umění opravdu nejsou zájmy americké smetánky), tak možná rozumí současné Americe lépe než běžný reportér New York Times.

Útok zavedených médií proti Roganovi lze proto brát i jako snahu, jak zadupat konkurenci. Ať jsou důvody snahy ho umlčet jakékoli, pokus vytlačení ze Spotify se může ukázat jako kontraproduktivní. Jak již bylo řečeno, Rogan je instituce. Jeho fanoušci si ho na Spotify nenašli, ale přišli s ním. Ve skutečnosti smlouva Spotify s Roganem o exkluzivitě jeho dosah omezila. Předtím byl dostupný na všech podcastových platformách, YouTube a tak dále. Když se Rogan zavázal Spotify, počet jeho posluchačů ve skutečnosti o něco klesl.

I pokud by se nátlakové kampani podařilo Rogana vytlačit ze všech platforem, má možnosti, jak dostat svůj pořad k lidem. Příkladem mu může být komik Louis CK, kterého v roce 2017 smetla vlna MeToo. Své nové show začal publikovat na vlastní webové stránce. Zdá se, že se svou nezávislostí slaví docela úspěch.

Útokem na Rogana si rušiči ukousli příliš velké sousto.