Počet osob zaměstnaných ve státních úřadech se sníží nejvíce od roku 2015. Vyplývá to ze systemizace, kterou ve středu projednala a schválila vláda Petra Fialy (ODS). Poprvé se systemizace schvalovala právě před osmi lety. Podle neoficiálních informací by mělo ubýt celkem přes 2600 míst a mělo by se skutečně i vyhazovat, nikoliv jen škrtat neobsazená místa.
Americká sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu, nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, neschválí-li do té doby Kongres nový rozpočtový návrh.
Poslanci se tento týden budou zabývat především druhým čtením státního rozpočtu na příští rok. Schůze sněmovny začíná v úterý, samotný rozpočet by se na pořad dne měl dostat ve středu. Zákonodárci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, měnit celkové příjmy, výdaje nebo schodek 252 miliard korun už po prvním čtení nemůžou. Opozice avizuje desítky návrhů. Podle šéfky klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je cílem přesvědčit vládu, aby nedovolila přesunout desítky miliard ze státu na občany.
„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.
Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.
Vládní konsolidační balíček v Senátu drhne. Dva ze tří výborů jej nepodpořily a někteří koaliční senátoři oslovení deníkem Echo24 uvedli, že spatřují řadu problémů. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jednoznačně řekl, že balíček nepodpoří a domnívá se, že Senátem neprojde. Ostatní čekají na pozměňovací návrhy. Návrat do sněmovny by byl podle představitelů koalice zejména časový problém, znamenalo by to znovu projít „opozičním šílenstvím“. Na plénu je balíček příští týden.
Za leden až říjen hospodařil stát s deficitem 210,7 miliard. V samotném říjnu byl rozpočet v deficitu 30 miliard. Jedná se o první měsíční deficit od května. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už nyní tvrdí, že se podaří dodržet schválený schodek ve výši 295 miliard korun. To potvrzují i experti, kteří přitom v podstatě celý letošní rok tvrdili opak. Pomáhají příjmy z Evropské unie, ale také vyvedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.
Poslanci v prvním čtení po téměř třináctihodinové diskusi podle očekávání schválili návrh státního rozpočtu na příští rok.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok začnou ve středu v prvním čtení projednávat poslanci. Představitelé vládní pětikoalice očekávají jeho schválení, pro deník Echo24 nicméně připouští, že by ještě mohlo dojít k drobným změnám v rámci jednotlivých kapitol. Návrh počítá s deficitem ve výši 252 miliard, jednalo by se tak o pátý nejvyšší schodek v české historii. Hnutí ANO navrhne vrátit návrh k přepracování.
Očekávaný rozpočet ministerstva školství zjevně vnáší rozbroje i mezi jeho poradce. Školy napříč úrovněmi požadují více peněz, učitelé jsou zklamaní z nesplněného slibu ohledně navyšování platů a experti vypočítávají dlouhodobý „dluh“ řady předcházejících let. Z ministerstva školství však zní poměrně nekompromisní zpráva: rozpočet za poslední roky rostl a na kvalitě se to moc neprojevilo.
V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.
Nejvíce se nově schválený vládní konsolidační balíček prodraží rodinám s dětmi a s průměrným příjmem. Vyplývá to z výpočtu společnosti BDO, podle něhož takové rodině stoupnou odvody na daních a dalších poplatcích asi o 10 procent ročně. V extrémních případech tak rodiny mohou platit o desítky tisíc korun navíc. V běžných případech budou muset lidé dát asi o 2 až 5 procent více. Balíček obsahuje úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců.
Schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně okamžitě vyvolalo nevoli opozice, podle které vláda Petra Fialy porušila své předvolební sliby. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové znamená balíček dosud nejvyšší zvýšení daní v Česku, dnešek je černým pátkem pro tuzemskou ekonomiku, dodala. Nevyloučila, že ANO napadne předpis u Ústavního soudu kvůli ukončení rozpravy či zpětné účinnosti, řekla. Nechtěla ale předjímat, ANO vyčká na rozhodnutí Senátu a prezidenta Petra Pavla o balíčku. Podle šéfa SPD Tomia Okamury koalice flagrantně porušila své předvolební sliby, že nezvýší daně.
Poslanecká sněmovna v pátek hlasy pětikoalice odhlasovala takzvaný konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Pro bylo 108 poslanců z přítomných 194. Hlasování trvalo asi hodinu a půl, bylo totiž třeba vypořádat se s více než 80 pozměňujícími návrhy, vládní koalice je ale opozici v drtivé většině případů smetla ze stolu Balíček obsahuje daňové změny nebo úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců.
Dnes v 11:00 – tehdy začne finální hlasování o vládním konsolidačním balíčku. Pětikoalici se v týdnu totiž i přes kritiku opozičních poslanců podařilo protlačit pevný čas hlasování. Vládní novela šesti desítek zákonů, kterou původně kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) předložil, má stovky stran. Koalice k ní připravila celkový pozměňovací návrh rovněž o stovkách stran, další změny chtějí protlačit i hnutí ANO a SPD. Balíček obsahuje daňové změny nebo úspory na straně státu, seškrtání některých dotací nebo prostředků na platy státních zaměstnanců. Redakce přináší přehled toho, co se má změnit.
Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.
Na začátku jara vláda po dlouhých průtazích představila konsolidační balíček. Slibovala veřejnosti výrazné škrty ve výdajích, nezvyšování přímých daní a zbrzdění zadlužování. Kabinet Petra Fialy si však konečnou podobou balíčku, který se promítá do návrhu státního rozpočtu na příští rok, vyplýtval velkou část politického kapitálu a rozhněval téměř všechny voliče. Zvedl daně, zavedl nové kvazidaně a deficit meziročně sníží o pouhých padesát miliard.
Sám bych na příští rok navrhl klidně rozpočet s deficitem pod 200 miliard, nebyla na tom ale politická shoda. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že na žádné z 55 úspor v rámci konsolidačního balíčku nebyla většinová shoda. Oslovení předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice pro Echo24 řekli, že výsledek jednání je vyjádřením politické reality. Zaznívá nicméně, že strany měly jiné představy.
Vláda minulý týden představila “odpovědný rozpočet“, který podle ní počítá se snížením objemu výdajů. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) však soudí, že se o skutečný pokles státních výdajů v roce 2024 nejedná. „Je to jen prvoplánový marketing,“ uvedl Kalousek na platformě X. Rozpočtem na rok 2024 se bude v druhé polovině října zabývat Poslanecká sněmovna.
Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí. Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.
Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun, o 17,2 procenta víc než za stejné období loňského roku. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob neboli firemní daně, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu fyzických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.
Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat. Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.
Státní rozpočet hospodaří po třech čtvrtletích s deficitem ve výši 180,7 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Podle ekonomů se tak nenaplnily nejčernější scénáře, sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně varuje před výdajově náročným koncem roku. Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není překvapující.
Deficit státního rozpočtu je po třech čtvrtletích na úrovni 180,7 miliard korun. Poprvé jsou v něm také zahrnuty příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí chystá ještě letos škrty v celkové výši asi 20 miliard korun, ušetřit už se podařilo šest až sedm miliard. Celkový deficit je plánován na 295 miliard. Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.
Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci, v prvním čtení by ho měli projednávat koncem října.
Sněmovna ani ve středečním druhém dějství nedokončila schvalování sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Směřují například k zachování nynější výše některých daní místo jejich navrhovaného růstu. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Vystoupit chce ještě 54 zákonodárců, počet přihlášek do diskuse od rána do odpoledne o něco vzrostl.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce ve středu schválit návrh rozpočtu na příští rok, který musí poslat do konce září do sněmovny. Navržený schodek ve výši 252 miliard je podle řady expertů navzdory konsolidačnímu balíčku příliš vysoký. Škrtat přitom chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ještě letos, v tuto chvíli mu podle informací deníku Echo24 chybí ještě asi 13 miliard.
