Vláda Petra Fialy (ODS) chce ve středu schválit návrh rozpočtu na příští rok, který musí poslat do konce září do sněmovny. Navržený schodek ve výši 252 miliard je podle řady expertů navzdory konsolidačnímu balíčku příliš vysoký. Škrtat přitom chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ještě letos, v tuto chvíli mu podle informací deníku Echo24 chybí ještě asi 13 miliard.
Vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) se dopouští řady porušení pravidel pro tvorbu rozpočtu, ať už se jedná o nedodržení lhůty či rozpočtování nejistých příjmů a naopak nerozpočtování pravděpodobných výdajů. Na dotaz deníku Echo24 to řekli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle šéfa NRR Mojmíra Hampla by v řadě případů stačilo používat selský rozum. MF pro Echo24 vzkázalo, že postupuje vždy podle zákona.
Konsolidace, kterou letos zahájila vláda Petra Fialy (ODS), je krok nutný, ale nepostačující proto, abychom se vrátili k udržitelným financím. Novinářům to řekli představitelé Národní rozpočtové rady. Dluhovou brzdu konsolidace zatím oddálí o tři až čtyři roky. Představitelé vlády i MF pro Echo24 uvedli, že diskuse o konsolidaci nekončí, škrtat bude třeba i nadále. Konkrétní „balíček II“ se zatím nechystá.
Sněmovna v pátek podle očekávání nedokončila třetí čtení sporného vládního konsolidačního balíčku, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. Na základě dohody poslaneckých klubů přerušila Sněmovna tuto schůzi do příští středy 27. září do 09:00. Přerušení navrhl předseda klubu ODS Marek Benda, když se předtím neúspěšně pokusil prosadit jednání i po pátční 14:00. To ale jménem opozičních klubů ANO a SPD vetovala předsedkyně prvního z nich Alena Schillerová.
I několik týdnů se může táhnout poslední kolo jednání poslanců o vládním konsolidačním balíčku, který se v pátek vrací do sněmovny. Zákonodárci totiž o souboru opatření, který má alespoň částečně vyspravit veřejné finance, mohou jednat jen v určité dny a určitý čas, přičemž diskuze se neočekává krátká. Opozice doufá, že se jí do balíčku povede protlačit některé její návrhy, zatímco kabinet se chystá na obstrukce.
Významnou nerovnováhu, v niž jsou nyní veřejné finance, způsobila především nezodpovědná rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO) během pandemie koronaviru. Současné konsolidační snahy vlády Petra Fialy (ODS) mohou pomoci, nicméně konsolidační úsilí bude potřeba ještě zvýšit. Vyplývá to ze zprávy Národní rozpočtové rady (NRR). „Na nerovnováze českých veřejných financí se podle Národní rozpočtové rady i nadále podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky učiněné během covidové krize,“ uvádí NRR ve své zprávě.
Vláda Petra Fialy (ODS) jakožto i vláda předešlá hospodaří nezodpovědně, navíc neplní dostatečně slíbené konsolidační úsilí. Takové jsou obvykle k vidění názory ekonomů. Deník Echo24 některé z nich oslovil, aby řekli, jaké řešení by sami navrhovali, o kterém třeba vláda ani neuvažuje. Velmi jednoduše na dotaz redakce odpověděl člen Národní ekonomické rady vlády z Metropolitní univerzity v Praze Dominik Stroukal.
Na vládě probíhá tuhý boj o rozpočet ministerstva školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už otevřeně přiznává, že ke slibovanému navýšení platů pedagogů nedojde. Tedy alespoň ne podle vzorce, jaký učitelé očekávali. Resort zřejmě nehodlá porušit novou zákonnou povinnost navýšení na 130 % průměrné mzdy, jen chce využít toho, že se „zapomnělo“ říct, z jakého roku má průměrná mzda pocházet.
Konsolidační balíček prošel pod tvrdou kritikou opozice druhým čtením ve sněmovně a dostal dalších osm desítek pozměňovacích návrhů. Nejde ale zdaleka o první přílepky, které se v balíčku měnícím přes šest desítek zákonů během legislativního procesu usadily. Firmy tak například čeká za příští rok povinné reportování o krocích k udržitelnosti. Zatím se má nařízení patřící do ranku transpozic z Evropské unie dotknout největších podniků, do budoucna pak dalších.
Poslanecká sněmovna má za sebou další bouřlivý týden a v podobném duchu se bude nést i zbytek září. Už na příští schůzi v úterý může opět dojít na podnikateli ostře sledovanou novelu zákoníku práce, v dalším týdnu už se pak může na stůl vrátit vládní konsolidační balíček. Jeho poslední projednávání se neslo v duchu hodinových projevů, obstrukcí a také desítek pozměňovacích návrhů. Tlak na obě předlohy pak míří také ze strany byznysu, odborů či lékařů, kteří hrozí radikálními kroky.
Návrh rozpočtu s deficitem 252 miliard z dílny ministerstva financí sice ještě není finální, podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se ale výsledný objem schodku už měnit nebude. Vláda opakovaně uvádí, že do rozpočtu se promítají nově schválené výdaje jako jsou dvě procenta HDP na obranu, aniž by se snižovaly sociální výdaje. Jak se tedy navzdory květnovému odhadu deficitu ve výši 210 miliard vláda dostala opět přes čtvrt bilionu?
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.
Letošní schodek udržíme, možná ne na miliardu přesně, ale máme velkou šanci uspět. Řekl to na CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). K tomu bude potřeba ještě ve zbývajících měsících tohoto roku škrtnout 15 až 20 miliard. Jeho předchůdkyně ve funkci Alena Schillerová (ANO) nicméně řekla, že miliardu týdně škrtnout nejde. Vadí mi jeho rozpočtové triky, řekla bych až podvody, uvedla Schillerová.
Podobně jako v úterý i ve středu ještě během diskuze o programu ovládl většinu debaty v Poslanecké sněmovně expremiér Andrej Babiš. Ten ve vystoupení mluvil o současném režimu jako nové totalitě. Obviňoval vládu pěti koaličních stran z uzavření politického kartelu a z toho, že za pomoci médií obsadila všechny významné funkce. Vládním stranám také vytkl záměr navýšit koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu, podle něj si kabinet tím veřejnoprávní média kupuje.
Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nesouhlasí s argumenty opozičního hnutí ANO, které se chce kvůli zpřísnění předčasných důchodů obrátit na Ústavní soud. Šéf resortu by místo kritiky opozičních politiků uvítal jejich návrhy k posílení udržitelnosti důchodového systému do budoucna. Reagoval tak na oznámení poslaneckého klubu ANO o záměru obrátit se na ústavní soudce kvůli schvalovací proceduře důchodové novely a případnému porušení principu očekávání lidí při rychlém zpřísnění předčasných důchodů.
Poslanci by měli dále jednat o vládním konsolidačním balíčku, který má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu a přináší například některé daňové změny. Navzdory kritice rozpočtové politiky vlády Petra Fialy (ODS) má balíček širokou podporu nejen mezi koaličními stranami, ale také mezi experty. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pro Echo24 řekla, že očekává dlouhou, ale vzhledem k dosavadní zkušenosti s nynější opozicí bohužel i ochuzenou o realistické protinávrhy řešení.
Vládní koalici zřejmě čekají stejně jako vloni spory o daň z mimořádných zisků. Ministerstvo financí sice ve svém návrhu rozpočtu na příští rok počítá s příjmem 17 miliard korun z tzv. windfall tax, ministr Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně chce tuto daň zrušit. Státní kasa má přitom i s tímto příjmem v příštím roce hospodařit znovu s obrovským schodkem ve výši 252 miliard. Proti zrušení WFT jsou podle informací deníku Echo24 lidovci i Piráti. S výnosem počítá i šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Nejen sněmovní opozice či experti, ale i někteří vládní přívrženci ostře kritizují vládu Petra Fialy (ODS) za návrh rozpočtu s deficitem ve výši 252 miliard. Upozorňují, že schodek je mnohem vyšší, než jaký vláda avizovala v květnu při představování konsolidačního balíčku, o žádnou konsolidaci se vlastně už podle některých nejedná. Experti připomínají, že Fialova vláda vytvoří větší dluh než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
Deficit ve výši 252 miliard. Tak zní návrh rozpočtu, který vládě Petra Fialy (ODS) předložilo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se už výše schodku pravděpodobně měnit nebude, změny mohou nastat v jednotlivých kapitolách, jejichž přehled přináší deník Echo24. Změny požadují koaliční partneři, šéf Pirátů Ivan Bartoš deníku Echo24 sdělil, že proběhne společné jednání s hnutím STAN ohledně dalšího postupu.
Jednání o rozpočtu na příští rok nekončí, zatím je podle všeho shoda na deficitu ve výši 252 miliard. Zatímco představitelé stran koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) hovoří o tom, že by měl schodek být ještě výrazně nižší, hnutí STAN tvrdí, že vyšší schodek, který bude znamenat nastartování ekonomiky, je lepší, než za každou cenu nižší deficit. Piráti varují před škrty ve školství či bydlení. Ministerstvo financí musí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu do čtvrtka, konečnou podobu bude ale kabinet dojednávat ještě v září.
Víkendové výlety za přírodou, tábory pro děti či rodinné kratochvíle při samosběru čerstvých potravin. Zaměstnancům míří v daňově zvýhodněných částkách do kapes i tisíce měsíčně a firmy se předhánějí, čím mohou sebrat konkurenci kvalifikované pracovníky.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun.
Ačkoliv se chystá vláda ustoupit v několika bodech konsolidačního balíčku, v důležitém bodě pro zaměstnance i zaměstnavatele zůstává zatím spíše vágní příslib. Přitvrzení flexibilních úvazků nadále platí, volání po navýšení limitů pro odvody vyšla vniveč a zatím není jasné, jak moc se chystají koaliční strany ustoupit v nových nárocích na administrativu. Zatím tak stále platí, že náklady ponesou zaměstnavatelé a přeneseně pak zřejmě zaměstnanci.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Původně se přitom hovořilo o tom, že by výše úvěru mohla dosáhnout až více než 137 miliard. Proti tomu se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale byl přehlasován. Ministerstvo pro deník Echo24 uvedlo, že snížení objemu půjčky vítá. Ministerstvo pro místní rozvoj by podle informací ČTK z plánované půjčky mělo získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun.
Letošní schodek rozpočtu udržíme pod hranicí 300 miliard, budou na to potřeba škrty ve výši 15 až 20 miliard. Na pátečním neformálním setkání s novináři to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že jednání by měla být hotová v polovině září. Shoda už je například na tom, že stát ušetří asi 2,5 miliardy za výdaje na energie ve svých objektech. Podle expertů je dodržení schváleného schodku nepravděpodobné.
Daň z mimořádných zisků, tedy takzvaná windfall tax, kterou si vláda pro letošní rok zajistila dodatečné příjmy například od bank či energetických společností, se na další, například potravinářské firmy, které rovněž zvyšují své zisky, rozšiřovat nebude. Naopak je velmi pravděpodobné, že po letošním roce skončí. Na dotaz deníku Echo24 to na neformálním setkání s novináři uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Členové vlády se na úsporách v letošním rozpočtu dohodnou do poloviny září. Už nyní se ministři chovají odpovědně při rozhodování o výdajích, řekl ve středu po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Předpokládá dohodu na snížení plánovaných výdajů o 15 až 20 miliard korun. Společně s premiérem Petrem Fialou (ODS) vyjádřili přesvědčení, že se díky tomu podaří dodržet naplánovaný schodek státního rozpočtu, který by měl být 295 miliard korun. Ke konci července byl rozpočet ve schodku 214,1 miliardy korun.
Financování příslušníků bezpečnostních sborů, a především policistů, začíná být v éře napnutého státního rozpočtu čím dál tím větší problém. Česká policie navzdory mezinárodním statistikám hlásí podstav, který chce alespoň v hlavním městě nově vyřešit náborem nováčků bez maturity. Proti tomu jde ale systém všemožných pobídek, zvýhodnění, a především výsluh, jehož náklady budou s přibývajícími členy sborů jen růst.
