Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru. Ministerstva mají sledovat dopady na dohodáře a případné negativní důsledky zpětně napravit. Jenže odborníci i samotní podnikatelé dávají případné důsledky jasně najevo. A projevuje se to už nyní.

Konsolidační balíček mění šest desítek zákonů a mezi nimi přitvrzuje i pravidla využívání dohod o provedení práce, které už zásadně zkomplikovala nedávno přijatá novela zákoníku práce. K podmínkám jako je nárok na dovolenou či pevně danou pracovní dobu, které z dohod prakticky odebírají to nejdůležitější, flexibilitu, se má přidat vytváření plošné evidence dohodářů a to včetně těch, u nichž nevznikne povinnost odvodů, a také tvrdší zdanění i zachování současných přísných limitů. To je přitom v rozporu s tím, po čem nejen podnikatelé dlouho volají, tedy snahou limity naopak po dlouhých letech naopak navýšit.

Zaměstnavatelé nečekají a jak už měsíce dopředu avizovali, řadu zaměstnanců už brzy zřejmě čeká přechod z flexibilnějších úvazků například na práci na živnost. Zejména v případě dohod o provedení práce, které podle Hospodářské komory využívají nejčastěji studenti, matky na mateřské či důchodci, mluví podnikatelé i daňaři o v praxi těžko splnitelných podmínkách. „Nikdo ze zaměstnavatelů si neumí představit tu administrativní náročnost, ani způsob, jak to půjde vše sledovat,“ popsala obavy v rozhovoru s deníkem Echo24 Miroslava Tomášková, jednatelka a daňová poradkyně společnosti KODAP City.

Evidence všech dohodářů má vzniknout na České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé by měli hlásit všechny zaměstnance na dohody o provedení práce sociální správě, aby bylo možné kontrolovat novou povinnost odvádět daně při řetězení smluv u více zaměstnavatelů. Údaje nemají mířit jen k ČSSZ, ale také k úřadům práce, které tak mají dostat další nástroj ke kontrole žadatelů o sociální dávky.

V praxi to však podle odborníků i podnikatelů přináší až neřešitelné problémy, při nichž hrozí, že budou muset zaměstnavatelé zpětně doplácet odvody za zaměstnance či bude často docházet k pochybením. To souvisí právě i s novým nastavením podmínek zdanění. Podle dosavadního návrhu balíčku by se hranice příjmu, od které pracovníci s dohodou o provedení práce platí odvody, měla posunout z 10 000 Kč na čtvrtinu průměrné mzdy. To ale v současnosti znamená prakticky stejnou částku. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pojistné odvádělo z výdělku nad 40 procent průměrné mzdy, v odhadech se pracuje s částkou kolem 16 000 Kč. Dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění (více jsme o tom psali například zde).

Konsolidační balíček opatření, od nichž si vláda slibuje zlepšení stavu státního rozpočtu v následujících dvou letech, bude hlavním bodem středeční schůze Senátu. I když balíček doporučil schválit beze změn jen jeden ze tří senátních výborů, které se jím zabývaly, vládní představitelé očekávají, že horní parlamentní komora jako celek tomuto doporučení hlasy provládní většiny vyhoví.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po úterním jednání senátního organizačního výboru řekl, že podle neformálních jednání s předsedy frakcí to vypadá tak, že „konsolidační balíček přes všechny výhrady má většinovou podporu“. Někteří senátoři se podle Vystrčila spokojí s verbální kritikou, někteří navrhnou doprovodné usnesení směrem k vládě. Předseda Senátu předpokládá, že hlasování bude předcházet několikahodinová debata.

Balíček doporučil schválit beze změn pouze senátní ústavně-právní výbor. Další dva výbory poměrně těsnou většinou stejné doporučení nepřijaly. Pokud by se Senát na schválení ani úpravách balíčku neshodl tak jako jeho hospodářský výbor, soubor opatření by putoval k podpisu prezidenta jako přijatý. Stalo by se tak po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát podle ústavy na projednávání zákonů má, v případě balíčku po 15. listopadu.

Podle údajů statistického úřadu měli v roce 2020 pracovníci zhruba 1,5 milionu DPP. Předloni se počet zvedl na 1,8 milionu. Resort uvedl, že podle dat statistiků se neplatí odvody z víc než 50 miliard korun dohodových výdělků. Systém sociálního pojištění tak přichází zhruba o 15 miliard korun, tvrdí ministerstvo práce. Statistici vycházeli z výkazů práce a hlášení zaměstnavatelů o vyplacených odměnách na odpracované hodiny i z dat finančních úřadů o srážkách daně.