Tag: státní rozpočet

Články k tagu

„Šetřit? To je mimo mísu,“ říká šéf ČT. Televize kvůli poplatkům zaplavila sítě „humornými“ memy

Česká televize zahájila intenzivní veřejnou kampaň za zvýšení televizního poplatku. Kromě tradiční komunikace se tentokrát rozhodla oslovit diváky i prostřednictvím sociálních sítí, kde publikuje humorné memy a videa. Výrazněji se do kampaně osobně zapojil i generální ředitel Jan Souček, který na svých profilech aktivně obhajuje nutnost vyššího financování veřejnoprávní televize. „Výzvy, aby ČT začala konečně šetřit, jsou zcela mimo mísu,“ uvedl Souček.

Paradox revize sociálních dávek: nárok bude mít méně lidí, výdaje ale mohou narůst o miliardy

Výrazná změna systému sociálních dávek z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) s sebou přináší trochu paradoxní situaci: má lépe zacílit dávky, tedy reálně snížit okruh možných žadatelů. Zároveň však velmi pravděpodobně zasekne dalších několik miliard do rozpočtu navíc. Už nyní totiž dávky pobírá jen malá část z těch, kteří na ně mají nárok. A revize jim má umožnit dosáhnout automaticky i na dávky, ke kterým se z různých důvodů sami nehlásí.

Další rok okrádání soukromého kapitálu za námi

Čerstvé výsledky hospodaření státu za loňský rok to ukazují jasně. Díváme-li se na absolutní čísla a na to, jak vláda dodržela (tedy nedodržela) plánovanou výši schodku, nemůžeme si na příjmové straně nevšimnout čísla 37 miliard. Tolik si stát do rozpočtu přihrál na dani z neočekávaných zisků, tedy na slavné windfall tax. Je to více než dvojnásobek původně rozpočtové částky a drtivou většinu z ní odvedl ČEZ. Nedává to žádný smysl, daň nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Ale realita je taková, že se nad tím už skoro nikdo nepozastavuje.

Sebechvála musí fyzicky bolet, rýpl si do vlády Kalousek. Nic mě nebolí, opáčil Stanjura

Naše vláda se vzájemně nechválí, jsme jen rádi, že se nám daří dodržovat schválené schodky rozpočtů. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na slova Miroslava Kalouska, že vládu musí sebechvála fyzicky bolet. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že bez rozpočtových triků by deficit dosáhl úrovně 334,4 miliardy korun, byl by horší než o rok dříve a na úrovni covidového roku 2020.

Snižování deficitu mohlo být rychlejší, bez povodňového navýšení by dodržen nebyl

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. Jedná se o snížení o zhruba 17 miliard korun a o zhruba 10,5 miliardy méně, než kolik čítal novelizovaný rozpočet s ohledem na povodně. Pokud by se rozpočet očistil o výdaje právě na povodně, deficit by dodržen nebyl kvůli vyšším výdajům na obranu. Podle oslovených ekonomů je třeba ocenit snahu rozpočty konsolidovat, nicméně snižování deficitů by podle nich mohlo být rychlejší. Experti pro Echo24 rozebrali výsledek loňského státní hospodaření.

Hrubý cynismus pánů z ODS. Opozice ztrhala schodek rozpočtu, skepse je i u ekonomů

„Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce je cynismus nejhrubšího zrna,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová po bilanční konferenci premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. Ti výsledek naopak považují za úspěch. Podle ekonomů je sice snižování deficitu pozitivní, ale varují, že bez mimořádných výdajů na povodně by se plánovaný schodek nepodařilo dodržet. Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii.

Rozpočet skončil v roce 2024 se schodkem 271,4 miliard. Jsme dobří hospodáři, řekl Fiala

Státní rozpočet za loňský rok skončil v deficitu 271,4 miliardy korun. O 10,6 miliardy tak byl dodržen kvůli povodním novelizovaný plánovaný deficit 282 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) výsledek okomentoval s tím, že i přes řadu krizí, kterým jeho kabinet čelil, se podařilo provést potřebné úspory. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ocenil, že vláda navzdory kritice opět zvládla udržet plánovaný deficit.

Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.

Klaus: Rozpočet je špatný. Podle Zemana je to ekonomický zločin. „Váhání prezidenta byla mediální hra“

Jako "ekonomický zločin" a "opravdu špatný" označili Fialovou vládou a parlamentem schválený a prezidentem Petrem Pavlem podepsaný rozpočet na rok 2025 bývalí čeští prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. Oba přitom naráželi i na to, že současný prezident nemá žádné ekonomické vzdělání a rozpočtové politice tak nerozumí. Exprezidenti to uvedli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

„Prezident Pavel promarnil možnost ukázat, že lhát se nemá.“ Exministři financí cupují rozpočet

Prezident Petr Pavel prováhal podpisem státního rozpočtu na příští rok příležitost ukázat vládě Petra Fialy (ODS), že lhát se nemá a že nebude tolerovat rozpočty s objektivně nepravdivými údaji. Shodli se na tom exministři financí Miroslav Kalousek a Ivan Pilný. Podle Pilného vystavil Pavel bianco šek na to, že si vláda může v příštím roce upravovat rozpočet, jak bude chtít.

EU chce dávat stovky miliard eur na svou obranu. „Lepší, než na zelené šílenství“

Evropská unie chce v tomto období výrazně posílit svou obranyschopnost. I proto přichází s ambicí investovat v následujících letech do obranného průmyslu zhruba 500 miliard eur. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by tuto částku mohl stát pouze společný evropský protivzdušný štít a je možné, že budou potřeba i další výdaje, například na vojenskou mobilitu, která je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pro ČR klíčová.

„Všichni víme, že to jsou nepravdivé údaje.“ Ekonom Marek, či exministr Kalousek kritizují podpis rozpočtu

Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.

Česko možná nesplní závazek. NATO mu nemusí uznat výdaje na obranu

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila už podruhé zákonem daný minimální rozpočet na obranu ve výši 2 procent HDP. Ani to ale nakonec nemusí ke splnění samotného aliančního závazku stačit. Do peněz na obranu pro příští rok totiž vláda započítala i výdaje dalších ministerstev a stejně jako u letošního rozpočtu doteď není jasné, zda je NATO nakonec uzná.

Obce mají na účtech stovky miliard. Sáhnout na ně ale nejde. Musela by se měnit Ústava

Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně.

Fiala věří, že přesvědčil prezidenta, aby rozpočet podepsal. Ten zatím mlčí

Premiér Petr Fiala v pondělí po jednání s prezidentem prohlásil, že věří, že se mu podařilo Petra Pavla přesvědčit, aby podepsal zákon o státním rozpočtu na příští rok. Hlava státu své rozhodnutí zatím ale neoznámila, chce to udělat sama. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám.

Už žádné rozpočtové triky, volají ekonomové po změně pravidel. Opozice je kupodivu proti

Dění okolo letošního procesu tvorby a schvalování rozpočtu na příští rok ukazuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti obsahují díry, které by bylo dobré zalepit. Upozorňují na to někteří ekonomové. Upravit by se mohlo například to, aby bylo v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, či započítávání tzv. superdividend do rozpočtových rámců.

Prezident chce od Stanjury odpovědi k rozpočtu. Rozhodnutí nepadne hned, míní poradce

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) půjde v pondělí na Pražský hrad s cílem získat pod rozpočet na příští rok podpis prezidenta Petra Pavla. Řekl to ve čtvrtek novinářům ve Sněmovně. Pavel má výhrady k části výdajů, ale také třeba příjmů z emisních povolenek, podobně jako jeho ekonomický poradce David Marek či Národní rozpočtová rada.

„To, co děláte s penězi lidí, jsou jen švindly a manipulace.“ Stanjura se ale svým rozpočtem chlubí

V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta.

Koalice protlačila státní rozpočet se schodkem 241 miliard přes parlament. Teď je na tahu prezident

Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.

„Šaškárny v krabici od hranolek.“ Už předehra boje o rozpočet je pěkně ostrá

Rozpočtové diskuze se vyostřily, když došlo k přímé slovní přestřelce mezi současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou (ANO). Zatímco Schillerová těsně před závěrečným sněmovním jednáním o státním rozpočtu pro příští rok kritizovala vládu za neschopnost efektivního výběru daní a špatné hospodaření, Stanjura kontroval zmínkou o jejím videu v kostýmu hranolek na TikToku.

Francouzský premiér chce prosadit rozpočet na sílu, hrozí mu vyslovení nedůvěry a pád vlády

Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.

Co Fiala nezmínil. Problematický rozpočet, vláda také zvýšila daně

Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá hlavně opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.

Nač takový schodek v době klidu? Prezident NKÚ tepe vládu za díru v rozpočtu

Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.

Itálii ochromila stávka proti rozpočtovým škrtům, demonstrovaly statisíce lidí

Itálii dnes ochromila stávka, kterou vyhlásily odbory na protest proti rozpočtovým škrtům na příští rok. Vláda se snížením daňových úlev a omezením výdajů pro řadu ministerstev i veřejné služby snaží snížit deficit rozpočtu, aby splnila pravidla EU. Ve více než čtyřiceti italských městech, včetně Říma, Milána, Neapole, Bologni či Palerma se dnes konaly též demonstrace, jichž se podle největšího odborového svazu CGIL účastnilo půl milionů lidí.

Slíbili škrty, ale naplánovali stovky nových míst na úřadech. Koalice a opozice v ostré hádce

Debata o počtu státních zaměstnanců opět rozděluje koalici a opozici. Zatímco vláda zdůrazňuje, že počty úředníků hrazených ze státního rozpočtu klesají, opozice kritizuje vládní neschopnost dostát předvolebním slibům o razantním snižování státní správy. Nově schválená takzvaná systemizace služebních a pracovních míst pro rok 2025 totiž odhaluje meziroční nárůst o 313 míst, což některé popudilo. Karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se do vlády ostře opřela na sociálních sítích.

ANO jen straší, kudy chodí, odvrací Stanjura kritiku rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura je stejně jako celá vláda Petra Fialy (oba ODS) pod tlakem kvůli návrhu rozpočtu na příští rok, který podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) obsahuje celou řadu „rozpočtových triků“. Stanjura se nyní proti kritice na svou adresu ohradil s tím, že hnutí ANO je postavené na kombinaci zvěstování katastrofických scénářů. Šéfka poslanců hnutí ANO, ale také někteří ekonomové (včetně Národní rozpočtové rady) opakovaně upozorňují na to, že návrh rozpočtu na příští rok není zdaleka v pořádku.