ODS by chtěla tlačit na rychlejší tempo snižování deficitu státního rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se začínající debatou o návrhu rozpočtu na příští rok, který by měl mít deficit 235 miliard. Podle Stanjury mají nicméně členové vlády významné rozpočtové nadpožadavky a je tak potřeba být realistický.

Tento týden začíná první kolo politických debat o návrhu rozpočtu na rok 2025. Deník Echo24 už dříve upozornil na to, že se počítá se schodkem ve výši 235 miliard. To teď znovu potvrdil i ministr financí Stanjura. „Letos počítám s rozpočtovaným schodkem 252 miliard a příští rok by měl dle střednědobého výhledu klesnout na 235 miliard. V ODS bychom chtěli rychlejší tempo snižování deficitu, ale jsme političtí realisté,“ uvedl Stanjura na sociální síti X s tím, že si uvědomuje, že příští rok je volební a že jeho vládní kolegové mají významné rozpočtové nadpožadavky.

Mezi nimi je například ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který pro Echo24 avizuje, že bude žádat o desítky miliard korun pro svůj resort navíc. „Já nechci tu konkrétní částku říkat přes média. Ale vzhledem k tomu, jak velká je ta kapitola, tak to nebude v řádu jednotek, ale v řádu desítek miliard. My o tom budeme jednat. První kolo jednání bude někdy na začátku června a budeme se k tomu vracet opakovaně v řadě kol vyjednávání. (...) Já bych nechtěl hájit rozpočet, se kterým vnitřně nesouhlasím a nepovažuji ho za naplnění závazků, s nimiž jsem do vlády vstupoval,“ dodal Bek.

Například resort místního rozvoje, který vede Ivan Bartoš (Piráti), žádá o 14 miliard korun navíc. „Na rok 2025 bude ministerstvo pro místní rozvoj žádat ze státního rozpočtu celkem o 14 miliard korun víc než v roce 2024. Jen tak můžeme splnit všechny priority MMR a vlády. Jde primárně o investice do dostupného nájemního bydlení v rámci Národního plánu obnovy nebo o investice do rozvoje regionů, hospodářsky ohrožených území i do regenerace brownfieldů,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MMR Veronika Hešíková.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si už řekl o třicet miliard na stavby dálnic, silnic a železnic. Nějaké navýšení bude také muset přijít v rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, které vede Marian Jurečka (KDU-ČSL). Půjde mimo jiné o růst důchodů a zvýšení příspěvku na péči. Další ministři sice své požadavky ještě jednoznačně říci nechtějí, celková částka nadpožadavků by ale mohla atakovat sto miliard korun.

Kalousek: Tohle není slibovaná konsolidace

Stanjura uvedl, že stát ale nesmí ve volebním roce začít populisticky rozhazovat peníze. „Nesmíme ale následovat předchozí populistické vlády a kvůli volbám zapomenout náš klíčový slib dát veřejné finance do pořádku snížíme deficit veřejných financí z Babišových takřka 6 % HDP na letošních 2,3 % až ke 2 % v roce 2025,“ uvedl Stanjura.

Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek na Stanjurova slova reagoval s tím, že pokles deficitu o 17 miliard nelze nazvat konsolidací. Nechci to přirovnávat k předvolebním slibům, doba se prudce změnila (válka, energie), ale přirovnávám to k rok starému slibu 1 % HDP strukturálního deficitu ročně. To je 78 mld, ne 17,“ připomněl Kalousek.

Člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil nicméně na dotaz deníku Echo24 řekl, že pro NRR je důležité, že vláda v aktuální Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR (klíčový dokument pro určení výdajových rámců na příští tři roky – pozn. red.) jasně deklaruje snižování strukturálního schodku veřejných financí v souladu s platným zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

„Tento zákon byl v rámci přijímání konsolidačního balíčku novelizován tak, že striktně a závazně určuje konsolidační úsilí, jež má české veřejné rozpočty dovést do stavu, který lze považovat za dlouhodobě udržitelný. To je pro nás berná mince, máme-li hodnotit vůli vlády ke konsolidaci. Otázku, co brání rychlejšímu snižování deficitu, je vhodnější směřovat na představitele vlády,“ uvedl Musil.