Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje na příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard korun. Debata v tuto chvíli teprve začíná, nicméně je jasné, že požadavky na navýšení jednotlivých kapitol budou obrovské. Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně považuje za důležité, že vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v konsolidaci. Ekonomové však vidí prostor pro další změny, které by mohly ušetřit více peněz, respektive naopak přinést další prostředky.

Stanjura České televizi sdělil, že počítá pro příští rok s dalším poklesem schodku. „Návrh rozpočtu pro rok 2025 by měl mít deficit maximálně 235 miliard, což je snížení proti deficitu roku 2024,“ potvrdil Stanjura. Nicméně debata je na úplném začátku a bude probíhat od nynějška až do září. Například TOP 09 nebo lidovci avizují, že by chtěli tlačit schodek ještě níže, ideálně pod hranici 200 miliard korun.

Vláda bude muset řešit požadavky jednotlivých resortů na meziroční navýšení rozpočtů. Například ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pro Echo24 řekl, že bude pro svou kapitolu chtít desítky miliard korun navíc. Dalších 14 miliard navíc oproti letošku chce podle informací redakce například ministr pro místní pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Člen NRR Petr Musil pro Echo24 řekl, že pro Radu je důležité, že vláda v aktuální Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR (klíčový dokument pro určení výdajových rámců na příští tři roky – pozn. red.) jasně deklaruje snižování strukturálního schodku veřejných financí v souladu s platným zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

„Tento zákon byl v rámci přijímání konsolidačního balíčku novelizován tak, že striktně a závazně určuje konsolidační úsilí, jež má české veřejné rozpočty dovést do stavu, který lze považovat za dlouhodobě udržitelný. To je pro nás berná mince, máme-li hodnotit vůli vlády ke konsolidaci. Otázku, co brání rychlejšímu snižování deficitu, je vhodnější směřovat na představitele vlády,“ uvedl Musil.

Analytik České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že ministrem zmíněná suma deficitu pro příští rok je možná mírně vyšší, než by plynulo z deficitu 165 miliard, který ministerstvo prognózovalo pro celý veřejný sektor v dubnovém Konvergenčním programu. „Měla by nicméně značit, že míra zadlužení českých veřejných financí zůstane přibližně stejná a že bude, byť možná jen těsně, naplněna litera zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, podle něhož by deficit očištěný o vliv ekonomického cyklu a jednorázových operací neměl přesáhnout 2,25 procenta HDP,“ připomněl Skořepa.

Vyrovnaný rozpočet za deset let?

Sám vidí prostor pro další změny nad rámec konsolidačního balíčku, který byl schválen vloni. „Stát by navýšil své daňové příjmy o desítky miliard korun, pokud by namísto plošného zlevňování základních potřeb skrze sníženou sazbu DPH poskytoval svou podporu adresněji jen příslušným domácnostem skrze lépe fungující systém sociálních dávek,“ uvedl Skořepa.

„Vzhledem k postupné automatizaci administrativy spojené s podnikáním bych postupně snižoval limit pro přihlášení k DPH a směřoval bych ke zrušení paušální daně. Také bych postupně odstranil odvodové výhody, které mají podnikatelé oproti zaměstnancům,“ řekl Skořepa a dodal, že ve srovnání se zahraničím máme pořád prostor pro výraznější a chytřejší využívání daně z nemovitosti.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že snižování deficitu státního rozpočtu nevypadá z pohledu plánu na další rok nijak ambiciózně. „Přitom se v mezičase zvýšily daně, odpadla převážná část nákladů na kompenzace vysokých cen energií a dávno pryč jsou i různé covidové podpory. Navíc pozitivní impuls pro příjmovou stranu přichází z ekonomiky, která začíná růst, zatímco inflace se výrazně snížila a přiblížila k normálu,“ dodal Dufek.

Pokud by měl pokračovat tento trend snižování schodků i v budoucnosti, může se podle Dufka stát, že narovnání příjmů a výdajů rozpočtu bude trvat klidně ještě deset let. „Čekal bych, že především ochota škrtat běžné výdaje i transfery či dotace bude s ohledem na dřívější předvolební proklamace větší. Nejde jen o počty úředníků, ale také o instituce napojené na státní rozpočet, jimi obhospodařovaný a státem financovaný majetek a podobně,“ řekl Dufek s tím, že by stálo za to, podívat se na pokrok v digitalizaci a s ní spojené úspory.

„Na úspěchy ve zjednodušování státní správy, zefektivňování systému zdravotní péče a školství. V rámci odpovědného hospodaření bych také očekával pravidelné vyhodnocování, respektive audit všech druhů dotací i v případě, že jde ‚jen‘ spolufinancování evropských projektů v rámci,“ dodal Dufek s tím, že bez dalšího zvýšení daní se rozpočet nevzpamatuje, ale ještě před tím je třeba jej ještě trochu proškrtat a zúžit okruh příjemců peněz z kapes daňových poplatníků.