Tag: Turecko

Články k tagu

Pochod smrti, upalování a vraždění. Genocida Arménů je i po sto letech bouřlivé téma

Okolo uznání masového vyvražďování Arménů Osmany během první světové války coby genocidy se ve světě dlouhodobě vedou bouřlivé diskuze. Vyvražďování Arménů na území tehdejší Osmanské říše mělo za oběť až 1,5 milionu lidí. Vraždění probíhalo nebývale brutálními způsoby, několik set tisíc Arménů zemřelo v „pochodech smrti“ pouští, další měli být například upalování zaživa. Pro Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše jde o velmi citlivé téma a označení masakru Arménů za genocidu odmítá.

Vědí bílé feministky o muslimkách víc než já?

Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.

Musíme Turkům zase poslat peníze

Není jen koronavirus. Od konce února u hraničního plotu Turecka s Řeckem vytrvávaly desetitisíce běženců, kteří se tudy - za benevolentního přihlížení Ankary - pokoušeli dostat dál do Evropy. Orgány EU začaly rychle hledat dialog s Tureckem, aby byla obnovena dohoda o zadržování migrace přes Turecko, jejíž vypovězení prezidentem Erdoğanem stálo u vzniku současné krize. A podporovaly Řecko, jež se tentokrát snaží nepustit přes hranici ani jednoho ilegálního běžence.

Atmosféra se změnila. Obyčejní Řekové už migrantům pomáhat nechtějí, říká český velvyslanec

Desetitisíce migrantů, snažící se dostat do EU přes turecko-řeckou hranici, slzný plyn a kouřové bomby. Tak dnes vypadá situace na jihu Evropy. Podle českého velvyslance v Athénách Jakuba Karfíka má Řecko situaci pod kontrolou. Zároveň se ale značně změnila atmosféra v zemi. „Fakt, že do pohybu uprchlíků z válečné oblasti v Sýrii se nabalila ekonomická migrace z jiných regionů, změnil pohled Řeků na situaci,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 s tím, že místní pomáhají řeckým vojákům bránit hranice. „Toho jsme ještě svědky nebyli,“ říká Karfík.

Rok 2015 je zde. Ale žádná satisfakce

Můj řecký kamarád na sociální síti je otřesen z toho, co se děje na egejských ostrovech. Napsal, že se stydí, že sdílí s jedněmi lidmi tutéž krásnou zemi, tedy Řecko. Ti lidé, za které se stydí, jsou jeho krajané, kteří brání ve vylodění lidí z gumových člunů, na nichž přijeli na nějaký řecký ostrov z Turecka. Řekové je nechtějí pustit na pevninu, objevily se i záběry, kde je napadají, odpichují od pobřeží, novinářům, kteří to fotili, sebrali fotoaparáty a hodili do moře. Na jiných záběrech vidíme, jak řecká pobřežní stráž do člunů s migranty najíždí a rovněž je odpichuje dlouhými klacky.

Turecko otevírá migrantům hranice do Evropy, oznámil Erdogan

Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecká vláda své hranice stůj co stůj bránit, uvedl její mluvčí. Řekové podle něj za posledních 24 hodiny zamezili překročení hranice 4000 běženců. Atény nápor na hranicích nedávají do souvislosti s vlnou uprchlíků, kterou vyvolaly boje severozápadní syrské provincii Idlib. Podle Bruselu Ankara oficiálně změnu v režimu na hranici oficiálně neoznámila. Své hranice posiluje i Bulharsko a Maďarsko.

Mimořádné napětí mezi Tureckem a Ruskem. Týdny bojů vyhání z Idlibu další uprchlíky

Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mimořádné napětí mezi Ruskem a Tureckem jako zeměmi, které jsou do tamních bojů zapojeny na opačných stranách. Turecko při čtvrtečním syrském útoku přišlo o 33 vojáků a vyžádalo si mimořádné jednání zemí Severoatlantické aliance. Situaci se znepokojením sleduje Evropská unie, Spojené státy i OSN. Turecko oznámilo, že už není ochotné bránit uprchlíkům na svém území v cestě k hranicím s evropskými zeměmi a Řecko i Bulharsko kvůli tomu posílily opatření na hranicích.

Jde také o škodovky. Rozhodnutí VW o novém závodě v Turecku bude nejdříve v únoru

Automobilka Volkswagen se rozhodla věnovat více času rozhodnutí o výstavbě nové továrny v Turecku. Konečné rozhodnutí by mělo padnout nejdříve v polovině prvního čtvrtletí příštího roku, uvedla agentura DPA s odvoláním na informované zdroje z koncernu. Časopis Automobilwoche předtím uvedl, že rozhodnutí nebude dříve než v únoru. Závod by měl vyrábět také vozy značky Škoda.

Summit NATO provází napjatá atmoséra „mozkové smrti“. Aliance čelí řadě otázek

Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.

„Konečný cíl je kompletní kontrola státu.“ Asad slibuje obnovu vlády nad územím Kurdů v severní Sýrii

Cílem syrského režimu je obnovit moc státu nad územím v severovýchodní Sýrii, které měli v posledních letech pod kontrolou Kurdové. Bude to ale postupný proces. V rozhovoru se syrskou státní televizí to ve čtvrtek prohlásil syrský prezident Bašár Asad. Rusko-tureckou dohodu, na jejímž základě Moskva a Ankara zahájily společné pohraniční hlídky na severovýchodě Sýrie, označil Asad za dočasnou.

Podpořte bezpečnostní zónu v Sýrii, nebo do Evropy vypustím uprchlíky, pohrozil opět Erdogan

Jestliže evropské země nepodpoří plány Ankary na vytvoření bezpečnostní zóny na severovýchodě Sýrie, Turecko otevře hranice a nechá uprchlíky dostat se do Evropy, pohrozil opětovně turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara tvrdí, že chce v Sýrii u turecké hranice zřídit bezpečnou zónu. Do ní má být přemístěna velká část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se nacházejí v Turecku.

Státy NATO chtějí v Sýrii bezpečnou zónu pod záštitou OSN

Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.

Kurdové se stahují, příměří ale prodlouženo nebude, řekl Erdogan před schůzkou s Putinem

Oddíly syrských Kurdů YPG se v severní Sýrii stále ještě stahují od turecké hranice. Řekl to v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který zároveň odmítl návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na prodloužení příměří. Turecko, které zahájilo boj proti syrským Kurdům 9. října, minulý čtvrtek přistoupilo na 120hodinové příměří.