VÁLKA V LIBYI

Válka mezi Egyptem a Tureckem v Libyi? Ankarou podporovaná armáda se blíží k Syrtě

VÁLKA V LIBYI
Válka mezi Egyptem a Tureckem v Libyi? Ankarou podporovaná armáda se blíží k Syrtě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Armáda vlády národní jednoty (GNA) z Tripolisu podporované Tureckem se pravděpodobně chystá překročit „červenou čáru,“ za kterou se Egypt plánuje přímo vojensky zapojit do války v Libyi. Jednotky GNA se totiž blíží směrem k Syrtě, která je branou k libyjským hlavním zásobám ropy, a která je pod kontrolou Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, informovala agentura Reuters. Egypt dostal od parlamentu podporujícího LNA v tomto týdnu mandát k vojenské intervenci.

Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády národní jednoty uznané i OSN, a má zde svá vojska, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt, Rusko a Francie. Přímou intervencí do Libye už v červnu pohrozil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který tehdy reagoval na údajné vměšování Turecka do libyjských záležitostí. Egyptsko-turecké vztahy ochladly v roce 2013, kdy byl v Egyptě svržen prezident Muhammad Mursí zvolený za islamisty a podporovaný Ankarou.

Nyní dostal Egypt k postupu mandát od parlamentu podporujícího LNA. V zemi má však každá ze stran konfliktu parlament svůj. „V případě ohrožení bezpečnosti naší země zasáhnou na naši obranu egyptské ozbrojené síly," stojí v parlamentním prohlášení. ty už nějakou dobu stojí na hranicích s Libyí. Mandát prezidenta Sísího navíc po prohlášení parlamentu přijela ve čtvrtek podpořit i skupina libyjských kmenových vůdců z oblastí napříč Libyí, což podle analytiků posiluje nárok Egypta zasáhnout a znehodnocuje kritiku Turecka, které svou vojenskou intervenci legitimizuje pozváním mezinárodně uznané vlády v Tripolisu, píše server The Arab Weekly.

Na začátku července už o znepokojení z blízkosti Tureckem podporované armády k městu Syrta mluvil generální tajemník OSN António Guterres, který poukazoval na "bezprecedentní míru zahraničního vměšování" v Libyi. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) Turecko do země dokonce převezlo v posledních měsících tisíce islámských extremistů, z toho přes 2 500 tuniských členů Islámského státu, aby podpořili v boji GNA. Tuto praktiku potvrdily i agentuře AP zdroje z armádních kruhů, ty však hovoří o více než čtyřech tisících bojovnících z jiných zemí a pouze o desítkách spojených s extremisty.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí, který v této konfliktní zemi držel stabilitu. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament. Haftar loni začal bojovat o Tripolis, ale v posledních týdnech se armádě, která stojí na straně vlády v Tripolisu, podařilo dosáhnout zásadních úspěchů a postoupit východně od hlavního města. Haftarova armáda naproti tomu ustupuje.

, zdb

19. července 2020