Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.

Emmanuel Macron před několika týdny prohlásil, že aliance je ve stavu „mozkové smrti“ v souvislosti s pasivitou Spojených států a vojenskou ofenzivou Turecka v Sýrii. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na to doporučil svému francouzskému protějšku v Elysejském paláci Macronovi, aby si nechal prověřit, zda se sám nenachází ve stavu mozkové smrti. Ankara zahájila 9. října na severu Sýrie ofenzivu proti kurdským milicím YPG, které byly klíčovým spojencem USA v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Turecko ale tyto oddíly považuje za teroristické a prosadilo v dohodách uzavřených s USA a Ruskem, že se YPG stáhnou do 30kilometrové vzdálenosti od hranice.

S Macronovými výroky, kterými chce francouzský prezident údajně „zatroubit“ na poplach, řada zemí včetně USA vyjádřily nesouhlas. Některé státy jako Německo ovšem připustily, že alianci je třeba reformovat a podpořily německý návrh na vytvoření expertní skupiny pro reformování fungování NATO. Tuto skupinu respektovaných figur pod vedením generálního tajmeníka Jense Stoltenberga, která by měla odpovědět na otázky o budoucnosti aliance, pravděpodobně členské státy přijmou, píše agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval minulý týden při setkání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem i předchozí dva summity. Ty byly podle něj „věnované pouze snaze přijít na to, jak finančně odlehčit Spojeným státům“. Podle něj došlo k „evidentnímu a nepřijatelnému nepoměru“ mezi diskuzí o finančních příspěvcích USA a výzvách, kterým aliance čelí, napsal britský The Guardian.

Členské státy si taky nejsou jisté tím, co čekat od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na summitu v červenci 2018 kritizoval Německo a přemítal nad odchodem USA z aliance předtím, než ji začal vychvalovat a připisovat si úspěch na slibovaných reformách, píše Reuters. „Samozřejmě, že nikdo neví, co Trump řekne,“ řekl agentuře jeden z evropských diplomatů při NATO. „Ale teď už nevíme, ani co řekne Macron nebo Erdogan,“ dodal.

Otázka Ruska

Podle litevského ministra obrany Raimundase Karoblise i bezpečnostních expertů z Atlantické rady dosáhlo NATO od roku 2014 „skutečného politického a vojenského velkého třesku“ v otázkách výdajů na obranu, připravenosti či operování v kyberprostoru, píše rada na svém webu. Litevský ministr však tvrdí, že je potřeba víc k tomu, aby se aliance adaptovala v „architektuře“ bezpečnosti na 21. století. Rusko podle něj neustále ohrožuje hranice baltských států a jeden z klíčových problému aliance je otázka letecké obrany kvůli rostoucím ruským prostředkům v Kaliningradu, které ohrožují celý baltský sektor.

Britský Guardian hovoří přímo o rozzuřených baltských státech kvůli postojům francouzského prezidenta Macrona vůči Rusku a USA. Turecko zablokovalo plán NATO na obranu baltských států a Polska poté, co někteří členové odmítli formálně uznat kurdské bojovníky v Sýrii za bezpečnostní hrozbu.

Vzpurný Erdogan

Současné vztahy uvnitř aliance komplikuje také kontrakt na dodávku ruského protiraketového systému S-400, na kterém se Ankara dohodla s Moskvou, namísto využití nabízeného amerického systému Patriot. V reakci na to Washington zablokoval dodávku stíhacích letounů F-35, která měla mířit do Turecka. Trump v listopadu prohlásil, že kontrakt s Moskvou zůstává problémem vztahů mezi Washingtonem a Ankarou.

Podle Macrona se země EU po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci již nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na NATO. Zároveň je podle něj třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem. K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si musí i to, že sbližování bude nějakou dobu trvat, poznamenal prezident.

Témata pro Česko: Výdaje a terorismus

Zvyšování výdajů na obranu je zásadním požadavkem amerického prezidenta Donalda Trumpa, na bedrech jehož země jsou teď více než dvě třetiny veškerých nákladů aliance. Summit bude pro ostatní státy příležitostí prezentovat své obranné výdaje, které řada z nich zvyšuje k Trumpovu potěšení i pomocí nákupů amerického vojenského vybavení.

Trump pár dní před summitem oznámil, že USA sníží svůj příspěvek do rozpočtu a na ostatních státech bude, aby ho nahradily, píše britský The Independent. Vychází to z dohody mezi státy.

Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga státy Severoatlantické aliance bezprecedentně tyto výdaje zvyšují. Podle něj letos dosáhne cíle výdajů na obranu stanoveného na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) celkem devět zemí. Další státy včetně České republiky přislíbily dostat se k této metě do pěti let.

Půjde i o jedno z důležitých témat pro Českou republiku. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání expertní skupiny pro zahraniční politiku na pražském Hradě řekl, že republika svůj příspěvek do rozpočtu NATO zvýší. První rovinou tohoto rozhodnutí je podle ministra dlouhodobý závazek státu postupně navýšit výdaje na obranu na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu v roce 2024. Podle ministra jde jen o malé navýšení. Podotkl, že pro Česko je důležité, aby summit dopadl úspěchem. „Aby skutečně potvrdil, že NATO je připravené jednak provést reflexi, kam má dále směřovat, ale také, že ty úkoly, které chce plnit, reagují na nové trendy, reagují na měnící se bezpečnostní situaci,“ dodal.

Prezident Miloš Zeman, který bude jediným zástupcem České republiky na summitu, se „chce věnovat některým otázkám ohledně terorismu“, informoval po schůzi expertního týmu u prezidenta Zemana ministr zahraničí Petříček. Premiér Andrej Babiš (ANO) se v době summitu zúčastní projednávání rozpočtu ve Sněmovně, dohodl se na tom s prezidentem v půli listpadu při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit.

V Británii si zástupci členských zemí připomenou 70. výročí existence aliance. Velení NATO sídlilo v prvních letech právě v Londýně. Severoatlantickou smlouvu 4. dubna 1949 ve Washingtonu podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Británie, Francie, USA, Kanada, Portugalsko, Itálie, Norsko, Dánsko a Island. Česko se k alianci připojilo v roce 1999.