GENOCIDA ARMÉNŮ

Pochod smrti, upalování a vraždění. Genocida Arménů je i po sto letech bouřlivé téma

GENOCIDA ARMÉNŮ
Pochod smrti, upalování a vraždění. Genocida Arménů je i po sto letech bouřlivé téma

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Okolo uznání masového vyvražďování Arménů Osmany během první světové války coby genocidy se ve světě dlouhodobě vedou bouřlivé diskuze. Vyvražďování Arménů na území tehdejší Osmanské říše mělo za oběť až 1,5 milionu lidí. Vraždění probíhalo nebývale brutálními způsoby, několik set tisíc Arménů zemřelo v „pochodech smrti“ pouští, další měli být například upalování zaživa. Pro Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše jde o velmi citlivé téma a označení masakru Arménů za genocidu odmítá.

O citlivosti tématu se naposledy přesvědčil český Senát, který v tomto týdnu ve stanovisku genocidu Arménů odsoudil. „Skutečnost, že usnesení bylo přijato v situaci, kdy v Senátu bylo málo členů a kdy celý svět bojuje s pandemií koronaviru, odhaluje zákeřnost, jaká se za tím skrývá,“ uvedlo podle tureckého internetového portálu haberler ministerstvo zahraničí v Ankaře, které stanovisko označilo za nepřijatelné snahy posuzovat historické otázky „v zájmu politiky a určitých skupin“.

Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí světa. V roce 2017 ho za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna, v minulosti ho tak označil i prezident Miloš Zeman.

Masové vraždění Arménů v letech 1915 až 1923 historici označují za první „moderní“ genocidu 20. století. Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše však odmítá, že by šlo o genocidu, a popírá i její rozsah. Ankara tvrdí, že při vojenských operacích tehdy zahynulo až půl milionu Arménů, šlo prý ale o výsledek chaosu vyvolaného boji. Jednalo se údajně o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů. Násilnosti podle Turecka navíc panovaly na obou stranách.

Za počátek genocidy Arméni považují duben 1915, kdy tehdejší vláda Osmanské říše zajal padesátku arménských vůdců a intelektuálů, kteří byli později popraveni, připomíná BBC. Poté došlo k vraždám Arménů v armádě a k zabavování majetků této křesťanské menšiny v říši. Později vláda rozhodla pro vysídlení Arménů z východu Malé Asie na Syrskou poušť, při těchto pochodech zemřely stovky tisíc Arménů v důsledku hladovění, nemocí či kvůli přepadům osmanských vojáků, ale i kurdských nájezdnických skupin.

 

, zd

23. května 2020