Tag: člověk

Články k tagu

Žiješ jenom jednou

Pakliže by se udělovaly ceny za knížecí rady, zasloužil by si jednu takovou David Hauerland z investiční skupiny Fidurock. Spolumajitel společnosti, která spravuje realitní portfolio v hodnotě několika miliard korun, minulý týden v rozhovoru pro DVTV apeloval na mladé lidi, aby si co nejdříve pořídili investiční byt. Když byl redaktorkou tázán na to, jak by si něco takového při dnešních mzdách a cenách nemovitostí mohli dovolit, odvětil, že mladí ušetří, když si přestanou dávat drahé kafe. Český internet nezklamal a okamžitě se jal propočítávat, kolik takových šálků kávy by si člověk musel odepřít, aby v současnosti dosáhl i na tu nejnuznější garsonku v Praze či v jiných městech.

Nebylo by lepší politiky losovat?

Politika je činnost, která spočívá v předstírání, že řešíte problém – dokud se na obzoru neobjeví jiný, závažnější. Ten vás zbaví starých starostí, dodá nový děs – a cyklus pokračuje. Tak popsal politickou praxi velikán německé sociologie Niklas Luhmann, jenž se zároveň stavěl proti přeceňování politiky: v moderní společnosti podle něho nemá rozhodující vliv. Klíčová je vždy ta oblast, která zrovna produkuje nejvíc problémů – jednou ekonomika, jindy zdravotnictví. Politici jsou figurky klopýtající za událostmi, ne jejich hybatelé. Při sledování kampaně před nizozemskými parlamentními volbami, které proběhly minulý týden, jako by sociologovo sarkastické myšlení ožívalo.

Proč se nebát smrti

Smrt blízkého člověka často přijde nečekaně. Vím to i z vlastní zkušenosti – právě proto jsem chtěl mluvit s někým, kdo se s ní setkává každý den a dokáže o ní mluvit beze strachu. O tom, jak o smrti přemýšlet, jak se na ni připravit a proč by měla zůstat součástí našeho života, mluví Petra Černá, vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů.

„AI psychóza“. ChatGPT ženu utvrzoval v bludech, skončila na psychiatrii, experti varují před závislostí

Když pětatřicetiletá Belgičanka Jessica Jansenová začala používat ChatGPT, brala ho zprvu jako chytrého pomocníka pro plánování svatby. O týden později však už ležela na psychiatrickém oddělení. Podle psychologů není její příběh vůbec ojedinělý – časté používání chatbotů, jako jsou ChatGPT, Claude či Replika, může vést k psychické závislosti i k tzv. „AI psychóze“. Umělá inteligence podle nich vytváří iluzi skutečného vztahu, která může být pro psychicky zranitelné uživatele nebezpečná.

Zničí ženy civilizaci?

Rozšíření žen do vedoucích funkcí povede k zániku civilizace. Tak by se dala shrnout základní teze článku Velká feminizace americké novinářky Helen Andrewsové, který vyšel v magazínu Compact. Andrewsová, bývalá šéfredaktorka paleokonzervativního časopisu The American Conservative, se rozhodně nebojí nejen témat, která by naštvala levici, ale ani těch kontroverzních pro samotnou pravici. Koneckonců The American Conservative byl založen jako protiváha proti neokonzervativnímu proudu na americké pravici, Compact je zase on-line časopis kritizující liberalismus zleva i zprava.

Krutost digitální paměti

Když ho novinářka konfrontovala s jeho twitterovými příspěvky z roku 2018, odpověděl, že šlo o humor. „Možná spíš o pokus o humor,“ upřesnil. Řeč je v tomto případě nikoli o „humoristech“ ze strany Motoristé sobě, nýbrž o Henrim Bontenbalovi, který se po nizozemských volbách z 29. října může stát novým premiérem. Dnes dvaačtyřicetiletý politik tehdy označil Donalda Trumpa za „zvrácenou, nelidskou, neschopnou bytost“ a dodal: „zkrátka trest boží“. Na dotaz novinářky, zda se neobává, že by si tým amerického prezidenta před případnou schůzkou udělal rešerši, odpověděl, že spoléhá na Trumpův humor.

Porada s robotem o sebevraždě. Myšlenky na ukončení života u řešil s ChatGPT milion lidí

Okolo milionu uživatelů chatbotu ChatGPT se umělé inteligenci (AI) svěřilo se sebevražednými myšlenkami, napsal francouzský deník Le Figaro s odvoláním na společnost OpenAI. Podle kalifornské firmy zabývající se vývojem AI více než jedno procento uživatelů jejího nástroje ChatGPT, tedy přibližně milion lidí, vede s aplikací konverzace, které jasně naznačují úmysl spáchat sebevraždu.

EU se znovu přibližuje řešení střídání času. Zmatky a otrava by mohly skončit už příští rok

Je po další změně času a Evropská unie se po letech znovu přibližuje rozhodnutí, které by ukončilo každoroční střídání zimního a letního. Španělsko chce podle premiéra Pedra Sáncheze navrhnout zrušení směrnice, jež úpravu času v EU reguluje. O návrhu bude už příští týden jednat Rada ministrů energetiky, a pokud se podaří dosáhnout dohody, mohl by být konec posouvání hodin realitou už v roce 2026.

Inflace titulů

Od šedesátých let minulého století prosazuje OECD myšlenku, že vzdělání je klíčem k hospodářskému růstu a blahobytu. Není ale načase tuto jednoduchou rovnici přehodnotit? Zdá se totiž, že se proměňuje společnost i samo vzdělávání. V řadě západních zemí poprvé po desetiletích klesá počet studujících – a to nejen absolutně, což by se dalo vysvětlit demografickým trendem, ale i relativně, tedy v poměru k populačním ročníkům.

ChatGPT od prosince nabídne AI amanty – to nám ještě chybělo

Jedním z často zmiňovaných rizik nové technologie je vznik emocionální závislosti, na níž firma už loni upozorňovala, a užívání model jako náhražku za mezilidské vztahy či jakýsi surogát intimity, jenž povede k paralelnímu odcizování se od lidí z masa a kostí. Užíváte-li ChatGPT, můžete se brzy těšit na novou verzi, která by od prosince měla mít lepší osobnostní rysy, jež budou působit „lidštěji“, a která bude mít méně restriktivní pravidla a bude mimo jiné umožňovat i erotické konverzace.

Člověk směrnicový

Psal se rok 2018 a do letadla nastoupil pasažér s pávem. Muž trpěl fobií z létání a zvíře mu prý pomáhalo překonávat těžké chvíle. Když nevěřícný personál letiště v americkém Newarku zakročil s tím, že středně velký opeřenec nemůže absolvovat let, nevěřil svým uším ani pasažér: proč by jej nemohl doprovodit páv? Muž navíc tasil lékařské osvědčení, podle něhož mu zvíře skutečně umožňuje zvládat stres. Nemohl by bez něho létat. Stroj s pávem nakonec nevzlétl. Ale zástupci letecké společnosti se rozhodli směrnice vylepšit. Na zákaz středně velkých opeřenců skutečně nepomysleli. Jejich chyba.

Ztracené srdce posvátné Vltavy

Čechy neleží na mořském pobřeží, které jim daroval Shakespeare v Zimní pohádce, ale je to země řek. Řeky zde pramení, protékají, vlévají se do řek větších, odtékají přes hranice; dávají ráz krajině, poskytují jí živiny, vytvářejí její charakter a tvar. Soužití s řekou je základní předpoklad vzniku civilizace a kultury, je zdrojem imaginace a fantazie, citového vztahu, jenž patří k těm nejsilnějším a nejvřelejším. Šťastná země a lid, které mají svou milovanou řeku. V Čechách je jí bezesporu Vltava, Moldau, Wulda, Wilth Ahwa…

Existuje situace, jež by přesvědčila bojovníky proti dezinformacím, že se mýlí?

Jeden muž shodí malé dítě do vody, aby se utopilo, a druhý pro něj skočí, aby ho zachránil. Proč jeden udělal to a druhý ono? Zhruba před sto lety pokládal tuto otázku filozof Karl Popper svým přátelům, kteří byli zastánci psychologických teorií, jež byly v té době velice módní, konkrétně šlo o Freudovu psychoanalýzu a individuální psychologii Alfreda Adlera.

Má touha po alkoholu evoluční kořeny? Šimpanzi „popíjejí“ jako lidé ze zralého ovoce

Šimpanzi mohou denně přijmout množství alkoholu odpovídající přibližně jednomu lidskému nápoji díky ethanolu obsaženému v ovoci, které konzumují, ukazuje nová studie. Porozumění tomuto chování našich nejbližších žijících příbuzných by mohlo podle autorů studie vysvětlit i lidskou spotřebu alkoholu. Dosavadní výzkumy naznačující, že šimpanzi také pijí alkohol, se v odborné komunitě objevovaly již delší dobu

Život je jinde než aktivisté

Člověk nemusí být buddhista nebo fakír ztuhlý v nehybnosti, aby si uvědomil, kolik zla a špatnosti pochází z představy, že jen nějaká činnost má hodnotu a že jen nějaké směřování k cíli dává lidskému životu smysl. V reálném životě se takový postoj projevuje jako mánie, jako neustálý neklid a nepokoj, jako nutkání provázené permanentní nespokojeností, věčným pocitem, že život je špatný, že společnost je zlá, krutá, nesnesitelná, proto je nutné se proti ní bouřit, měnit ji, napravovat.

Nová éra medicíny? Jeff Bezos investuje do firmy, která chce odhalit tajemství dlouhověkosti

Věda možná stojí na prahu nové éry medicíny. Biotechnologická společnost Altos Labs, založená v roce 2022, si klade za cíl odhalit tajemství stárnutí a vyvinout metody, které dokážou tělo omladit na buněčné úrovni. Projekt s rozpočtem tří miliard dolarů vede německý molekulární biolog Wolf Reik, mezi investory má být podle zákulisních informací i zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Altos Labs využívá nejmodernější biologii a umělou inteligenci, aby dokázal „přeprogramovat“ lidské buňky. Smyslem je zpomalit nebo dokonce obrátit proces stárnutí.

Češi nevědí, že bílá košile je základ

Nápad na tento Salon vznikl při návštěvě Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kde právě skončila výstava nazvaná Kde ty všechny kytky jsou. Šlo v ní o historii látek, těch barevných závojů, plných různých ornamentů, vzorů, tvarů – a kytek, do kterých se lidé, především ženy, více či méně zahalovali, přičemž se snažili, aby se nejen do něčeho zahalili, a aby tedy nebyli nazí a nebyla jim zima, což jsou dva důležité důvody oblečení, ale aby jim to také slušelo, aby je to povyšovalo, aby je to činilo nějakým způsobem krásnějšími – a k tomu jim sloužily ty látky, ty barvy, ty vzory… Ta výstava byla poučná a zároveň nostalgická – to už je v tom názvu.

Pes, nejlepší přítel člověka – a náhrada za dítě?

„Vidíme zde formu sobectví. Vidíme, že někteří lidé nechtějí mít dítě. Někdy mají jedno a tím to končí, ale pořizují si psy a kočky, které zaujímají místa dětí. Někomu to může připadat úsměvné, ale je to realita,“ prohlásil v roce 2022 papež František a dodal, že odklon od dětí směrem k mazlíčkům nás „redukuje a bere nám naše lidství“. Svého času působila mravokárná slova Svatého otce poněkud zvláštně a nejeden komentátor na sociálních sítích poukazoval na to, že František naskakuje na dehonestační vlnu internetových trollů.

Pravda o původu Slovanů

Vždycky je legrace, když se objeví zpráva, která staví na hlavu zprávy předešlé. Tak třeba před čtyřmi dny se v tuzemských médiích vděčně psalo o tom, že podle nového výzkumu nyní již skoro bezpečně víme, odkud se v Evropě vzali Slované a kdy do ní přišli. Ten závěr je samozřejmě nevyvratitelný, jednak proto, že s ním přišli našinci (vědci z Masarykovy univerzity), jednak proto, že je opřen o výzkum DNA. A tak je konečně jasné, že Slované „skoro jistě“ přišli z pomezí Běloruska a Ukrajiny. Nikoli z Polska, nikoli z Balkánu, konkrétně z jeho charvátských držav, jak se také někdy udává, nýbrž z pravoslavného východu.

Kdo ochočí zlověstnou berušku? Rozjímání nad dějinným objevem

Můj praděd Josef Kohout, sedlák v Německém a nyní Havlíčkově Brodě, byl v poslední z bezpočtu generací, které si po staletí předávaly čtvero živlů – zemi, vodu, oheň a vzduch – spolu s koněm, krávou, kozou a stále zdatnějším pluhem. Můj děd Kohout Jan, šéfinženýr Lárišových dolů v Karviné, jenž s první partou sfáral do hlubin po výbuších, zůstavivších na tři sta vdov a tisíc sirotů, jak to skvěle popsala paní Lednická v románu Šikmý kostel, si užil civilizačního ohňostroje tří vzpěračů – páry, plynu a elektřiny.

Demokracie a náboženství ve věku interpretace

Tereza Matějčková rozvíjí v eseji Chybí demokracii Bůh? (Echo č. 22/2025) tuto myšlenku: „Demokracii a církev – téměř protipóly – v posledních dvou stoletích spojuje to, že ani jedna z nich nemá pro své základy data. Skutečně se Bůh stal člověkem? (…) věříme, (…) jako věříme třeba i tomu, že lidé si jsou rovni a každému náleží důstojnost. Kde jsou pro taková tvrzení data? Nemáme data, jen příběh. A ten samý příběh, z něhož žije církev, byl po staletí i tichým základem demokracie.“

Putin, Si a Kim hovoří o nesmrtelnosti

Na vojenské přehlídce v Pekingu konverzoval Vladimir Putin s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o nesmrtelnosti. Nešlo o filozofickou debatu, ostatně oba jsou, nebo by měli být, materialisté, ale o praktické výhledy prodloužení života fyzického těla ad infinitum. Putin pravil „Biotechnologie se neustále vyvíjejí.“ a pak dodal: „Lidské orgány lze neustále transplantovat. Čím déle žijete, tím mladším se stáváte, a můžete dokonce dosáhnout nesmrtelnosti.“ Si Ťin-pching na to pravil: „Někteří předpokládají, že v tomto století by se lidé mohli dožít sto padesáti let.“

Nová lidská rasa? Vědci jsou zmateni záhadnou lebkou

Neuvěřitelný nález z řecké jeskyně Petralona vyvolává otázky o původu člověka. Vědcům se konečně podařilo analyzovat podivnou lebku, kterou prorůstá stalagmit. Zjistili, že nepatří ani neandrtálcům, ani rodu homo sapiens. Nový rod tak mění představy o vývoji člověka v Evropě. Informuje například Express. V roce 1960 narazili archeologové v severořecké jeskyni Petralona na objev, který i po více než půl století nenechává vědce klidnými. Zatímco dříve se spekulovalo, zda jde o pradávného Homo sapiens nebo o neandrtálce.

Pět dní mezi životem a smrtí. Ukrajinský voják s pořezaným hrdlem se doplazil zpět na vlastní území

Mladý ukrajinský voják Vladyslav, příslušník Národní gardy, se stal symbolem neuvěřitelné odolnosti a vůle k životu. Poté, co byl v srpnu zajat ruskými silami u Pokrovska v Doněcké oblasti, brutálně mučen a ponechán v jámě přikrytý odpadky, dokázal přežít. Přestože měl vážně pořezané hrdlo a ruce svázané, podařilo se mu osvobodit a během pěti dní se doplazit k ukrajinským liniím. Třiadvacetiletý Vladyslav se zoceluje na nemocničním lůžku v Dnipru, kde prodělal několik náročných operací.

Nejslavnější kosti světa jsou v Praze. Národní muzeum ukazuje předky lidí staré 3,2 milionu let

Národní muzeum v Praze (NM) dnes slavnostně otevřelo expozici s fosiliemi předků člověka starými 3,2 milionu let. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě, přezdívané Lucy a Selam, zapůjčilo do Prahy Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. V Evropě jsou vystaveny poprvé. Návštěvníci si je budou moci v Národním muzeu prohlédnout do 23. října. Kostra Lucy byla objevena v roce 1974, a až o 150.000 let starší fosilní pozůstatky Selam v roce 2000.

Duch hlubiny

Můžeme si představit skutečnost, ve které žijeme, jako hluboké moře. Nahoře fouká vítr, děje se spousta událostí, které se hladiny dotýkají a vyvolávají vlny. Všechno se neustále mění, co je chvíli veliké, vzápětí zaniká. Když se začneme nořit hlouběji, pohyb postupně ustává, co nahoře vyvolá velikou vlnu, v hloubce deseti metrů se odrazí daleko slabším pohybem. A když se ponoříme do hlubiny několika kilometrů, nepohne se vůbec nic, mnohakilometrová vrstva vody dokonale izoluje od veškerého hemžení na povrchu. Události na hladině řídí Duch doby, jeho působení je povrchové a krátkodobé, dokáže vyvolávat silné emoce, hýbat davy, umí svádět a ovládat.

Virtuální přátelství s AI je nakažlivé, varují vědci. Sehrává svou roli i v sebevraždách

Stále více lidí po celém světě má svého vlastního virtuálního přítele - chatbota s umělou inteligencí, se kterým si povídají, hrají hry, sledují filmy nebo si dokonce vyměňují lechtivá selfie. Podle nedávného průzkumu neziskové organizace Common Sense Media více než sedm z deseti amerických teenagerů alespoň jednou použilo AI společníka a více než polovina dotázaných se označuje za pravidelné uživatele, píše list Politico.

Vraťte nám patolízala!

Před měsícem jsem v článku „Zamilovat se do stroje“ citoval varování psychologa Michaela Inzlichta před nekonečnou empatií a přílišnou úslužností velkých jazykových modelů. Umělá inteligence je natolik vřelá a povzbuzující, že se s ní uživatelé, často osamělí, baví čím dál častěji a popisují dokonce pučící vztahy, v některých případech i emocionální závislost. Objevila se i řada svědectví o tom, že modely nadšeně přiživovaly zjevně iluzorní či přímo psychotické představy konverzačních protějšků, což bludy dále posilovalo, a několik nešťastníků kvůli tomu muselo být i hospitalizováno.

Sebetravičství otevřené společnosti

Pakliže bychom se zeptali na to, co definuje západní civilizaci, svoboda by se na žebříčku nejčastějších odpovědí umístila jistě vysoko. Těžko si představit zemi, jež by byla autoritářská a zároveň „západní“ v kulturním smyslu. Ostatně když diskutujeme o tom, co Západ ohrožuje, jde povětšinou o síly tyranie, ať už ve formě rozpínavých zahraničních nepřátel, anebo vnitřních aktérů, jejichž ideologie, populismu či náboženského fanatismu se obáváme právě proto, že by mohly vést k nesvobodě. Narazíme ovšem na značné úskalí, pokud bychom chtěli na bedra svobody naložit celou váhu civilizačního určení.