Ukrajinu a Rusko nejspíše čeká krvavé léto s tisíci mrtvými, ve kterém žádná ze stran nedosáhne velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ) v dnešní analýze situace na bojišti. Situaci charakterizují statické obranné linie na přibližně 1100 kilometrů dlouhé frontě, zatímco válka rozpoutaná Ruskem v únoru 2022 vstupuje do třetího léta.
Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v neděli v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Další média uvádí, že delegace z několika zemí včetně Brazílie, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily. Italská premiérka Giorgia Meloniová po skončení summitu prohlásila, že mezinárodní společenství donutí Rusko ke kapitulaci, pokud nebude souhlasit s mírovými podmínkami mezinárodního společenství.
I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.
Obavy z ruského útoku na jakéhokoliv člena Severoatlantické aliance jsou neopodstatněné, prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Odkazy na "ruskou hrozbu" jsou podle něj taktikou Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války Ruska proti Ukrajině. Konflikt, který pokračuje třetím rokem, ukázal limity ruských schopností, dodal šéf maďarské vlády v pravidelném rozhlasovém vystoupení. Rozhovor zaznamenala i ruská média, podle kterých Orbán hovořil o přípravách na zapojení NATO do války na Ukrajině.
Válka, která začala pogromistickým výpadem proti izraelským civilistům a teprve pak se přenesla do Gazy, kde nebyl jediný izraelský voják, má své řešení – tím je porážka Hamásu. Porážka, pokud možno drtivá a rozhodná – taková, která na roky, snad desetiletí zajistí jakousi snesitelnou (oddělenou) existenci Židů a Palestinců, existenci obou národů.
Možná není fér dělat si legraci z náhodných uživatelů internetu, ale občas si člověk nemůže pomoci. Jeden z uživatelů X (Twitteru) v reakci na dění na amerických univerzitách napsal: „Dobrým pravidlem dějin je, že pokud se někdy ocitnete v opozici vůči studentskému hnutí a zároveň na straně vládnoucí třídy, mýlíte se. Pokaždé. V každé době. Bez ohledu na konkrétní problematiku.“ Za tento zjevný nesmysl se dočkal oprávněného výsměchu. Příklady hnutí podporovaných studenty, která rozhodně nestála na správné straně, jsou třeba bolševismus, nacismus, maoismus nebo Tálibán.
Teroristické hnutí Hamás přijalo izraelskou nabídku příměří výměnou za rukojmí. Detaily dohody, na kterou Hamás přistoupil, nejsou dosud známé. O přijetí příměří informuje s odvoláním na své zdroje televize Al Džazíra sídlící v Kataru. Podle izraelských médií informoval Hamás o přijetí dohody katarské a egyptské mediátory.
Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.
V jihovýchodní Asii roste napětí. Čína totiž eskaluje svůj spor s Filipínami a kvůli sporným rybářským mělčinám a území v Jihočínském moři padají i varování před "hrůzami války" a třetí světlovou válkou. Ostrovní stát kvůli tomu podle všeho oznámil i vojenské cvičení se Spojenými státy a dalšími partnery. Námořní cvičení organizují obranné síly Filipín, Spojených států, Japonska a Austrálie. Uskuteční se několik dní před trojstranným summitem vedoucích představitelů USA, Japonska a Filipín ve Washingtonu.
Nový bundeswehr (spolkové obranné síly) má být flexibilní a připravený na válku, oznámil ve čtvrtek německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) v souvislosti s připravovanou reformou německé armády. Mělo by se jednat o významnou restrukturalizaci.
Izraelská právnička Amit Sousanaová, kterou loni 7. října palestinští ozbrojenci unesli do Pásma Gazy, americkému listu The New York Times (NYT) popsala, jak byla v zajetí brutálně bita a sexuálně zneužita. Podle NYT je 40letá žena první Izraelkou, která veřejně promluvila o sexuálním útoku, jehož se stala obětí, když byla zadržována jako rukojmí.
Izraelští vojáci při razii v nemocnici Šífa ve městě Gaza, která trvá už týden a stále pokračuje, zadrželi prokazatelně již 500 členů radikálních hnutí Hamás či Palestinský islámský džihád. S odvoláním na vyjádření armády o tom v pondělí informoval server The Times of Israel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je válečný štváč, prohlásil dnes podle agentury ANSA místopředseda italské vlády a lídr pravicové strany Liga Matteo Salvini, který pořádá schůzku stran z frakce Evropského parlamentu Identita a demokracie. Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině. "Svými slovy je Macron nebezpečím pro naši zemi a pro tento kontinent," tvrdil Salvini.
Německá ministryně školství a výzkumu Bettina Stark-Watzingerová (FDP) prohlásila, že studenti musí být lépe připraveni čelit různým krizím, včetně války. Vzdělávací instituce by se podle ní měly více věnovat nácviku civilní obrany z důvodu posílení německé "odolnosti". "Společnost jako celek musí být připravena na jisté situace - od pandemie, přes přírodní katastrofy až po válku," uvedla Stark-Watzingerová.
„Pan prezident Trump byl prezidentem míru, vzbuzoval respekt ve světě a tím vytvořil podmínky pro mír. Během jeho prezidentování byl mír na Blízkém východě a mír byl i na Ukrajině,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve svém videopříspěvku na Facebooku po svém pátečním jednání s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho sídle v Mar-a-Lago na Floridě. Podle Orbána by dnes nebyla válka, kdyby byl Trump stále prezidentem Spojených států.
Lotyšsko se začíná chystat na možnou válku s Ruskem. Na hranicích s Běloruskem a Ruskem začíná budovat tzv. baltskou obrannou linii. Tento týden na plánovaná mohutná opevnění vyčlenila vláda v Rize 303 milionů eur. Informovala o tom lotyšská média. Aby se zabránilo pohybu nepřítele, začíná se s opevňováním hranic. Stávající dopravní komunikace se překopají, aby se po nich nemohla pohybovat vozidla a vybudují se mohutné protitankové příkopy, vyztužené betonovými bloky a konstrukcemi,
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivedou svět na pokraj jaderné války, řekl v televizním pořadu Solovjov Live šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Francouzský prezident tuto možnost na konci února nevyloučil, šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné ale vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit jiné úkoly.
Vrcholní představitelé EU si stále žijí svá „devadesátá léta“. Toto jejich odtržení od reality tedy není ničím novým. Nyní však nejde jen o ekonomický problém, leč též – a zejména – o problém bezpečnostní. Prominentní experti se už zamýšlejí nad scénáři třetí světové války, přitom stále pravděpodobnější budoucí americký prezident Trump dává nadále najevo, že americké vojsko se při rozšíření ruské agrese Evropě na pomoc nevydá. Avšak Brusel se nadále v zaslepení utápí v zelené, ESG či genderové ideologii. Snad stále míní, že může být vzorem ostatnímu světu.
Lze si těžko představit aspoň trochu soudného a citlivého člověka, který by bez ustrnutí nesledoval hrůzné záběry a zprávy, které přicházejí z Gazy. A přestože by ten člověk zároveň měl vědět, že první obětí každého válečného konfliktu je pravda, tak si nelze představit, že by nechtěl, aby ta hrůza co nejrychleji skončila, ba aby pokud možno nikdy vůbec nevypukla. Jenomže ona vypukla a mělo to nějaké příčiny. Vypukla dřív, než do Gazy vkročil první izraelský voják a explodoval první cíl.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě loděnic v přístavním městě Nampcho vyzval k posílení vojenského námořnictva. Podle něj je to klíčový úkol v přípravě na válku, napsaly zahraniční agentury s odkazem na severokorejská státní média. V pátek ráno pak Jižní Korea informovala, že podle její armády KLDR vypálila na západním pobřeží několik střel s plochou dráhou letu.
Letní ukrajinská ofenziva nedopadla tak, jak se očekávalo, což je už dlouho známé. Z toho, že ve válce Ukrajiny s Ruskem nedošlo k významnějšímu průlomu bývají obviňovány i Spojené státy. Ačkoliv USA, ale i další státy, Ukrajině poskytly větší množství zbraní a vojenské techniky, jedná se o starší zbraně, jejichž technologie už v roce 2023 nedokáže být stěžejní pro ofenzivu, píše v analýze o ukrajinské ofenzivě pro zahraničně politický magazín Foreign Affairs americký vojenský historik Stephen Biddle. Ať už se jedná o stíhačky F-16, rakety ATACMS, raketové systémy HIMARS nebo tanky Abrams a Leopard.
Mnoho představitelů nejen evropských zemí momentálně svírá strach z války. Švédsko, Norsko, Velká Británie i Německo varovaly proti hrozbám, údajně zejména ze strany Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních týdnech a dnech varuje před válečným konfliktem. Nyní připustil pochybnosti ohledně připravenosti Německa i okolních států na možnou válku. Pistorius dodává, že potencionální válka může "propuknout" v horizontu delší doby, ale nečekaně, což jí činí ještě děsivější.
Němečtí experti považují v rozmezí příštích pěti až osmi let za možný ruský vojenský útok na některou ze zemí Severoatlantické aliance. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel to prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Bezprostřední napadení Ruskem podle něj nyní nehrozí, ale Německo musí být připravené.
Současný švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin ve svém projevu na bezpečnostní konferenci varoval spoluobčany, aby si tváří v tvář ruským válečným hrozbám nedělali iluze o míru a začali se okamžitě připravovat na případnou válku. Informoval o tom deník Bild. „Dovolte mi, abych to řekl z moci úřední, ve Švédsku by mohla být válka. Každý se musí připravit teď, než bude pozdě,“ uvedl Bohlin s tím, že všichni by měli pochopit, že v situaci, v níž se společnost nachází, může být čas nejcennějším neobnovitelným zdrojem.
Válka v Pásmu Gazy patří podle listu The Wall Street Journal (WSJ) k nejničivějším v moderní historii. Do poloviny prosince na Gazu Izrael shodil 29.000 bomb a zničil či poškodil téměř 70 procent zdejších domovů a 77 procent zdravotnických zařízení. Podle politologa Roberta Papeho z Chicagské univerzity Gaza, kde žije na 2,3 milionu Palestinců, vejde do historie podobně jako Drážďany, které na konci druhé světové války z velké části zničilo spojenecké bombardování.
Nizozemská armáda ale i celá společnost se musí připravit na možnost války s Ruskem. Prohlásil to ve čtvrtečním rozhovoru s deníkem Telegraaf generálporučík Martin Wijnen, odcházející velitel pozemních sil nizozemské armády. Lidé by se proto pro případ nouze měli zásobit jídlem a pitnou vodou. Výroky Wijnen se ale nesetkaly v Nizozemsku s přílišným pochopením u čtenářů. Na válku s Ruskem jako reálnou hrozbu, upozorňoval několikrát tento rok i náčelník generálního štábu české armády generál Karel Řehka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se včera setkal s vysokými představiteli Spojených států ve snaze je přesvědčit o potřebě další podpory Kyjevu. Balíček pomoci se zasekl v Kongresu. Částečně kvůli rostoucí neochotě republikánů Ukrajině dále pomáhat, částečně se stal obětí vnitropolitických bojů. Republikáni výměnou za peníze pro Ukrajinu chtějí peníze pro posílení jižní hranice před migranty, což zase odmítají demokraté. Výsledkem je, že Pentagon varuje, že do konce roku mu dojdou schválené finance pro Kyjev.
Ozbrojený konflikt mezi Ruskem a NATO není vyloučen, ale případná eskalace zcela závisí na akcích Severoatlantické aliance, řekl v rozhovoru listu Izvestija náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov u příležitosti IX. zahraničně politické konference Primakovskije čtěnija. Moskva je podle něj připravena bránit své národní zájmy všemi dostupnými prostředky. A ti, kdo takto hazardují s konfliktem, mohou být podle něj mezi poraženými. Vysoký ruský diplomat nevěří, že by v dohledné době došlo k obnovení vztahů mezi NATO a Ruskem.
Tenhle týden uplynulo čtyřicet let od uvedení amerického televizního filmu Den poté, z uměleckého hlediska nijak významného díla, mimořádného ale svým dopadem. Rok 1983 nebyl moc dobrý. V Československu nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít k uvolnění poměrů, a kdyby mi tenkrát někdo řekl, že režimu zbývá už jenom šest let, považoval bych ho za pomatence (a asi nejen já). Disent byl zraněný hnusnou akcí Asanace, po kampani stranického tisku muselo skončit hodně tehdejších novovlnných kapel. V Praze se na jaře konal patafyzický Světový mírový kongres, na Západě se mohutně protestovalo proti rozmístění raket Pershing, jímž NATO reagovalo na rozmístění sovětských raket SS 20.
Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naši civilizaci a vedle Ruska je nejvýznamnější hrozbou pro Severoatlantickou alianci (NATO). V úvodu dnešního armádního velitelského shromáždění v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Řehky nelze spoléhat na věčný mír a v souladu s nedávno schválenou obrannou strategií je nutné se chystat na obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi.
