RUSKÁ BOMBA

Car – bomba „slaví“ výročí. Seismická vlna po odpálení strašlivé zbraně třikrát oběhla zeměkouli

RUSKÁ BOMBA
Car – bomba „slaví“ výročí. Seismická vlna po odpálení strašlivé zbraně třikrát oběhla zeměkouli

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jedna z nejsilnějších bomb v dějinách lidstva si připomíná 63 let od svého odpálení. Smrtící sovětské bombě na Západě přezdívali Car. Byla to největší termonukleární puma, kterou kdy kdo na povrchu Země odpálil. Síla bomby byla více než 3000krát větší než u bomby shozené Američany na Hirošimu na konci druhé světové války. Jedním z hlavních tvůrců této pekelné zbraně byl ruský vědec Jurij Trutněv.

Sověti ji poprvé a naposledy otestovali v rámci zbrojení během studené války. Odpálení Car-bomby proběhlo po více než pěti letech přípravných prací 30. října 1961. K její detonaci došlo 4 kilometry nad zemí a následovalo vytvoření ohnivé koule o průměru 8 kilometrů. Následný atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký, měl průměr klobouku 95 kilometrů a nohy 40 kilometrů. Světlo z výbuchu bylo pozorovatelné 1000 kilometrů daleko a tlaková vlna rozbila okna až 900 kilometrů od epicentra. Následná seismická vlna oběhla celkem třikrát Zemi. Od dalšího testování této ničivé zbraně se upustilo pro její ohromný rozsah destrukce.

Vojenský analytik Lukáš Visingr už dříve připomněl, že bomba vznikala během celosvětových závodů ve zbrojení a vývoje jaderných zbraní. O nejsilnější jadernou zbraň se v 60. letech pokoušela i Severní Korea. "V této hodně pochybné snaze zvítězil SSSR, když vyrobil proslulou „Car-bombu“, jež explodovala 30. října 1961. Zbraň s oficiálním názvem RDS-220 byla i vůbec nejvýkonnějším zařízením, jaké kdy lidstvo postavilo. Její exploze ve výšce asi 4000 m měla ekvivalent kolem 50 megatun a tlaková vlna třikrát oběhla zeměkouli," píše Visinger v článku pro deník Echo24.

Visingr za strašidelné považuje fakt, že Car-bomba byla zkonstruována tak, aby mohla mít sílu ještě dvakrát vyšší, tzn. jako 100 milionů tun konvenční trhaviny. "Vnucuje se jistě otázka, k čemu měly tak obludné zbraně vlastně sloužit. Pro něco takového by se totiž obtížně hledalo jiné využití než propagandistické. O tom, že právě to byl hlavní účel nejsilnější bomby, svědčí i groteskní nápad Sovětů poslat ji s pomocí kosmické rakety N1 na Měsíc, kde by její exploze, dobře viditelná i ze Země, demonstrovala schopnosti SSSR," píše Visingr.

Na ruskou zbraň vzpomínal i v jednom ze svých komentářů pro Echo24 Marian Kechlibar. "Zmrzlá tundra se na dálném severu Sovětského svazu rozsvítila oslepující září, jako by samotné slunce sestoupilo na zem. Do vzduchu se zvedl gigantický atomový hřib, jehož vrchol dosáhl výšky skoro sedmdesáti kilometrů, až tam, kde se řídnoucí vzduch začíná měnit ve vakuum vesmíru," píše Kechlibar.

"Exploze byla tak velká, že ohrozila letadlo, které bombu původně svrhlo. Ačkoliv se už nacházelo desítky kilometrů daleko, rázová vlna jím zahoupala natolik, že se ve vzduchu propadlo asi o kilometr a piloti měli co dělat, aby jej vůbec nějak stabilizovali a dolétli zpět na základnu. Kdyby se jim to nepodařilo, stala by se devítičlenná posádka bombardéru dalšími oběťmi jaderných zbraní," píše se v komentáři.

Jeden z hlavních strůjců této zbraně Jurij Trutněv zemřel 6. srpna 2021 ve věku 93 let. Trutněv se podle dostupných údajů podílel zejména na vytvoření zmiňované Car-bomby z roku 1961, pokládané za dosud nejsilnější termonukleární zbraň, jaká kdy byla odpálena. "Zemřel přední vědec, tvůrce jaderných a termojaderných zbraní Jurij Trutněv. Bylo mu 93 let," napsal o něm v nekrologu podnikový list Strana Rosatom. Připomněl, že Trutněv byl nositelem státního vyznamenání za zásluhy, byl členem akademie věd, měl titul doktora technických věd a býval prvním náměstkem ředitele ruského jaderného centra.

List ocenil zesnulého jako silného člověka s "železným charakterem" a vůlí, což mu prý pomáhalo vždy úspěšně překonávat překážky. "Až do konce svých dnů pracoval a řešil složité vědecké úkoly, zlehka žertoval a povzbuzoval nadšení mládeže a chuť vítězit," dodali autoři.

Trutněv je považován za jednoho z tvůrců jaderného štítu své země. Postaral se o klíčový příspěvek k vybudování základů moderních sovětských jaderných zbraní a o dosažení strategické rovnováhy se Spojenými státy, uvedla zpravodajská agentura Interfax. Připomněla i výrok někdejšího šéfa ruské bezpečnostní rady, že Trutněvovo jméno patří do stejné řady jako jména jaderných fyziků Julije Charitona, Jakova Zeldoviče a Andreje Sacharova, pokládaného za "otce" sovětské vodíkové bomby.

 

vhk

30. října 2024