Tag: Petr Pavel

Články k tagu

Do předčasného důchodu odejde o 10000 lidí víc. Pavlovo váhání s podpisem se prodraží

Do předčasného důchodu by kvůli odkladu platnosti zákona se změnami penzí mohlo odejít až 10.000 lidí. Příští rok by to mohlo zvednout výdaje o tři až čtyři miliardy korun. V pořadu Partie televize CNN Prima to v neděli řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podmínky pro předčasný důchod zpřísňuje důchodová novela. Kabinet počítal původně s tím, že by změny mohly platit od září. Účinné budou ale až od října. Prezident Petr Pavel na konci srpna totiž sdělil, že má k normě výhrady a rozhodne, zda ji vetuje, nebo podepíše později.

Pavel chce místo Fremra na Ústavním soudu soudce Simona, odborníka na odškodnění státu

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na uvolněné místo ústavního soudce po Robertu Fremrovi. Do horní komory posílá nominaci Pavla Simona, soudce Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Hrad to uvedl v tiskové zprávě. Pavel je přesvědčen, že Simon splňuje odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu (ÚS).

Pavel po lavírování podepsal zákon o zpomalení růstu důchodů, Fiala si do něj předtím dloubl

Prezident Petr Pavel nakonec podepsal spornou novelu zákona, která snižuje růst důchodů. Pražský hrad to oznámil v pátek na svých stránkách. Pavel původně ve čtvrtek oznámil, že novelu bude buď vetovat, nebo ji podepíše až v následujících dnech. Kabinet Petra Fialy přitom chtěl účinnost některých opatření už od 1. září, v takovém případě by ale novela musela vyjít ve sbírce zákonů ve čtvrtek. Premiér původně hlavu státu lehce zkritizoval, poté podpis ocenil.

Jde se do finále. O náhradě za Fremra se rozhodne během pár dní, zní z Hradu

Na Ústavním soudu zůstává po stažení nominace soudce Roberta Fremra už nějaký čas jedno volné místo. Do konce tohoto roku přitom vyprší mandát dalšímu ze soudců a hned zkraje příštího ještě jednomu. Prezidenta Petra Pavla, který má nominaci kandidátů na starosti, tak v nejbližší době čeká rozhodování, koho na soud poslat. Podle Pražského hradu i ústavního právníka Jana Kysely, který vede konzultační panel hlavy státu, by přitom alespoň o Fremrově náhradníkovi mohlo být jasno v nejbližší době.

Prezident jde poprvé proti vládě. V případě reformy penzí uvažuje i o vetu

Prezident Petr Pavel bude penzijní novelu buď vetovat, nebo ji podepíše až v následujících dnech. Novinářům to po dnešním jednání hlavy státu s premiérem Petrem Fialou (ODS) řekla mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Kabinet přitom chtěl účinnost některých opatření od 1. září, což při tomto prezidentově postupu nebude možné. Novela by musela vyjít ve sbírce zákonů dnes. Pavel bude o svém postoji k novele veřejnost informovat v pátek, doplnila Řeháková.

V otázce ruské a čínské hrozby, se náš pohled s Německem postupně sbližuje, řekl Pavel velvyslancům

Prezident Petr Pavel v úterním projevu k českým velvyslancům na Pražském hradě vyzdvihl důležitost bezproblémových vztahů se sousedními zeměmi, jsou podle něj předpokladem bezpečnosti Česka. V listopadu na Hradě přivítá protějšky ze zemí Visegrádské skupiny, kam vedle ČR patří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Vztahy se sousedními státy označil Pavel za nejlepší v moderních dějinách. Zmínil také nadcházející parlamentní volby na Slovensku.

Komora advokátů zpochybňuje výběr kandidátů na ústavní soudce. Šabatová prý o synovi musela vědět

Podle České advokátní komory (ČAK) budí prezidentský výběr kandidátů na ústavní soudce pochybnosti. Mezi nominanty se objevil advokát a politolog Pavel Uhl, kvůli čemuž z poradního panelu prezidenta Petra Pavla rezignovala Uhlova matka Anna Šabatová. Podle předsedy ČAK Roberta Němce je však otázkou, zda Uhlův zájem neovlivňoval rozhodování panelu o měsíce dřív. Pavel Uhl totiž už v dubnu projevil vážný zájem a sám se snažil prosadit v rámci výběru ČAK mezi navržené kandidáty na ústavní soudce.

Srpnová nedorozumění

Ve vystoupení prezidenta republiky 21. srpna u Rozhlasu přišly dva zajímavé momenty. „Nejlepší, co udělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti, ale snahou o objektivní poznávání faktů, ale také emocí té doby,“ řekl Petr Pavel hned na začátku. Z dalších slov vyplynulo, že tento apel se netýká velké historie, že je žádostí o pochopení pro lidi jako on, tedy překabátěné komunisty. O chvíli později předvedl černobílé vidění sám prezident, když srovnal sovětskou invazi do Československa s invazí Ruska na Ukrajinu.

Pavel k r. 1968 a své minulosti: K tomu, co se dělo, jsem se dostal později

Prezident Petr Pavel v době své dovolené vystoupil s projevem k 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Petru Pavlovi v době invaze bylo sedm let. Když v roce 1987 žádal o členství v KSČ, ve vlastnoručně psaném životopise sovětskou invazi hájil. V pondělním projevu před budovou Českého rozhlasu se krátce věnoval i svému pohledu, o této části života se však nezmínil. Mluvil o nutnosti vypořádat se s historickými traumaty. Uvedl také, že se jednalo o porušení mezinárodního práva.

Pavel oponuje Zemanovi: Dokumenty o Fremrovi v kanceláři prezidenta nejsou

Do debaty o nominaci soudce Roberta Fremra na Ústavní soud vstoupil i exprezident Miloš Zeman, který v nedávném televizním rozhovoru zkritizoval tým nynějšího prezidenta Petra Pavla za to, že si Fremra nedokázal prověřit. Zeman v souvislosti s tím prohlásil, že podklady k soudcově minulosti ležely na Pražském hradě už několik let a čerpal z nich už dříve. Proti tomu se ale teď současná prezidentská administrativa ohrazuje. Podle ní žádné takové dokumenty v kanceláři hlavy státu nejsou.

Fiala, Pavel i Zeman jako lákadla na pohádkové zbohatnutí. Sítě zavalily podvodné reklamy

Na českém internetu se v poslední době mohutně šíří klamavé reklamy, které nabízejí vysoké investiční zisky. Internetoví podvodníci je často na sociálních sítích propagují přes známé společnosti a také politiky, ať už jde třeba o prezidenta Petra Pavla, nebo premiéra Petra Fialu, kteří tak vypadají, jako kdyby nabídky zaštiťovali. Jednotlivé úřady i společnosti se od podvodů distancují. Podle české policie přitom v případě dopadení hrozí podvodníkům léta za mřížemi.

Baxa v Senátu odmítl manželství homosexuálů

Kontroverzní osoba kandidáta Roberta Fremra konečně přitáhla výraznější pozornost k výběru ústavních soudců. Patnácti nejmnocnějších lidí v zemi, jejichž rozhodnutí už nikdo nemůže zvrátit. Elity elit, nad nimiž už není žádný hlídač. A musíme důvěřovat v jejich vlastní osobní integritu. Právo veta nad každým, koho prezident republiky do Ústavního soudu navrhne, mají senátoři. Oni také mají zodpovědnost kandidáty grilovat tak, aby pečlivě zjistili jejich osobní integritu, hodnoty, které zastávají, i profesionální schopnosti.

Zaznívají nová jména pro Ústavní soud: Novotná, Přibáň, Uhl či Němeček

Po rezignaci Roberta Fremra nominovaného prezidentem Petrem Pavlem na post ústavního soudce se ve veřejném prostoru objevují nová jména možných adeptů. Podle webu Seznam Zprávy se může jednat o advokáta a bývalého novináře Tomáše Němečka, advokáta Pavla Uhla, právníka a sociologa Jiřího Přibáně působícího v Cardiffu či místopředsedkyni Advokátní komory Moniku Novotnou. To, že se o Uhlovi uvažuje, potvrdila jeho matka, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

Případ Fremr skončil. Zapomeňme?

Případ soudce Roberta Fremra, který se na závěr své profesní kariéry ucházel o prestižní, respektovaný a společenský post ústavního soudce, instituce, jež se jako jediná těší důvěře jinak polarizované společnosti. Soudce Fremr pod tlakem nových a nových skutečností, které prokazovaly ochotu oddaně sloužit komunistickému totalitnímu režimu v procesech s jeho nepřáteli, se v pondělí rozhodl na kandidaturu soudce rezignovat. Zdůvodnil to tím, že byl vystaven mediálnímu tlaku a nechtěl spory o vlastní důvěryhodnost poškozovat dobré jméno Ústavního soudu.

Pět lekcí z příběhu Roberta Fremra

Robert Fremr se v pondělí odpoledne 14. srpna vzdal kandidatury na ústavního soudce. Velmi tím prospěl důvěryhodnosti nejmocnější instituce v zemi. V krátkém abdikačním projevu sám uznal, že by tu důvěru svou vlastní nedůvěryhodností ohrožoval. Fremr přiznal, že nedokázal rozptýlit nedůvěru části veřejnosti v jeho rozhodování v roli trestního soudce před rokem 1989. A dodal, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.

Prezident Pavel ocenil Fremrovo rozhodnutí nekandidovat. Baxa to nebude komentovat

Prezident Petr Pavel rozhodnutí místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce respektuje. Ocenil, že se Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu (ÚS). Hlava státu to uvedla na facebooku. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa rozhodnutí Fremra bere na vědomí, komentovat jej ale nebude, uvedl.

Fremr vzdal kandidaturu na Ústavní soud. Mluví i o nevybíravém tlaku

Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.

Hrad k novým zjištěním z Fremrovy minulosti: Nemáme všechny informace

Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Počká na verdikt Pavla

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Zákaz vlastnictví médií se pro politiky zpřísní. Novelu „lex Babiš“ podepsal prezident Pavel

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísnění takzvaného „lex Babiš“ se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média. Prezident Petr Pavel tyto úpravy zákona o střetu zájmů dnes podepsal. O prezidentově podpisu předlohy informoval Hrad.

Prezident Pavel má podávat majetkové oznámení, ale neví se komu

Prezident Petr Pavel upozornil na to, že kvůli nedostatkům novely o střetu zájmů nebude moci naplnit novou povinnost o podávání majetkového oznámení. Uvedl to dnes v dopisu předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09), jenž připojil k podepsané předloze. Jelikož hlava státu nemá zákonodárnou iniciativu, Pavel ji požádal o "zvážení kroků" k nápravě další předlohou tak, aby mohl zákonné povinnosti dostát. Původní vládní předloha jen měnila organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Případ Fremr a melancholie dějin

„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?

Pavel si vyžádal informace ke Fremrovi z archivů, rozhodne podle nich

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Česko už jednoho „Fremra“ mělo. Havlův kandidát rezignoval poté, co na něj vyplavala stará skripta

Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.

Poslední soud, s nímž stojí a padá důvěra

Prezident Petr Pavel si vzal oddechový čas na rozhodnutí, jak naloží se jmenováním kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra, na nějž vyplouvají nepěkné příběhy o jeho profesionální kariéře před rokem 1989. Hlava státu prý čeká na prověření těch informací. Už teď se ale ví dost. Prezident a jeho poradci by hlavně měli přemýšlet nad tím, co je jakési nepodkročitelné minimum u adeptů na ústavní soudce. Kde je ta hrana, pod níž se nedá jít. Ta hrana má několik vrstev. Tou úplně první je vrstva osobnostní.

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

Marketingový prezident Pavel v nesnázích

Nemohlo do dopadnout jinak: když se volí proti něčemu, ale nikoli pro něco, přijde šeredná kocovina. Vystřízlivění bude bolestné, pomalé, trpké. Je až příliš mnoho emocí zainvestováno do krkolomné a vaz lámající argumentační ekvilibristice, kdy zelená je vlastně červená, jen se zeleně tváří. Je to jen stará známá metafora s melounem používaná pro jiné chameleony, ale pro náš případ taky pasuje. Bylo jen otázkou času, kdy nově zvolený prezident selže při výkonu služby. Tím selháním je snaha o jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu.

„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.