Po rezignaci Roberta Fremra nominovaného prezidentem Petrem Pavlem na post ústavního soudce se ve veřejném prostoru objevují nová jména možných adeptů. Podle webu Seznam Zprávy se může jednat o advokáta a bývalého novináře Tomáše Němečka, advokáta Pavla Uhla, právníka a sociologa Jiřího Přibáně působícího v Cardiffu či místopředsedkyni Advokátní komory Moniku Novotnou. To, že se o Uhlovi uvažuje, potvrdila jeho matka, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která odstoupila „z rodinných důvodů“ z konzultačního panelu prezidenta Petra Pavla, který kandidáty navrhuje.

Celý konzultační panel prezidenta Petra Pavla nabídl po neúspěchu s výběrem místopředsedy Vrchního soudu v Praze, na něhož vyšly najevo problematické rozsudky z předlistopadové doby, rezignaci. Prezident ji nepřijal s tím, že k ní tuto chvíli nevidí žádný důvod. Jedinou osobou, která v pondělí opustila skupinu vybírající pro hlavu státu nominanty do Ústavního soudu, je tak Šabatová.

Na dotaz moderátorky v pondělním pořadu ČT Události, komentáře, zda odstoupila z rodinných důvodů, Šabatová odpověděla: „Asi tak bychom to mohli říct.“ „Je to dříve a nijak to nesouvisí s případem soudce Fremra,“ dodala. Na další dotaz, zda odstupuje proto, že její syn je mezi zvažovanými osobami na kandidaturu, řekla: „Je to tak.“ Zřejmě se tedy chce vyhnout možnému střetu zájmů, že by v panelu rozhodovala o svém synovi. „Jsem vděčná Robertu Fremrovi, že se rozhodl, jak se rozhodl,“ prohlásila Šabatová.

Jména Němečka, Přibáně a Novotné přinesl server Seznam Zprávy. Odvolával se přitom na své informace bez uvedení zdrojů. Němeček pro Seznam Zprávy popřel, že by jednal s panelem nebo ho někdo kvůli nominaci kontaktoval. Přibáň odmítl věc komentovat. Novotná ale podle serveru byla jak na slyšení před konzultačním panelem Hradu, tak hovořila přímo s prezidentem Pavlem o své nominaci.

Robert Fremr se v pondělí odpoledne 14. srpna vzdal kandidatury na ústavního soudce. V krátkém abdikačním projevu sám uznal, že by svou vlastní nedůvěryhodností ohrožoval důvěru v Ústavní soud. Fremr přiznal, že nedokázal rozptýlit nedůvěru části veřejnosti v jeho rozhodování v roli trestního soudce před rokem 1989. A dodal, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.

Zároveň si postěžoval, že čelil obrovskému tlaku některých médií a ten zájem vnímal „jako nefér kampaň“. „Nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ dodal s odkazem na svá rozhodnutí před rokem 1989. Fremr rezignoval přesně čtyřiadvacet hodin poté, co deník Echo24.cz přinesl v neděli odpoledne zprávu o jeho dalším rozsudku z roku 1985. Za nadávky komunistům odsoudil k deseti měsícům odnětí svobody nepodmíněně skladového dělníka.

Proti jeho rozsudku se tehdy odvolal i komunistický prokurátor a odvolací soud nakonec rozsudek zmírnil na podmínku. Fremr navíc rozsudek manipuloval a dodatečně do něho doplňoval zpřísnění trestní kvalifikace, které v soudní síni nezaznělo. Na abdikační tiskové konferenci navíc naznačil, že by se mohly objevit i další podobné rozsudky. Tématu se věnuje Lenka Zlámalová v novém vydání Týdeníku Echo, který vyjde ve čtvrtek.