ÚSTAVNÍ SOUD

Česko už jednoho „Fremra“ mělo. Havlův kandidát rezignoval poté, co na něj vyplavala stará skripta

ÚSTAVNÍ SOUD
Česko už jednoho „Fremra“ mělo. Havlův kandidát rezignoval poté, co na něj vyplavala stará skripta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.

Soudce Pavel Mates byl členem ještě československého Ústavního soudu. „Následně byl zvažován i jako soudce Ústavního soudu České republiky v roce 1993. Skutečně byl navržen a schválen Poslaneckou sněmovnou, protože Senát ještě neexistoval, ale nakonec jmenován nebyl,“ vysvětluje ve vyjádření pro Echo24 odborník na ústavní právo Marek Antoš.

Podle právníka Tomáše Němečka to bylo z důvodu toho, že prezidentův poradní panel a šéfka právního odboru Brigita Chrastilová dohledaly jeho skripta poplatná režimu před rokem 1989.

Další svědectví nabízí odborné právnické články. „Proti třináctému poslaneckou sněmovnou schválenému soudci Pavlu Matesovi se zvedla nelítostná kampaň útočící na jeho články psané v době totality a totalitě poplatné. Pavel Mates proto bez udání důvodů tři dny před jmenováním rezignoval na tuto funkci. Výslovně však popřel, že tak učinil kvůli zveřejnění jeho dobových článků,“ popisuje časopis Právník.

„V průběhu funkčních období prezidenta Havla se jednalo celkem o 22 osob, z toho osmnáct navržených při prvním konstituování Ústavního soudu ČR. Z šesti soudců předchozího, rok působícího federálního Ústavního soudu, bylo nominováno a Poslaneckou sněmovnou schváleno pět (Jiří Malenovský již působil při Radě Evropy), avšak Pavel Mates rezignoval, patrně v reakci na předchozí negativní kampaň, která byla proti němu po jeho odsouhlasení druhým nejvyšším počtem hlasů (140, proti 1) vedena v Poslanecké sněmovně kvůli jeho prý totalitě poplatným článkům,“ uvádí zase server Právní prostor.

Kauza Fremr

Podobnému problému teď čelí místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, a to právě kvůli jeho působení v předlistopadové trestní justici. Už dříve média informovala o kauze Olšanské hřbitovy, kde obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Nově upozornili senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová (za ODS) na to, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 soudil přes 100 lidí za opuštění republiky, tedy za emigraci.

Prezident Pavel v reakci na to uvedl, že soudce zatím nejmenuje, třebaže Fremr získal těsný souhlas Senátu, který musí prezidentovu nominaci posvětit.

Pavel nechce Fremrovo jmenování uspěchat, bude jednat se senátory, konzultovat s odborníky. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl Pavel. Fremr uvedl, že prezidentův postup respektuje. V úterý tak prezident jmenoval ústavní soudkyní pouze Veroniku Křesťanovou, uprázdněné zůstává zatím jedno místo z patnácti.

jhr