Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.
Robert Fremr respektuje rozhodnutí prezidenta Petra Pavla ho prozatím nejmenovat ústavním soudcem, více se ale k věci vyjadřovat nechce. Deníku Echo24 to místopředseda Vrchního soudu v Praze sdělil společně s jeho mluvčí. Hlava státu v pondělí uvedla, že prozatím odsouvá Fremrovo jmenování, protože vzhledem ke kritice z posledních dní chce nejdříve prostudovat informace o soudcově minulosti před listopadem 1989. Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech údajně odsoudil okolo stovky lidí za emigraci.
Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.
Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.
Na Pražském hradě se v současné době jedná o tom, co do budoucna se zámkem v Lánech. Prezident Petr Pavel alespoň zatím o letní sídlo českých hlav státu příliš zájem nejeví a využívá ho jen sporadicky. Podle šéfky kanceláře prezidenta Jany Vohralíkové se teď tak jedná o „budoucí koncepci“ zámku. Pavlovi předchůdci v úřadu Lány poměrně s oblibou využívali, exprezident Miloš Zeman pak ke konci mandátu čas trávil především tam.
Prezident Petr Pavel v pátek po poledni jmenoval na pražském Hradě Josefa Baxu novým předsedou Ústavního soudu. Někdejší šéf Nejvyššího správního soudu Baxa tak ve funkci po letech nahradil Pavla Rychetského. Současně s tím hlava státu jmenovala profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou novou ústavní soudkyní, která se současně stala místopředsedkyní soudu.
Robert Fremr vybrán za ústavního soudce. Muž, kterému je vytýkán podíl na zpolitizovaném procesu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988, ale také přístup k Izraeli, kvůli kterému ho bývalý prezident Miloš Zeman odmítl přijmout jako předsedu Nejvyššího soudu. Podle nové velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové si toho židovský stát nejspíš všimne, ale zároveň by to nemělo představovat výraznější škraloup na česko-izraelských vztazích, které jsou dlouhodobě pevné.
Prezident Petr Pavel ve středu v poledne dorazil do sídla Senátu, aby horní komoře předložil nominace nových ústavních soudců. Pavel při té příležitosti přednesl projev, v němž podpořil všechny navržené kandidáty včetně kontroverzní nominace místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Ten nemá jasnou podporu senátorů, podle jeho kritiků se totiž před rokem 1989 podílel na politicky motivovaném procesu a na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a Spojeným státům. Pavel nicméně vyzdvihl Fremrovy ostatní zásluhy a označil ho za vynikajícího soudce.
Prezident Petr Pavel povolil 14 Čechům vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny. Osmi lidem naopak žádost zamítl, uvádí web iROZHLAS.cz. Souhlas hlavy státu připojit se k Ukrajincům má podle něj celkem 146 Čechů, z toho 132 ho získalo od Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od loňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ocenil, že prezident Petr Pavel má k ochraně klimatu diametrálně jiný přístup než předchozí dvě hlavy státu Miloš Zeman a Václav Klaus. Řekl to dnes po jednání s Petrem Pavlem na Pražském hradě. Při více než hodinové schůzce řešili ochranu klimatu, přírody a krajiny, energetiku, dotační tituly nebo oběhové hospodářství.
Česko dokončilo ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dohodu podepsal prezident Petr Pavel, informoval v dnešní tiskové zprávě Hrad a uvedl, že dokument ještě podléhá spolupodpisu premiéra Petra Fialy (ODS). Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily značnou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve Sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.
Nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud dál vyvolává kontroverze. Podle nejsilnější strany vládní koalice ODS může proti Fremrovi vzniknout odpor v Senátu, který teď musí prezidentu Petru Pavlovi nominaci posvětit. Podle člena širšího vedení občanských demokratů Alexandra Vondry nelze očekávat, že by senátoři strany pro Pavlova kandidáta zvedli ruce.
Prezidentu Pavlovi není zas tak moc co závidět. Když už by dávno mělo být vše ponořeno a rozpuštěno v roztoku minulosti, vynoří se vždy z hlubin nějaký přízrak z dávných časů a připomene mu krásné mládí, jež by ale mělo raději býti zapomenuto. Jako případ soudce Roberta Fremra, jeho ideálního kandidáta na post ústavního soudce. Ještě před měsícem se o něm psalo jako o špičkovém, ba bezkonkurenčním odborníkovi, o expertovi na mezinárodní a trestní právo, jako o člověku, o kterém by nemělo být pochyb, že bude na svém místě.
Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.
Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.
Prezident Petr Pavel byl nadšeně přijat na festivalu Colours of Ostrava, což by se jeho dvěma posledním předchůdcům asi nestalo. Navíc diváky potěšil tím, že se vyjádřil pro legalizaci marihuany. To je jistě zpráva, kterou spousta lidí chtěla slyšet. Nedávno byla zveřejněna taky jiná zpráva, o které tito lidé neuslyší, a pokud ano, nevezmou ji na vědomí. Je to dosud největší longitudinální studie souvislosti mezi užíváním marihuany a psychickými problémy. Pracuje s daty od roku 1995 a vzorkem byli všichni obyvatelé Dánska starší šestnácti let.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Mnozí jeho předchůdci zámek v Lánech s oblibou využívali, nynější prezident Petr Pavel nicméně zatím na tradičním sídle hlav státu pobývá jen zcela minimálně. Podle Pražského hradu Pavel v Lánech vůbec neplánuje trávit letošní léto, nabízí se tedy otázka, co by se v takovém případě se zámkem dělo dál. Podle Radia Prostor se prezident v Lánech v nejbližší době neukáže. „Pan prezident v tuto chvíli neplánuje trávit léto na zámku v Lánech,“ řekla rádiu mluvčí hlavy státu Markéta Řeháková.
Prezident Petr Pavel není proti v případě legalizace konopí a udělení milosti lidem, kteří v této souvislosti bfacebookovéudou aktuálně ve vězení. Zároveň je připraven prosazovat elektronickou formu voleb. Podle něj je to způsob hlasování odpovídající 21. století. V pátek to řekl v Ostravě, kde se účastnil festivalu Colours of Ostrava, v rámci diskusního fóra Meltingpot tam také vystoupil ve speciálním dílu podcastu Kecy & Politika Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose.
Chyby dělají všichni. Promíjet je lidské. Odpouštět hříchy minulosti správné. Druhá šance a nové začátky dávají důvěru v budoucnost. Na vrcholu společnosti jsou ale posty, které jsou mimořádně důležité pro jejich směřování. Ti, kdo na nich sedí, už nad sebou nemají žádné další hlídače. Jejich moc je obrovská a ničím neomezená. Jen jejich vlastní integritou, odvahou, pevným hodnotovým kompasem. Nároky na ně jsou výrazně vyšší než na ostatní. Je to jen patnáct vyvolených. Měla by to být elita elity.
Petr Pavel je s výsledky dvoudenního summitu NATO ve Vilniusu spokojen, naplnil jeho očekávání. I když může aliance někomu připadat těžkopádná, umí v případě potřeby přijímat rozhodnutí rychle a efektivně, řekl dnes český prezident novinářům v litevské metropoli. Lídři členských zemí NATO se mimo jiné dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství, jasně však očekávaný přístupový proces nevytyčili.
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel dnes o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře. Prezident se zúčastnil veřejné diskuse pořádané na okraj summitu.
Informace o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví Prahu, se tento týden šířila pod podmínkou embarga postupně všemi tuzemskými redakcemi. Na rozdíl od Bulharska či Turecka se nicméně podařilo návštěvu utajit až do čtvrtečního odpoledne, kdy do plánovaného příletu zbývalo jen pár hodin. Desítky novinářů se tak vydaly na Hrad za možná nejdůležitější zahraniční návštěvou, která letos do Prahy dorazí.
Redaktor České televize Andreas Papadopulos se při tiskové konferenci zeptal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na to, jak hodlá ukrajinská vláda zajistit, že nedojde po osvobození Rusy okupovaných území k odsunu obyvatel země, „kteří sice možná hovoří rusky, ale chtějí to, čemu se říká ruskij mir (‚ruský svět‘)“. Zmínil historickou zkušenost Československa s násilným odsunem Němců po 2. světové válce. Papadopulos za tuto údajně „nevhodnou“ otázku schytal velké množství kritiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek večer českým vládním speciálem do Prahy, kde se setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Ten na následné tiskové konferenci uvedl, že je v zájmu ČR, aby Ukrajina vstoupila do NATO. Zelenského čeká ještě během návštěvy Česka setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ale také se šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Zelenskyj už během dne navštívil i Bulharsko, v pátek zamíří do Turecka.
Karlovarský filmový festival už je v půlce a ve středu odměnil své návštěvníky vydatným deštěm, ale také návštěvou českého prezidenta Petra Pavla. Prezident se svojí manželkou zašel na projekci české sci-fi detektivky Bod obnovy. Ve Velkém sále se promítal také soutěžní film Red Rooms nebo soudní drama Anatomie pádu, která zvítězila na festivalu v Cannes. Kromě toho na Mlýnské kolonádě proběhla netradiční módní přehlídka „Krása zůstává krásou ať sedí, nebo stojí“.
Prezident Petr Pavel má příležitost ukázat, že je prezident všech. Podaří se mu to? Při volbě prvních tří kandidátů senátem na pozici ústavních soudců ohodnotili všichni novináři jeho výkon jako úplné a hlavně prestižní politické vítězství.
Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě lidovce Marka Výborného ministrem zemědělství. Ocenil jeho dosavadní politické zkušenosti, víc než odbornost bude podle něj potřebovat manažerské schopnosti domluvit konsenzus. Někdejší předseda KDU-ČSL a expert na školství bez zkušeností se zemědělstvím nahradí v čele resortu stranického kolegu Zdeňka Nekulu. Ten čelil kritice kvůli komunikaci kroků proti zvyšování cen potravin. Rezignaci oznámil před dvěma týdny. Uvedl, že necítí podporu strany.
Prezident Petr Pavel v úterý uvedl, že lituje období své nevědomosti před rokem 1989, kdy systémová selhání komunistického režimu pokládal za chyby jednotlivců. Řekl, že po doplnění vzdělání a získání životních zkušeností se z toho poučil a že si o to víc váží všech těch, kteří již před pádem komunismu dokázali mít k totalitnímu režimu jasný postoj a odvahu se mu postavit. Díky těmto lidem máme možnost poznat význam slova svoboda, uvedl na pietním shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.
Prezident Petr Pavel přijal dnes demisi ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), a to k 28. červnu. Na webu o tom informovala prezidentova kancelář. Nahradit Nekulu, který oznámil rezignaci před dvěma týdny, má dosavadní šéf sněmovní frakce KDU-ČSL Marek Výborný. Jeho jmenování a uvedení do funkce by se mělo odehrát ve čtvrtek 29. června. Nekula zdůvodnil opuštění funkce nedostatkem podpory od vlastní strany.
