Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje.

Pavlův kandidát má bohatou minulost. Fremr, který je soudcem od roku 1982, působil na jednu stranu jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu a byl součástí Mezinárodního trestního soudu. Je také místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Na stranu druhou mu někteří vytýkají členství v KSČ. Zajímavé také je, že vynesl poslední rozsudek smrti v Československu, ten však nakonec nebyl vykonán.

Justiční případ Olšany

Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988. Ten je označován za jeden z posledních zpolitizovaných soudních procesů v Československu.

V souvislosti s tím Fremra mnozí kritizovali. Ozvali se kupříkladu disident John Bok nebo spisovatel Petr Pazdera Payne. „Je určitě nesporné, že JUDr. Fremr je osobnost s vysokou odbornou autoritou, která může vyvolat i dojem, někdy ovšem mylný, že se váže i s autoritou mravní. Je lidské chybovat, ale justiční zločin není chybou. Je tím, čím je, zločinem. A Vy byste v tomto případě jmenoval zločince ústavním soudcem,“ píše Bok v dopise, který má redakce k dispozici.

Více jsme psali zde. Pražský hrad na dotaz deníku Echo24 reagoval s tím, že kritiku vnímá.

„Prezident Pavel navrhuje kandidáty po konzultacích s experty a pečlivém zvážení všech okolností. Zároveň vnímá veřejnou diskusi, která se během procesu nominace přirozeně otevírá – včetně toho, zda se neobjeví informace natolik závažné, že by zásadně zpochybnily kvalitu navrhovaných kandidátů nebo jejich důvěryhodnost. To platí i o informacích, které zaznívají ve veřejné debatě v souvislosti s nominací Roberta Fremra, a které průběžně reflektujeme. Zatím se však neobjevily žádné nové skutečnosti, které by byly natolik zásadní, že by prezident Pavel zvažoval stažení nominace,“ uvedla prezidentova mluvčí Markéta Řeháková.

V případu Olšanských hřbitovů šlo o vandalismus na čestném pohřebišti sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech v Praze. Dopadené tři muže pak trestní senát pod Fremrovým vedením odsoudil jako „nepřátele socialistického státního a společenského zřízení“ na 5 až 8 let vězení. K získání doznání údajně tehdejší Státní bezpečnost použila fyzický a psychický nátlak a má se za to, že rozsudek padl pod vlivem StB a v souladu se zájmy tehdejší komunistické strany.

Senát hlasuje v týdnu

Přes senátní výbory nicméně Fremr prošel. Někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) v tajných volbách dostal pět hlasů od sedmi přítomných členů ústavně-právního výboru. Místopředsedkyně Městského soudu v Praze Křesťanová a vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ronovská obdržely shodně po šesti hlasech po více než tříhodinové debatě v ústavně-právním výboru. Ve výboru pro lidská práva dostali všichni tři kandidáti všech šest hlasů ze šesti odevzdaných.

Pokud se nic nezmění, mělo by plénum Senátu o nominacích rozhodovat 2. srpna.