Ceny dodavatelů energií míří pod vládní stropy a lidem už nezbývá moc času na výměnu smluv před začátkem topné sezóny. Ačkoliv se tak po zkušenostech z poslední zimy zajímají o ceny plynu či elektřiny výrazně více, zdá se, že pod tlakem volí „jistotu“ a jdou tak proti radám části expertů.
Češi začali před začátkem topné sezony více než dříve řešit ceny energií a nové smlouvy na dodávky elektřiny a plynu. Zájem o srovnání nabídek nyní vzrostl oproti letošnímu jaru dvojnásobně. Spotřebitelé přitom stále častěji upřednostňují dlouhodobé kontrakty. Zatímco společnost S&P Global Commodity Insights odhaduje, že spotřeba plynu v evropském průmyslu zůstane přibližně o 20 procent nižší než v roce 2021. Evropští výrobci totiž loni kvůli dopadům energetické krize v Německu omezili výrobu. Přetrvávající škrty jsou pak známkou toho, že se v průmyslu začíná projevovat hlubší krize.
Měsíc zbývá do rozhodnutí vlády o nákupu bojových letadel F-35 páté generace. Švédové to ale s nabídkou nejmodernějších gripenů za zhruba poloviční cenu nevzdávají. Součástí balíčku by navíc byl bezplatný přepis 14 současných gripenů typu C/D, které nás každý rok stojí 1,7 miliardy korun. Neviditelné F-35 i gripeny typu E se objeví na letošních dnech NATO v Ostravě.
Statistici stále pokračují v servírování nových dat. Ta poslední hlavní ekonomická zpráva zní, že tržby v maloobchodě se v červenci snížily reálně o 1,8 %. Zdůrazňuji slovo „snížily“. To tedy znamená, že maloobchod klesá už patnáctý měsíc v řadě. Je ale pravda, že tempo poklesu se v červenci oproti předchozím měsícům zmírnilo. Třeba v červnu 2023 maloobchod padal o necelá 4 %, v květnu o více než 6 % a v dubnu přes 8 %. Mírným povzbuzením je také to, že trh od červencových dat čekal ještě větší propad tržeb.
Zástupci osmi velkých obchodních řetězců podle premiéra Petra Fialy (ODS) během čtvrtečního jednání na ministerstvu zemědělství ujistili představitele vlády, že připravované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) se propíše do poklesu cen potravin a že budou dbát ještě více na kvalitu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po více než hodinové schůzce novinářům řekl, že je rád za slib, že se tři procentní body od prvního ledna projeví na konkrétních cenovkách.
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin byl naposledy dražší loni v listopadu, nafta loni v prosinci. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 39,85 koruny za litr, před týdnem byl o deset haléřů levnější. Nafta zdražila o 14 haléřů na průměrných 38,18 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků bude růst cen pokračovat.
Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od 1. října většinu produktů téměř o šest procent. Více se zvednou ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných - o korunu. Uvedli to například obchodní řetězce a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především trvale rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.
Energetická společnost E.ON od září zlevní plyn všem svým stávajícím zákazníkům, kteří nemají fixovanou cenu. Týkat by se to mělo přibližně 140 000 klientů. Oproti současnosti jim klesnou ceny o 16 procent, vůči vládnímu cenovému stropu pak budou nižší až o čtvrtinu. Firma zároveň do dalších týdnů zvažuje i možné úpravy cen elektřiny. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.
Určovat ceny potravin nebo zisky firem státu nepřísluší. Co by ale dělat měl, je zajistit fungování silné konkurence na trhu. V tom české vlády dlouhodobě selhávají a přílišnou regulací spolu s nekontrolovaným tokem dotací směrem k velkým podnikům a holdingům dovolily v potravinářství vyrůst oligopolům.
Vydělali jste si a pobírali jste dotace, teď snižte lidem ceny potravin, vzkázal premiér Petr Fiala (ODS) velkým hráčům na poli výroby potravin a jeho slova vyvolala pobouření. Má předseda vlády vyvíjet tlak na potravináře, aby zlevnili lidem jídlo, nebo mu to nepřísluší? Navíc za situace, kdy i jeho kabinet dotační toky směrem k velkým podnikům podporoval.
Průměrná domácnost platila v červnu za energie o 15 pct víc než před rokem a o 62 pct víc než před dvěma lety. Nejvíc zdražení postihlo penzisty, rodiny neúplné, s nízkým příjmem či z malých obcí a také vlastníky domů. Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) v pondělí na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se díky zastropování cen energií i příspěvku na bydlení podařilo situaci zvládnout, je ale potřeba se připravit na přicházející topnou sezonu a dál podnikat úsporná opatření.
Neprodukční zemědělské plochy mohou v budoucnu způsobit nárůst cen potravin, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Zatím se podle něj jedná o čtyři procenta zemědělské půdy v ČR, ale do roku 2030 to bude deset procent. Sníží se tak produkce zemědělských produktů, což ovlivní cenu potravin, uvedl Doležal. Současná čtyři procenta představují podle něj plochu zhruba 100 000 hektarů.
Vládní cenový strop na energie s pravděpodobností hraničící s jistotou skončí 31. prosince letošního roku, jak bylo naplánováno. V tu chvíli hrozí potenciálně až stovkám tisíc lidí cenový šok kvůli vysokým fixům. Největší dodavatelé – tedy ČEZ a innogy – nicméně svým zákazníkům nabízí řešení. Představitelé vládní koalice pro Echo24 řekli, že stát musí myslet i na ty zbylé, nástroj ale zatím není. Lidé by si podle experta Pavla Peterky měli dát pozor na výpovědní lhůtu a jednat rychle.
Nedostatečná konkurence je nepochybně jedním z důvodů vysokých cen potravin. Kromě historické danosti či velikosti trhu je na vině podle odborníků také vysoká byrokracie či dotační politika ministerstva zemědělství. Vláda, která dle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má za úkol podporovat vznikat konkurence, podle Asociace soukromých zemědělců ČR (AZS ČR) má nástroje, jak situaci zlepšit.
V Česku klesají ceny másla, cukru i mléka, zlevnit ale musí i další potraviny. Novinářům to dnes na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl premiér Petr Fiala (ODS). Firmy mají velké zisky, lidé to ale musí pocítit na poklesu cen, řekl premiér. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude apelovat na řetězce, aby nabízely víc českých potravin.
Vláda nemá nastavovat marže nebo dodaňovat vysoce ziskové sektory, jejím úkolem je vytvářet prostředí pro vznik konkurence. Na neformálním setkání s novináři to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Právě konkurence je přitom podle expertů klíčovým důvodem vysokých cen potravin. Trh totiž v řadě odvětví ovládá pouze pár firem, které si diktují své podmínky. Ze základních potravin se podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jedná o máslo, mléko, vejce, kuřecí maso a mouku.
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
Vysokoškolští studenti si za nájemné ve větších městech připlatí oproti minulému školnímu roku přibližně o jednu desetinu víc. Za růstem stojí především inflace a snaha majitelů kompenzovat náklady na správu nemovitosti i vlastní živobytí. Bytů je na trhu v porovnání se stejným obdobím loňského roku výrazně více, protože do nabídky se pro studenty dostává ubytování, které se původně nabízelo ukrajinským uprchlíkům. Informoval o tom portál Bezrealitky.cz v tiskové zprávě.
Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.
Topení dřevem může napřesrok opět zdražit. Vláda totiž v rámci daňové reformy počítá se zvýšením daně z přidané hodnoty na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Přesun do vyšší sazby se má týkat i dřevěných pelet nebo briket. Rodinným domům by to zvedlo výdaje na topení o tisíce korun. Vytápění dřevem zažívalo v loňské topné sezóně renesanci kvůli panice na trhu s energiemi renesanci.
Zdražování cigaret patří k vítaným kratochvílím jak ze strany vlád, tak odborníků. Daň z „neřesti“ v tomto případě přináší nejen nemalé prostředky do státního rozpočtu, ale má působit i jako prevence, která má v ideálním případě šetřit další náklady na zdraví populace. Zdá se však, že Světová zdravotnická organizace (WHO) by si přála zásah v zásadně radikálnějším tempu. Alespoň její zastoupení v Německu. Krabička cigaret by totiž podle organizace měla stát téměř trojnásobek, v přepočtu přes 550 korun.
Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Kladný vliv na zpomalení inflace měly zejména potraviny, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta. Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží.
Pražská energetika (PRE) oznámila výrazné zlevnění plynu i elektřiny pod vládní cenový strop. Může za to vývoj na trhu s energiemi a pokles cen, který už dávno nepřipomíná hrozivé výkyvy z minulého roku. Znamená to také postupný návrat k běžné tržní soutěži o zákazníka bez státních zásahů. A to je podle odborníků šance pro některé zákazníky, kteří by měli začít jednat nyní a tlačit na nižší ceny. Topná sezóna se povážlivě blíží a s dlouhými výpovědními lhůtami se tak nemusí vyplatit otálet.
Pohonné hmoty v Česku za poslední týden výrazně zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o korunu a 13 haléřů na 38,65 koruny za litr. Je tak nejvyšší za posledních skoro osm měsíců. Nafta za týden zdražila o dvě koruny a 18 haléřů na průměrných 34,92 koruny za litr. Naposledy byla dražší na konci letošního března. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Ke zdražení nafty přispělo zvýšení spotřební daně od 1. srpna.
Ceny obědů v ČR po celé první pololetí letošního roku a i v červenci rostly jen o halíře. Výrazně se tak lepší situace z loňska, kdy ceny obědů překotně vzrostly o 19 procent. Letos to zatím byla jen necelá 2 procenta. Nejvyšší průměrná cena za oběd je v Praze, kde ale zároveň roste nyní nejpomaleji. V tiskové zprávě o tom informuje společnost Sodexo Benefity.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Novela o zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč za litr, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, schytává tvrdou kritiku z opozičních řad. Předsedkyně poslaneckého klubu největšího opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pondělí na svém twitteru doporučila lidem, aby nezapomněli před zdražením, jenž nastane 1. srpna, natankovat do aut plnou nádrž. Podle odhadů může zdražit litr nafty o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýší část ceny připadající na daň z přidané hodnoty.
Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.
Německé automobilky, a především koncern Volkswagen, pod který patří i tuzemská Škoda Auto, v současné době řeší, co s upadající poptávkou po jejich elektromobilech. Evropský trh s osobními automobily si teď sice vede dobře, pozitivní čísla jsou ale tažena objednávkami z minulých let, zatímco aktuální zájem uvadá a Německo zaostává za americkou Teslou nebo čínskými konkurenty. Celkový prodej aut v EU se podle ACEA v červnu meziročně zvýšil o 17,8 procenta na 1,045 milionu vozů.
Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent.
