Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent, což vysvětluje výrazným zdražením hnojiv kvůli loni prudce rostoucím cenám elektřiny a plynu.

Lovochemii loni meziročně vzrostl zisk o 1225 procent na 424 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb společnosti vzrostly o 91 procent na 11,17 miliardy korun a objem prodaných hnojiv společnosti loni meziročně klesl o 13,3 procenta na 758 100 tun. Chemička tvrdí, že loni rostly ceny hnojiv hlavně kvůli zdražování energií a surovin, a že hnojiva zdražovala v řádu stovek procent v meziročním srovnání. Spolu s růstem cen energií, pohonných hmot a dalších nákladů se to pak mělo promítat do cen zemědělské produkce a následně i spotřebitelských cen potravin.

Vysokou inflaci a zvýšené náklady ale velké firmy obratně převáděly na spotřebitele vysokými maržemi, které dalece překonaly zvýšené náklady kvůli energetické krizi, a jejich zisk rostl.

„V obecné rovině lze konstatovat, že aktuální inflační vlnu evropské firmy skutečně dokázaly prakticky kompletně přenést na zákazníky prostřednictvím vyšších konečných cen a v mnoha případech byly schopny i navýšit své marže nad rámec růstu nákladů. Podle odhadu Mezinárodního měnové fondu lze přibližně polovinu evropské inflace přičíst růstu ziskových marží velkých firem, které využily převis post-pandemické poptávky nad omezenou nabídkou k navyšování vlastní ziskovosti. Lze spekulovat, že konkrétně v České republice pak byl tento fenomén ještě o něco silnější, jelikož se jedná o trh s omezenou mírou konkurence a inflační vlna Česko zasáhla nadprůměrnou silou,“ sdělil redakci Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Také ekonom Lukáš Kovanda říká, že se jedná pouze o další střípek do mozaiky toho, co se loni v Česku dělo. „Firmy napříč obory úspěšně přesouvaly břímě mimořádné inflace na konečné spotřebitele a ještě si při tom často navýšily marži nad rámec objektivního růstu nákladů. Jde o fenomén takzvané ziskové inflace,“ uvedl pro Echo24. Zaměstnanci firem spadajících do koncernů mají podle něj právo říci si o vyšší mzdu, a to klidně až o 25 procent.

Co se týče tak razantního nárůstu zisků u Lovochemie, je podle některých ekonomů posuzování vývoje zisků přeci jen těžké. „Protože v tak krátkém období může být zisk ovlivněn mimořádnými výkyvy třeba v oblasti investic, přerušení výroby a podobně. Ze samotného závratného nárůstu zisku Lovochemie v roce 2022 nelze nic vysuzovat. Korektní hodnocení by muselo vzít v úvahu vývoj zisků a dalších parametrů této společnosti v období minimálně třeba pěti let,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Také zpracovatelskému podniku Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert zisky vzrostly o 165 procent na 240,8 milionu korun. O tom, co se stalo při citelném zdražování potravin, mluvil v červnovém rozhovoru pro Týdeník Echo předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna.

„Podívali jsme se na vývoj cen od roku 2018 do roku 2023. To je období, které zachycuje epidemii covidu, ale i éru prosperity před ní, kdy ještě byla inflace velmi nízká. Zachytili jsme tedy období stabilních cen a zároveň i lockdowny, kdy se zpřetrhaly světové dodavatelské řetězce. Dalším velkým zásahem byla energetická krize a ruská agrese proti Ukrajině. Když jsme se dívali na celé to období, tak je zřejmé, že trhy s potravinami reagují psychologicky na změnu vnějších podmínek. Nehraje zásadní roli, jestli se něco zdraží. Třeba energie. Mnohem podstatnější je, jestli hráči na trhu s potravinami cítí očekávání jistoty, nebo naopak nejistoty. Podle toho zvedají ceny. Tady se ukázalo, že klíčový vliv na zdražování mělo to, že trh znejistěl. Když nemá žádné světlo na konci tunelu, tak na to reaguje.

Podle Mlsny se tak firmy začnou chovat proti ekonomickým pravidlům a zvýší ceny výrazně víc, než o kolik skutečně vzrostly náklady. „Začne si vytvářet nějaké zisky do zásoby na horší časy, kterých se hráči na trhu s potravinami obávají. Naše data o zdražování pěti základních potravin to jasně potvrdila. Ukázalo se, že největším impulzem ke zdražování byla energetická krize. Extrémní růst cen elektřiny a plynu. Ale hlavně očekávání, jestli ještě vůbec cena energií někdy klesne. Tam jednoznačně došlo k největšímu růstu cen. Hlavně se ale ukazuje, že ceny potravin kopírují celkovou inflaci,“ tvrdí Mlsna.

Celý holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. Do února 2017 vlastnil koncern Andrej Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Předseda představenstva holdingu Zbyněk Průša k loňským výsledků celé skupiny uvedl, že hlavním tahounem růstu byly chemické továrny v zahraničí. V Česku do skupiny patří také chemičky Deza, Fatra, Synthesia nebo Precheza. Do skupiny patří také například GreenChem Holding sídlící v Nizozemsku nebo Duslo se sídlem na Slovensku.