Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za „matení veřejnosti“. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku. Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.
Ceny cibule v posledních týdnech atakují cenu 40 korun. A podle odborníků oslovených serverem Echo24.cz, dolů ceny jen tak nepůjdou, možný je i jejich další růst. Nedostatek nejpoužívanější zeleniny po rajčatech, je totiž globálním problémem a její nedostatek je od Nového Zélandu přes Kazachstán až po sever Afriky.
Ceny energií už nejsou na maximech jako loni, platí vládou zastropované ceny, přesto mohou mít někteří lidé pocit, že jejich měsíční zálohy na elektřinu či plyn jsou neúměrně vysoké jejich spotřebě. Dodavatelé běžně mění rozpis až na nové fakturační období, kdy vycházejí ze spotřeby za uplynulý rok. Během roku zákazníkům výši zálohy většinou jen tak neupravují. Domácnosti musí být v tomto směru aktivní samy. Jak si tedy zálohy změnit a vyhoví vám vždy dodavatel?
Kauza ukrajinského obilí nebere konce. Ministerstvo zemědělství pod vedením Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) v posledních dnech odolává tlaku některých zemědělců, kteří poukazují na to, že pšenice mířící do tuzemska z Ukrajiny, je nekvalitní, případně zdraví nebezpečná, a ohrožuje domácí pěstitele, kteří své vlastní obilí musí prodávat pod cenou. Objevují se tak návrhy dovoz ukrajinské pšenice zakázat po vzoru okolních států, jako jsou Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko.
České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval. Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku (viz zde). To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami. Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede.
Společnost Tesla, kterou vlastní „vizionář“ Elon Musk, v posledních třech měsících zlevnila svůj nejprodávanější sportovně-užitkový vůz Model Y o skoro 30 %. Díky tomu už cenově nekonkuruje společnosti Mercedes, ale Fordu nebo Renaultu. „Všude vypuknou cenové války,“ řekl generální ředitel Fordu Jim Farley. Informuje o tom agentura Bloomberg. Ke snížení cen došlo i u Mercedesu, ovšem pouze v Číně, a to několik týdnů poté, co ceny zredukovala právě Tesla.
Vedení hlavního města neplánuje zdražovat jízdenky MHD ani předplatní kupony. Zaměřit se chce na podporu a další rozšíření elektronických forem jízdenek. V souvislosti s tím zvažuje úpravu způsobů koupě jízdenek tak, že by nákup elektronické formy mohl být výhodnější. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). V metropoli naposledy zdražily jednotlivé jízdenky v roce 2021. Cena předplatních kuponů se tehdy neměnila a lidé za roční kupon zaplatí 3650 korun.
Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.
Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí. Platí, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit.
Kromě vysokých cen vajec nebo zeleniny se teď do hledáčku dostává i pečivo. Evropský trh totiž v poslední době zaplavila levná pšenice z Ukrajiny dovážená především přes Polsko. Zemědělci, včetně těch českých, si tak stěžují na to, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni nejsou schopni konkurovat. Situace už došla tak daleko, že většina států Visegrádské skupiny dovoz ukrajinského obilí dočasně zakázala, což bude mít zřejmě za následek tlak na vyšší ceny obilí a paradoxně tedy i mouky a pečiva.
Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.
Vypadá to, že vláda Petra Fialy má talent navrhovat správné věci špatným stylem a v hodně špatnou chvíli. Veřejným prostorem létá čím dál víc testovacích balonků nápadů, jak chce kabinet zvyšovat daně. Je pozoruhodné, že stejně pestrá není nabídka nápadů, kde snižovat státní výdaje. Je to jedna z ukázek, jak jsme se stali nebezpečně dotačně-dávkařskou zemí. Jak se obrovská část společnosti zavěsila na státní penězovody a i tato nominálně středopravicová vláda se od těch penězovodů odmítá odřezávat.
Současná pětikoaliční vláda Petra Fialy (ODS) zvládne po loňském nárůstu cen pohonných hmot a energií i nynější nárůst cen potravin. Bude k němu přistupovat rozumnou hospodářskou politikou a bude využívat nástroje, které stát má, ale současně nechá fungovat trh. V pondělí to ve svém pořadu na sociálních sítích řekl premiér Fiala. Vláda za svůj přístup k nárůstu cen nejen potravin často čelí ve Sněmovně kritice opozice, která se snaží toto téma prosadit na pořad jednání.
Češi letos zažijí nejdražší Velikonoce v historii. Zatímco před sedmi lety 10 kusů vajíček stálo necelých 27 korun, dnes je to přes 60 korun. O drahých potravinách hovořili poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček a šéf odborů Josef Středula v debatě Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Podle Středuly by řešením nárůstu cen bylo aplikování zákona o cenách. Šéf odborů tak chce regulovat marže.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce zatlačit na zlevnění jablek a brambor, kde je obchodní přirážka až 200 procent. U cukru a vajec už je podle něj pokles cen patrný. Meziresortní skupina, která se zabývá vysokými cenami potravin, se znovu sejde příští týden, řekl také. Výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) nebo potravinářské inspekce k cenám potravin očekává během následujícího měsíce. Nekula to řekl v rozhovoru pro Blesk.cz.
Co zastaví zdražování? Zpravidla jen to, že ceny dostoupají do výšky, kdy je zákazníci přestanou být ochotni platit. A obchodníkům nezbyde nic jiného než ceny přestat zvedat, aby zákazníci kupovali. Od určitého momentu už se jim totiž přestane vyplácet méně kupujících při vyšších cenách. Jen toto narovnání dokáže zastavit inflaci. Když ceny prudce rostou a životní úroveň padá, jako to už dlouhé měsíce sledujeme u nás, lidé zpravidla nejdřív začnou omezovat nákupy těch velkých investičních věcí, které jsou největším zásahem do rodinných účtů.
Ropný kartel OPEC+, jehož členem je i Rusko, na mimořádném zasedání v neděli ohlásil snížení těžby o 1,1 milionů barelů denně. Nečekaný krok skokově zvýšil cenu této významné strategické suroviny. Zdražení se pohybovalo mezi 5-7 %. V úterý cena přibližně o procento klesla, ale vysoce nad 80 $ za barel už zůstala. Analytici očekávají zdražení cen benzínu, ale i ztížený boj s inflací. Spojené státy krok kritizovaly.
Evropské země se potýkají s inflační krizí, což způsobuje zdražení základních potravin a stupňování úzkosti z jejich cen. Tento problém vede na národní úrovni k boji o jídlo, protože lidé musí utrácet více peněz za stejné množství potravin. Zatímco inflace v eurozóně se v březnu snížila na 6,9%, ceny potravin v EU vzrostly průměrně o 16 procent. To vede čím dál více evropských vlád k tomu, aby zintenzivnili opatření proti nárůstu ceny jídla. Některé ruší daň z přidané hodnoty, jiné řeší, jak "zastropovat" ceny
Stát zintenzivňuje kontroly ve všech částech dodavatelského řetězce při výrobě a prodeji potravin. Když klesají ceny energií a pohonných hmot, musí se to projevit i ve zlevnění potravin. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj mají kontroly vyvinout tlak na zemědělce, výrobce potravin i obchodníky, aby klesla koncová cena pro zákazníky. Příslušné státní úřady se podle premiéra zaměří na aktivní kontroly a budou postupovat v zájmu občanů.
Ceny potravin v posledních měsících prudce stoupaly. Na začátku roku například zdražil cukr skoro o 80 procent. Výrazně rostly i ceny zeleniny. Z raketového růstu cen se obviňují všechny články dodavatelského řetězce, tedy zemědělci, výrobci a obchodníci. V úterý proběhlo zasedání meziresortní skupiny o stoupajících cenách potravin. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) volá po přísnějších kontrolách obchodníků či například zavedení pravidel pro slevové akce.
Nejhorší část energetické krize je u konce, trh se stabilizoval rychleji, než se čekalo. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl místopředseda představenstva energetické skupiny ČEZ Pavel Cyrani. Ceny energií na trhu budou podle něj dál klesat. U koncových odběratelů se snížení cen na trhu podle něj bude projevovat postupně. "Tu nejurgentnější krizi máme za sebou. Stabilizace přišla ještě rychleji, než jsme čekali," řekl Cyrani.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 40 eur (asi 959 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu v TTF klesla o zhruba šest procent. Sestoupila tak až na 39,65 eura za MWh.
Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.
Nejistá ekonomická situace, propad reálných mezd a vysoká inflace donutily Čechy výrazně omezit spotřebu a odkládat větší nákupy. Tržby obchodníků klesají už tři čtvrtě roku, lidé s mnohem větší rozvahou promýšlejí, za co peníze utratí. Čerstvá data ukázala, že v lednu se tržby v maloobchodě propadly o 7,7 procenta. Je to stále velmi výrazný pokles, zároveň ale platí, že je to také „nejlepší“ výsledek od loňského září. Někteří pozorovatelé proto po delší době mluví o „dobré náladě“ a uklidnění.
Vysoké ceny energií donutily české domácnosti změnit své spotřebitelské chování vzhledem k vytápění svého domova. Agentura STEM ve svém průzkumu ze začátku roku 2023 porovnala chování Čechů k vytápění k jejich chování v roce 2019. Kvůli nákladům na vytápění začala v domácnosti omezovat své výdaje i větší část lidí ve věku od 18 do 29 let, oproti roku 2019 se jejich počet zvýšil o 35 procent. Během čtyř let se snížila i teplota v obývacích pokojích, většina lidí uvedla, že tam udržuje teplotu kolem 20 stupňů.
Čerstvá data o tuzemské inflaci ukázala, že lednový téměř osmnáctiprocentní růst cen byl zřejmě opravdu pomyslným vrcholem. Únorové údaje o zdražování už jsou o něco nižší a Česká národní banka stále věří tomu, že ke konci roku ještě letos opět zažijeme jednocifernou inflaci. Cesta k dvouprocentnímu cíli však bude ještě bolestivá. Nebývalý nápor na rozpočty domácností je také donutil k výraznému omezení spotřeby, což je vidět hlavně u potravin, kde se ceny výrazně utrhly ze řetězu.
Poslední roky ve znamení levných peněz a nedostatečné nabídky vyhnaly ceny nemovitostí strmě nahoru. Nejistá ekonomická situace způsobená mixem nebývalé inflace a rostoucích životních nákladů však nenahrává velkým nákupům. Poptávka na realitním trhu se zchladila, objem nově sjednaných hypoték se dramaticky propad. Způsobí ale tento stav dlouho očekávané zlevnění bytů, nebo je to spíš zbožné přání a problém je jinde? O tom v Salonu Echa debatovali odborník na nemovitostní trh ze společnosti Deloitte Miroslav Linhart a šéf jedné z největších realitních kanceláří RE/MAX Jan Hrubý.
Norská společnost ORKLA, která v Česku vlastní například značky Vitana, Hamé, Znojmia nebo Otma, plánuje uzavření dvou závodů kvůli restrukturalizaci v souvislosti s rostoucími náklady. Společnost má uzavřít potravinové závody Pika Bzenec a Agrimex Vestec, potvrdil mluvčí Orkla Foods Česko a Slovensko Martin Frýdl. Podle agrárního analytika Petra Havla se uzavření podniků na ceně věhlasných nakládaných okurek nepodepíše, ale produkty budou nahrazeny zahraničními dodavateli.
