Češi začali před začátkem topné sezony více než dříve řešit ceny energií a nové smlouvy na dodávky elektřiny a plynu. Zájem o srovnání nabídek nyní vzrostl oproti letošnímu jaru dvojnásobně. Spotřebitelé přitom stále častěji upřednostňují dlouhodobé kontrakty. Zatímco společnost S&P Global Commodity Insights odhaduje, že spotřeba plynu v evropském průmyslu zůstane přibližně o 20 procent nižší než v roce 2021. Evropští výrobci totiž loni kvůli dopadům energetické krize v Německu omezili výrobu. Přetrvávající škrty jsou pak známkou toho, že se v průmyslu začíná projevovat hlubší krize, uvedla agentura Bloomberg.

Až čtyři pětiny lidí, kteří v posledních týdnech uzavírali novou smlouvu nebo měnili dodavatele energií, zvolili dlouhodobou fixaci, tedy smlouvu na dva až tři roky. Vyplývá to z dat portálu Ušetřeno.cz, který srovnává cenové nabídky energetických dodavatelů.

Dodavatelé energií v Česku během letošního roku postupně snižují ceny energií pod úroveň vládního cenového stropu. Průměrná obchodní cena elektřiny se podle indexu Ušetřeno.cz, který vychází z nabídek sedmi největších českých dodavatelů, od začátku tohoto roku snížila o téměř 23 procent z lednových 4912 Kč za megawatthodinu (MWh) na 3787 Kč bez DPH v srpnu.

„Nižší ceny především slouží k nalákání nových zákazníků,“ uvedl energetický analytik společnosti Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák. Na poslední zlevňování ovšem podle dat portálu začali spotřebitelé více reagovat než dříve. „Vidíme, že lidé po zkušenostech z minulého roku ceny energií před topnou sezonou aktivně řeší. Oproti březnu letošního roku se zájem o srovnání zdvojnásobil,“ podotkl Vrňák.

Zákazníci podle dat portálu stále více preferují dlouhodobé závazky, které jim zajišťují stabilní ceny po dobu smlouvy. V současné době je upřednostnily čtyři pětiny zákazníků, kteří uzavírali novou smlouvu. Většinou se jedná o fixace na dva až tři roky. Důvodem jsou podle portálu obavy z kolísavosti trhů s energiemi.

Kvůli růstu cen na velkoobchodních burzách česká vláda pro letošní rok stanovila cenové stropy na 5000 korun za MWh elektřiny bez DPH a 2500 korun za MWh plynu. Na začátku roku dodavatelé zpravidla nabízeli tyto ceny, postupně je ovšem snižují. V posledních týdnech představili nové nabídky například E.ON, innogy, Pražská energetika, ČEZ, Pražská plynárenská nebo MND. Nové nabídky chystají i další dodavatelé.

Vliv rekordně vysokých cen, které loni vyvolalo omezení dodávek z Ruska, sice opadl, ale zhoršující se ekonomické podmínky zasahují poptávku stejně výrazně. „Už to nesouvisí jen s cenami, ale i s ekonomickými podmínkami,“ uvedla analytička Erisa Paskoová ze společnosti Energy Aspects. „Stále jsme svědky velké slabosti a nejistoty,“ dodala.

Pokles je patrný například v komplexu chemiček Gendorf, který se nachází hodinu cesty východně od Mnichova. V areálu pracuje kolem 4000 lidí pro firmy jako 3M, Clariant či Westlake Vinnolit. Komplex se při pokrývání své roční spotřeby elektřiny přesahující jednu terawatthodinu (TWh), což odpovídá potřebám asi 300.000 domácností, spoléhá převážně na plyn. Letos ho ale bude potřebovat méně.

„V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by se situace zlepšovala,“ uvedl mluvčí provozovatele centra InfraServ Gendorf Tilo Rosenberger-Süß. Dodal, že tento trend by mohl vést k dlouhodobému snižování poptávky v tomto zařízení.

Navzdory tomu, že ceny plynu proti loňskému roku klesly zhruba o 80 procent, energeticky náročný průmysl v Německu se potýká s ještě většími problémy než širší výrobní sektor. To platí zejména pro chemický průmysl.

Německý Svaz chemického průmyslu (VCI) očekává, že výroba bez započtení léčiv letos klesne o 11 procent. Evropská rada chemického průmyslu předpokládá, že letos nastane v celém regionu pokles o osm procent. Brzké oživení poptávky neočekává.

Rozhodující roli v oslabení průmyslu hraje Německo. Tato největší evropská ekonomika zahájila třetí čtvrtletí s největším měsíčním poklesem továrních objednávek od pandemického období v roce 2020. Útlum zpracovatelského průmyslu, který stojí v centru hospodářství, je podle ekonomů natolik závažný, že ve čtvrtém čtvrtletí způsobí hospodářský pokles.

Vzhledem k tomu, že země masivně investovala do infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a zajistila si jeho dodávky na světovém trhu, riziko, že během nadcházející zimy pocítí nedostatek suroviny, je omezené. Tuto hrozbu však vystřídaly obavy z recese, kvůli kterým německé podniky váhají s opětovným zvýšením produkce.

Začátkem letošního roku se německá ekonomika dostala do technické recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Ve druhém čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu zůstal hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny, meziročně klesl o 0,2 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že v letošním roce německá ekonomika klesne o 0,3 procenta.