Přicházející zimní období zatím nenarušilo poměrně stabilní ceny elektřiny a plynu na energetických trzích. V Česku klesly pod vládou nastavené stropy a konkurenční boj dodavatelů energií o zákazníky se znovu rozběhl. Faktem ale je, že u nás nadále platíme jedny z nejvyšších cen elektřiny. A pokud porovnáváme i ekonomické možnosti domácností, tedy paritu kupní síly, je na tom Praha jakožto jedna z evropských metropolí úplně nejhůř.

Podle posledních dat Household Energy Price Index (HEPI), který sleduje vývoj cen elektřiny a plynu pro domácnosti v rámci metropolí evropských a unijních států, mají Pražané v přepočtu na paritu kupní síly nejdražší elektřinu ze všech sledovaných zemí. Za kWh platíme 46,5 eurocentů, to znamená přes 11 korun za kWh, přičemž průměrná cena v unijních státech je necelých 28 eurocentů za kWh, tedy necelých sedm korun. Druhou nejvyšší cenu elektřiny platí domácnosti v lotyšské Rize, a to přes 43 eurocentů, a na třetím místě je Řím s necelými 41 eurocenty.

Nejméně naopak platí domácnosti za elektřinu v Oslu, necelých eurocentů, alespoň bere-li se v potaz přepočet na kupní sílu. Třetí nejlevnější elektřinu mají v Budapešti, kde platí 14,7 eurocentů za kWh, Maďaři však mají ceny energií státem regulované. Sousední Slováci, taktéž s regulovanou cenou elektřiny, platí necelých 24 eurocentů, tedy skoro 6 korun.

Na prvním místě, už ovšem nejsme, pokud se bavíme o koncové ceně elektřiny bez přepočtu na paritu kupní síly. Stále ale zůstáváme na čtvrtém místě vysoko nad evropským průměrem, kdy je cena elektřiny v Praze 39 eurocentů, tedy 9,5 koruny. Před námi je na prvním místě Dublin, na druhém Londýn a na třetím Řím.

Podle údajů Eurostatu v Česku energie poměrně výrazně zdražují i meziročně. U elektřiny došlo v rámci EU k druhému nejvyššímu meziročnímu nárůstu, u plynu byl nárůst třetí nejvyšší.

Co se týče velkoobchodních cen silové elektřiny, mají podle odhadů trhu postupně klesat, což s určitým zpožděním zaznamenají i malí odběratelé z řad domácností.

„Průměrná cena elektřiny na velkoobchodním trhu pro dodávku na rok 2023 činí okolo 250 eur (v přepočtu 6100 korun) za MWh. Ale ceny pro koncové odběratele byly stropovány, jako by cena byla přibližně 175 eur (4270 korun) za MWh. Elektřina na rok 2024 bude pravděpodobně zobchodována už jen za 150 eur (3660 korun) za MWh a na rok 2025 to bude za cenu okolo 130 eur (3170 korun) za MWh. Pro maloodběratele tedy můžeme v následujících dvou letech čekat meziroční poklesy ceny silové elektřiny o přibližně 15 procent,“ tvrdí například ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Michal Macenauer.

Do ceny elektřiny pro domácnosti se však postupně budou promítat dva faktory. Od příštího roku stát pravděpodobně přestane za odběratele platit náklady na podporované zdroje elektřiny. Postupně se také budou navyšovat náklady na distribuci a přenos silové elektřiny. Návrat plateb na podporu obnovitelných a dalších zdrojů bude pro maloodběratele znamenat výdaj kolem 500 korun za MWh.