Komentáře - 04. července

Druhá kariéra Adolfa Hitlera

Francií se opět přelila vlna násilí, která se zase bude vysvětlovat frustrací, špatnou integrací, nezvládnutou rolí státu. Někteří, ti radikálnější, přijdou se strukturálním rasismem, který je prý zakořeněn v evropských společnostech, jež jsou pořád moc bílé a moc evropské. Budou se hledat viníci, odsouzen bude ten policista, který střílel, padne ale i několik tvrdších slov vůči rabujícím, aby byla uklidněna veřejnost. Na nějakou dobu se možná situace uklidní – a pak zase vybuchne.

03. července

Znárodnění ČEZ znamená pohřbení základních principů uplynulých 30 let budování tržní ekonomiky

Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo přes nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, hodný „banánové republiky“, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika.

02. července

Indiana Jones do pětice – jak se z lovce pokladu stal zamilovaný bůh

V tuzemských kinech už od čtvrtka řádí Harrison Ford popáté v roli archeologa ve filmu Indiana Jones a nástroj osudu, diváků přibývá – třebaže ne tak houfně, jak by si producenti a distributoři přáli – a kdekdo cítí potřebu se k novince vyjádřit. Míra spokojenosti se patrně různí podle stáří diváků, tedy podle toho, kdo vyrůstal v jakých filmových kulisách, trendech, možnostech. Starší diváci se zřejmě hůře budou smiřovat s počítačovým omlazením hlavní herecké hvězdy a vůbec s přibýváním digitálních triků ve staromilském světě.

01. července

Banky, nová zbraň levice?

Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.

30. června

V Americe končí pozitivní diskriminace podle rasy a identity

Je to velká lekce, proč jsou nominace do nejvyšších soudů tou vůbec největší a nejdůležitější rolí politiky. Přichází zrovna ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel obsazuje Ústavní soud. A vládní koalice, která má v Senátu, jenž musí soudce schválit většinou, tomu věnuje trestuhodně malou pozornost. Nemá vyjasněno, jaké soudce skutečně chce. Některé ve víru dní pouštěla v chaosu Senátem jen proto, že se bála mediální kritiky, pokud by si je dovolila zablokovat.

29. června

Povinnost nevědět

Řešíme lidi žijící v zajetí dezinformátorů, kteří vážně věří tomu, že vakcíny obsahují mikročipy nebo že prezident Pavel po svém zvolení pošle české brance na Ukrajinu. Něco podobného bylo minulý týden k vidění v americkém Senátu, kde se odehrávalo slyšení k účasti transgenderových sportovců v soutěžích. Jedním ze svědků vystupoujících na jejich podporu, byla šéfka Human Rights Campaign, největší americké lobbistické organizace LGBTQ lidí, Kelley Robinsonová. „Nedávno se objevil článek o mužích, kteří si myslí, že dokážou porazit Serenu Williamsovou v tenise, že proti ní můžou získat bod.

28. června

Tato německá hysterie nám může být užitečná

Kritici pochodu Evropské unie vstříc takzvané uhlíkové neutralitě dělají dobře, pokud sledují vývoj v Německu. Přesvědčení, že jsme na prahu jakési klimatické krize, se neomezuje na Němce, je dnes zakotveno po celé západní Evropě, směrem na severozápad ho přibývá a směrem na jihovýchod ubývá. Ale pokud by nadvláda tohoto kultu dostala citelný zásah v Německu, budou na unijní úrovni možné korektury, na které se například předáci naší „ach-tak-realistické“ vlády dnes bojí byť jen pomyslet.

27. června

Být řeckým premiérem: úkol pro Sisyfa

Součástí starých řeckých bájí je pověst o Sisyfovi, který se pokoušel obelstít smrt a byl za to bohy krutě potrestán: jeho údělem je valit donekonečna obrovský kámen na kopec, jen aby mu těsně pod vrcholem vyklouzl a zřítil se zase dolů. „Sisyfovská práce“ je marná, bezvýchodná a nesmírně těžká. Málokdo se o ni uchází dobrovolně. Vítěz řeckých voleb, Kyriakos Mitsotakis, je patrně určitou výjimkou, protože řídit Řecko není žádný med a připomíná to spíše Sisyfovo prokletí. Řecká ekonomika stále ještě bojuje s obřím dluhem nasbíraným z minulých let.

26. června

České řidiče čekají druhé nejlevnější prázdniny. U dieselů přijde cenový skok

Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné. Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot. Něco takového bylo v celé historii novodobé ČR možné dosud jen o prázdninách roku 2020 (viz graf níže). Tehdy ovšem ceny srazila covidová pandemie. Cestování bylo kvůli pandemickým restrikcím omezené, u nás i v zahraničí, což vytvářelo masivní tlak na pokles cen pohonných hmot i v ČR.

25. června

Na gymnáziích, lyceích i středních školách nakonec místa zbyla

Před několika týdny byl velkým mediálním tématem nedostatek míst na středních školách v Praze a Středočeském kraji, vděčnými a vyhledávanými obrázky se staly fronty u studijních referentek tvořené vystresovanými rodiči letošních deváťáků. Samotné děti byly zpravodajského děsu naštěstí spíš ušetřeny (přinejmenším se nestávaly primárními respondenty rozčilených zpráv), jinak ale noviny, televize, rozhlas, podcasty vděčně dlouho přinášely jeden srdceryvný rodinný příběh za druhým.

24. června

Zřizuje česká vláda další penězovod pro neziskovky?

Jsou v Evropě volení politici v parlamentech členských zemích a pak je Evropská unie, která národní politické reprezentace trvale oslabuje, například posilováním tzv. neziskového sektoru. Volební politici tomu často nejsou schopni nebo ochotni zabránit. Exemplárním a odstrašujícím příkladem budiž český zákon o hromadném řízení, rozuměj o hromadných žalobách. Už brzy by o něm měla jednat vláda. Institut hromadných žalob po nás chce Evropská unie, příslušná směrnice Evropského parlamentu a Rady EU (2020/1828) se týká zástupných žalob na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.

23. června

Odpočívej v pokoji, Titane

V průběhu včerejška pět lidí zemřelo děsivou smrtí někde pod hladinou severního Atlantiku. Pětice dobrodruhů se v neděli spustila v miniponorce Titan k vraku Titaniku a již se nikdy nevynořila. Zběsilé záchranné operace, jež se snažily ponorku najít, než jí dojde kyslík, se nakonec ukázaly jako zbytečné. Včera večer nalezené trosky jsou nejspíše součástí vnějšího trupu. Majitel ponorky, společnost OceanGate, současně oznámila, že posádku považuje za mrtvou. Reakce na celou událost od části levice je dost nechutná.

22. června

Přítel nebyl na telefonu

Vláda navzdory kritice Národní rozpočtové rady, ale dokonce i navzdory ministru financí schválila obří půjčku 140 miliard korun od EU. Půjde mimo jiné na stavbu větrníků, jež, jak Echo informovalo, minulý týden promoval ministr průmyslu Síkela. Měl argumenty. Jedním z nich bylo, že v Evropě činí elektřina z větru v průměru 17 procent spotřeby, u nás jen jedno. Dalším bylo, že v sousedním Rakousku je instalovaná kapacita desetkrát větší než u nás.

21. června

To je panika elit

Týden Společnosti nedůvěry se jmenuje před několika dny skončený projekt Českého rozhlasu. Je to soubor článků o dezinformacích a konspirátorech v české společnosti a čerpá z velkého průzkumu, který si objednal rozhlas u Národního institutu SYRI. Podívejme se, na co se v časech údajného škrtání zbytných výdajů ve veřejném sektoru také propalují peníze. O české společnosti nám velký průzkum se 4000 účastníků nevyjevil mnoho nového.

20. června

Hráz maoistické kulturní revoluci

Echo má už několik měsíců takový řekněme podcast, Porada Echa se to jmenuje. Natáčíme v polních podmínkách naší skromné redakce, která ale už devět let sídlí na geniem loci obdařené Malé Straně. V domě, kde se nachází nejstarší provozovaná pražská lékárna U Černého orla. Její historie sahá až do 15. století. Dům, v němž Echo povstalo, je spojen s rodinou lékárníků Fragnerů, ale také předního českého architekta Jaroslava Fragnera.