Komentáře - 28. května

Spolu a Turek – studenti a učňové volili

Z necelých 23 tisíc hlasů, které reprezentovaly 265 škol v celém Česku, vyšla vítězně koalice SPOLU (15,2 procenta) před Přísahou a Motoristy sobě (14,2 procenta) a Českou pirátskou stranou (11,6 procenta). Devět procent měli STAN a zbylé strany se pohybovaly kolem hladiny pěti procent a pod ní. Většinu předchozích studentských voleb vyhráli Piráti, kteří teď pro část mladých zřejmě ztratili punc protestu. Část těchto voličů dala evidentně hlas koalici Přísaha/Motoristé v čele s Filipem Turkem. Je to poprvé v historii, co do politické soutěže vstoupil youtuber známý ze svých pořadů VOX TV nebo XTV.

27. května

Vládne nám sfinga

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v prvé řadě o muniční iniciativu pro Ukrajinu, o které pořád nevíme takové důležité věci, jako je nákupní cena. Ale to není to skutečně znepokojivé, Fiala má pravdu, pokud dává najevo, že ve věcech války a míru není cena to hlavní. Skutečně znepokojivé je, že svou neustále zdůrazňovanou rolí asistenta ve válce dvou jiných států Fiala zrušil skoro všechny ostatní role, které by jako premiér České republiky měl hrát.

26. května

Smutná literatura

České sdružení regulovaných elektroenergetických společností, jež tvoří státní správce sítě ČEPS, ČEZ a pár dalších distribučních společností, vyčíslilo investice do distribuční sítě nutné vzhledem ke změnám v energetice: letos 40 miliard. To je „jen“ o 10 miliard víc, než investovali v průměru v posledních deseti letech, ale v následujících jedenácti letech to má být 476 miliard. Něco bychom do sítí jistě museli tak jako tak investovat, ale valná část z toho je cena za Green Deal. Za to, aby majitelé obnovitelných zdrojů mohli dodávat do sítě proud, když si zrovna zamanou.

25. května

Přestávají Piráti být „cool“?

Tento týden proběhly Studentské volby. Pořádala je organizace Člověk v tísni v rámci akce Jeden svět na školách. Konají se před volbami, konávají se před volbami do sněmovny, do Evropského parlamentu a před volbami regionálními a prezidentskými. Jejich výsledek se jistě nedá brát jako přesný popis politických postojů dnešních středoškoláků – nadreprezentováni jsou mezi účastníky gymnazisté a podreprezentováni učni, ani počty hlasů podle regionů neodpovídají rozložení obyvatelstva. Studentské volby jsou taky hra a část voličů je zjevně právě tak vnímá, recesistickým stranám typu Ano lepší EU s mimozemšťany a dalším se daří docela dobře. Ale stejně může jejich výsledek něco naznačovat, zvlášť ve srovnání s minulými ročníky.

24. května

Osa Peking–Moskva

První státní návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina po jeho inauguraci, v pořadí již pátá, mířila do Číny. Tam ho jeho protějšek Si Ťin-pching přijal s náležitou pompou. Vše s cílem umocnit dojem silného spojenectví a přátelství. Veškeré pocty ale nemohly zamaskovat, že Putin je v tomto vztahu juniorní partner. Rusko potřebuje Čínu více než Čína Rusko. Po uvalení západních sankcí je to právě obchod s Pekingem, co drží ruskou ekonomiku na nohou.

23. května

Buďte klidni, Izrael je vinen

Pro mnoho lidí by již nebylo překvapením, kdyby Mezinárodní trestní tribunál požadoval vydání zatykače pouze a jen na Benjamina Netanjahua a další izraelské představitele – a vůdce Hamásu nechal být. Je pravda, že situace ještě nepokročila tak daleko, aby teroristé ze 7. října byli navrženi na Nobelovu cenu míru, ale co není, může být: koneckonců Jásir Arafat ji kdysi, v roce 1994, dostal, ale ten se přece jen trochu snažil napravit, nebo to aspoň předstíral. Vůdcové Hamásu se napravovat nemusí, jejich sadistická taktika nese ovoce bez větší snahy. Nyní tedy v prohlášení tří civilizovaných zemí, Norska, Irska a Španělska, že uznají samostatný stát Palestina.

22. května

Nanebevzetí Roberta Fica

Slovenský premiér mi promine, ale tomu, co se děje po atentátu na jeho osobu, je třeba se smát a současně se mít na pozoru. Během několika dní přešlo jeho blahořečení ve svatořečení a každým dnem už musíme očekávat nanebevzetí, a to ještě zaživa. Uzdravení a návrat do funkce Ficovi přejme, tyhle šaškárny kolem jeho osoby ani náhodou. Bývalý poslanec ČSSD a právní expert Trikolóry Zdeněk Koudelka uveřejnil na Blogosvětě článek s příznačným názvem Robert Fico – hrdina demokracie.

21. května

Nesmiřitelné Slovensko

Každý člověk, který se dostane na hranici života, je tímto fatálním okamžikem nějak poznamenán. Může ho významně změnit. Utvrdit v jeho vidění světa, nebo ho naopak změnit, nebo se navenek nic měnit nemusí a člověk si to odehraje ve svém vnitřním světě. Těžko říct, jak se s atentátem vyrovná nejvýraznější současný slovenský politik a premiér Robert Fico, který přežil útok zjevně frustrovaného a psychicky nevyrovnaného individua. Takových vidíme v historii 20. století mnoho. Jen zřídka za atentátem na politika najdeme organizované spiknutí opozice. Jak už dříve trefně v komentáři na Echo24 poznamenal kolega Martin Weiss, i útok na slovenského premiéra je spíš aktem asociálního jedince.

20. května

Putin bude letos kasírovat biliony jen na ropě a plynu. Nahrávají mu řeči o brzkém zhroucení ruské ekonomiky

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Lidé, kteří neustále zpochybňují výkon ruské ekonomiky jako vylhaný a neudržitelný, prokazují Rusku tu nejlepší službu. Protože nejrychlejší cesta k prohře je podcenění soupeře. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu.

19. května

Smůla a tajemství Vlastimila Harapese

Středeční úmrtí tanečníka, choreografa a herce Vlastimila Harapese potvrdilo železné pravidlo, že slavný člověk nikdy nezemře tak, aby to médiím bylo po chuti vzhledem k jejich provozu. Nebožtík, o jehož životě se sluší referovat, totiž zpravidla zemře těsně po uzávěrce, takže není možné dostat ho do aktuálního vydání (to nám v Echu vyvedl Josef Abrhám) nebo ještě hůř: zemře těsně před ní, takže je potřeba na poslední chvíli předělat obsah vydání a vměstnat do něj narychlo spíchnutý nekrolog. Zemřít v půli týdne, jako se to povedlo panu Harapesovi, jeví se proto vůči referentům jako kolegiální termín.

18. května

Jedna Ukrajina nestačila

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se poslední dobou profiluje jako tweetovač nepohodlných až neskladných postřehů. Nejnověji upoutal postem o Gruzii, která se v minulých dnech otřásala demonstracemi proti zákonu o zahraničních agentech. Podle Blažka je dobré vyslechnout si obě strany, a jemu se ve čtvrtek naskytla příležitost mluvit v Praze o zákonu se svým gruzínským protějškem. Blažek: „Mediální mainstream mi k získání objektivního stanoviska nestačí.“

17. května

Izraelský boj s Bidenem

O víkendu Izrael vybojoval zásadní bitvu a zabodoval v Eurovizi. Zpěvačka Eden Golanová přes ostrou kampaň a nepřátelskou atmosféru v hale skončila celkově pátá a v hlasování diváků dokonce druhá. Izrael si tak připsal PR vítězství a může se soustředit na dokončení války v Gaze. Tam se Jeruzalém nepotýká ani tak s Hamásem, jako se svým nejbližším spojencem, Spojenými státy.

16. května

Pohled růžovými brýlemi

Náhoda tomu chtěla, že kauza s odstraňováním Myslbekova Krucifixu na pražské AVU pronikla do médií v době, kdy Akademie zaměstnávala veřejnost ještě další akcí, rochněním se v hlíně obnažené pedagožky Kateřiny Olivové před budovou. Myslím, že je možné zároveň soudit, že s Akademií a některými dalšími institucemi této sféry je něco špatně, něco, co legitimně zraje na zásah veřejné správy.