KOMENTÁŘ Bohumila Pečinky

Spolu a Turek – studenti a učňové volili

KOMENTÁŘ Bohumila Pečinky
Spolu a Turek – studenti a učňové volili

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jako před volbami různého typu proběhly i tentokrát studentské volby do Evropského parlamentu. Jaké ukázaly trendy?

Z necelých 23 tisíc hlasů, které reprezentovaly 265 škol v celém Česku, vyšla vítězně koalice SPOLU (15,2 procenta) před Přísahou a Motoristy sobě (14,2 procenta) a Českou pirátskou stranou (11,6 procenta). Devět procent měli STAN a zbylé strany se pohybovaly kolem hladiny pěti procent a pod ní.

Většinu předchozích studentských voleb vyhráli Piráti, kteří teď pro část mladých zřejmě ztratili punc protestu. Část těchto voličů dala evidentně hlas koalici Přísaha/Motoristé v čele s Filipem Turkem. Je to poprvé v historii, co do politické soutěže vstoupil youtuber známý ze svých pořadů VOX TV nebo XTV. V éře, kdy přestala dominovat tradiční média v čele s televizemi, je logické, že Turek je jedním z mála lidí, jehož středoškoláci znají. Navíc vypadá jako kreslená postava z polosvěta, něco mezi mafiánem a postavou pistolníka z Jamese Bonda. Jeho štěstím je, že volební kampaň do Evropského parlamentu překryly tentokrát události na Slovensku a mistrovství světa v hokeji. Možná i proto ho nedostihne jeho minulost, plná obdivu k polosvětu veksláků a mafií, jak je patrné z některých jeho pořadů na VOX TV.

Zajímavé je, že ani masivní mediální nálety Andreje Babiše a jeho hnutí ANO na TikToku nepřinesly větší popularitu v této věkové kategorii. Kdyby rozhodovala pouze ona, ANO by se do europarlamentu dostalo jen těsným výsledkem 5,3 procenta. Stín seniorské strany lidí z venkova zřejmě není jen tak snadné překročit.

Studentské volby jsou potvrzením staré známé teze, že každý rok sice odejde a současně přijde 100 tisíc voličů, ale mladí dlouhodobě svými preferencemi většinou následují své rodiče. Vidíme to například na struktuře volby koalice SPOLU, kterou volilo na gymnáziích 22 procent lidí, ale na učilištích jen 4 procenta. Koalice Přísahy a Motoristů naopak na učilištích získala téměř 20 procent. Naznačuje to i jinou věc – volební chování je psychologicky složitá věc, kterou předem nedokážou postihnout průzkumy.

Prezident republiky na nedávném výjezdu do regionu řekl, že by se nebál snížení věkové hranice pro voliče z 18 na 16 let. Říkal to sice s nadsázkou, ale v podtextu byl nevyslovený obdiv k moudrosti mládí. V Rakousku se před pár lety o něco takového pokusili sociální demokraté, protože jim v průzkumech vyšlo, že si tím vyrobí desetitisíce nových voličů. Svoje průzkumy však dělali zřejmě jen na gymnáziích, protože celkově se ukázalo, že lidé v rozmezí 16–18 let hlasují většinově pro populistické Svobodné. Podobně v posledních dvou letech ukazují průzkumy v Německu, že nejoblíbenější stranou lidí do 25 let přestali být zelení a naopak se jí stala populistická AFD.

Z těchto a další příkladů vyplývá jedno: každý pokus o volební inženýrství se může obrátit proti jeho tvůrcům.

 

28. května 2024