Tento týden proběhly Studentské volby. Pořádala je organizace Člověk v tísni v rámci akce Jeden svět na školách. Konají se před volbami, konávají se před volbami do sněmovny, do Evropského parlamentu a před volbami regionálními a prezidentskými. Jejich výsledek se jistě nedá brát jako přesný popis politických postojů dnešních středoškoláků – nadreprezentováni jsou mezi účastníky gymnazisté a podreprezentováni učni, ani počty hlasů podle regionů neodpovídají rozložení obyvatelstva.

Studentské volby jsou taky hra a část voličů je zjevně právě tak vnímá, recesistickým stranám typu Ano lepší EU s mimozemšťany a dalším se daří docela dobře. Ale stejně může jejich výsledek něco naznačovat, zvlášť ve srovnání s minulými ročníky.

Jejich koalice se STAN měla ve studentských sněmovních volbách třicet procent, v roce 2019 jim před volbami do EP dalo hlas necelých pětadvacet procent účastnivších se středoškoláků. Ten propad je velký. Někdo ho může vykládat tím, že se Piráti v očích dospívajících studentů zdiskreditovali účastí ve vládě. To by se ale mělo projevit zisky nějaké „nezkažené“ strany, v níž by se dala vidět reprezentace pokrokově smýšlejících mladých lidí. Především Zelených – téma klimatické změny je přece částí mladé generace vnímáno velmi silně. Jenomže Zelení mají v letošních studentských volbách jen o malinko víc než dřív – čtyři a půl procenta pro Demokratickou stranu zelených a čtyři procenta pro Stranu zelených (domnívám se, že přinejmenším část středoškolských voličů nemusí vědět, že tu existují dvě zelené strany). V posledních studentských sněmovních volbách měli Zelení lehce přes sedm procent. Ten nárůst o přibližně procento velkou ztrátu Pirátů nekompenzuje. Může to tedy znamenat, že prognóza, podle níž Piráti a Zelení jsou stranami, které budou sílit s tím, jak budou k volbám přicházet mladší a mladší ročníky, se nutně nemusí naplnit. Že představa toho, co je a co není cool, se mezi dospívajícími mění.

Čímž se dostáváme k Motoristům. Je to strana člověka, který ovládá komunikaci na sociálních sítích, není starý a snaží se dobře vypadat. Název má trochu legrační, což může recesistického studentského voliče jen přitáhnout. Přihlášení se k nim pak bude spolehlivě iritovat tu část vrstevníků, již vnímá jako protivnou či komickou. A především: draze oblečení pánové s drahými auťáky jsou pro gymnaziálního budoucího voliče (předpokládám, že většinově mužského) jistě atraktivnější parta než lidé, které vidí na fotkách z mítinku SPD stát pod pódiem s kapelou Ortel.

Vůbec to neznamená, že před sebou Motoristé mají v politice dlouhou a úspěšnou budoucnost – v určitém věku člověk mění názory hodně často a hodně rychle, navíc doba je v tomhle ohledu čím dál rychlejší. Ve výsledku studentských voleb se ale dá vidět doklad toho, že po akci přichází reakce, že věci se mění v nějakých cyklech. Že soudobé pokrokářství může mezi mladou generací ztratit část vlivu, protože se z přesvědčení cool spolužáků stane ideologií pro někoho z protivných učitelů. Vůbec to nemusí znamenat, že móda, která je vystřídá, bude o moc lepší.