Jedním ze způsobů, kterými nemoc covid-19 zabíjí pacienty, je plicní embolie, náhlé ucpání plicní tepny (plicnice) krevní sraženinou. Za normálních okolností o existenci nějaké plicnice ani nevíme, proudění krve mezi plícemi a srdcem probíhá zcela hladce. Ale když se v ní vyskytne blokáda, jde doslova o minuty a pro některé pacienty už je pozdě.
Křesťanský svět slaví Velikonoce, okamžik vzkříšení Ježíše Krista. O kus dál, v Egyptě, se odehrála jiná ceremonie – slavnostní převoz dvaadvaceti mumií staroegyptských králů a královen do nového muzea. Starý Egypt byl hluboce duchovní civilizace, i když myšlenkově extrémně vzdálená od dnes místně převažujícího islámu. Komplikovaný panteon bohů bděl nad smrtelnými bytostmi a prostředníkem mezi oběma světy byl vládce, faraon.
Nejhorším následkům zatím čelí firma H&M, která v reakci na dotazy aktivistů vydala tiskové prohlášení, že je „znepokojena“ informacemi o porušování lidských práv v Sin-ťiangu a nepoužívá bavlnu sklizenou v provincii.
V pátek 8. ledna 2021 se Evropa ocitla nepříjemně blízko rozsáhlému výpadku elektrické energie. Problém začal v Chorvatsku a velice rychle zasáhl zbytek kontinentu. Severozápadní a jihovýchodní energetické oblasti, jejichž hranice probíhá právě Chorvatskem, ztratily schopnost udržet stejnou jmenovitou frekvenci 50 Hz a „rozdvojily se“. V západní Evropě poklesla frekvence na 49.85 Hz a na Balkáně vyskočila až na 50.3 Hz. Trvalo zhruba hodinu, než se obě oblasti zase „spojily“ na snesitelné hodnotě kolem 49.95 Hz.
V současné chvíli hrozí Evropská unie pozastavením vývozu vakcín, které si nasmlouvaly a zaplatily cizí státy, ze svého území a chystá se žalovat firmu AstraZeneca za to, že nestíhá dodávat vakcíny dostatečně rychle. Jaký to přesně dává smysl, když zároveň jiné orgány vyvolávají takovou nedůvěru v AstraZeneku.
Kancléřka se ve své pozici na špičce nejvýznamnější německé strany zabetonovala natolik, že její odchod do politického důchodu může celou CDU zruinovat.
V lednu oznámila velká americká společnost Intel, že během několika týdnů změní šéfa. A tak se i stalo. Stávající ředitel Bob Swan odešel a jeho místo zaujal v polovině února Pat Gelsinger, inženýr, který se dříve staral o technologickou stránku podnikání firmy. Mezi počítačovými nadšenci vzbudila tato zpráva rozrušení, jaké obvykle nastává jen při uvedení nových produktů na trh. Znamenalo to totiž ze strany Intelu přiznání, že ztratil konkurenceschopnost ve vybičovaném souboji posledních zbylých špičkových výrobců čipů na planetě a že se s tím pokusí něco dělat.
Na žádný slib shora se nedá spolehnout. Příkazy a zákazy se mění obratem ruky, podle toho, jaký se kde strhne křik. Systém PES, který měl teoreticky fungovat až do konce epidemie, byl po několika týdnech obětován způsobem, za který by se ani aztéčtí kněží nestyděli.
Nebo Alze. Nebo PPL. Nebo Mallu. Možností je dost. Pokud jde o logistiku a maximální dostupnost služeb pro široké masy, tyhle firmy mají z každého předvánočního období bohaté zkušenosti, co to znamená náhlé vytížení systému.
Příběh vakcíny z Gamalejova institutu v Moskvě zapadá do „očkovacího nacionalismu“, který se nevyhnul ani bohatším a vlivnějším státům. Ve světě sociálních sítí, kde je odborníků na virologii a imunologii plno, mají mnozí o (ne)kvalitách Sputniku V jasno předem. Ve skutečnosti bude posouzení jeho kvality a případné schválení v EU velmi nesamozřejmou záležitostí.
Naši činnost začínají v čím dál větší míře ovlivňovat a řídit softwarové mechanismy. Je to vláda pochybná, protože ty algoritmy, konfrontované se složitostí reálného světa, se mnohdy chovají jako naprostý blbec.
Jenže právě Katalin Karikó, která věnovala výzkumu mRNA přes čtyřicet let práce, musela v rámci své univerzitní vědecké kariéry strpět řadu ponížení a nakonec odejít do soukromého sektoru, který se choval vděčněji a byl její schopnosti ochoten ocenit.
Podobně jako „trial by Twitter“ čili „soudní proces Twitterem“ funguje i „vaccination by Twitter“, „očkování Twitterem“. A případ ruské vakcíny Sputnik, o jejímž užití se nyní v Evropské unii vedou debaty, do vzorce dokonale zapadá. Zastánci i odpůrci mohou hlasitě deklarovat svůj rozhodný postoj, někdy až teatrálním způsobem, aniž by jej příliš zdůvodňovali. Tam, kde by vědec musel zasednout k dokumentaci a pár týdnů ji studovat, má běžný Twittřan vesměs jasno.
Celé složité lidské tělo má počátek v jedné buňce. Svaly, šlachy, srdce, plíce i mozek s jeho miliardami spojů, to všechno se v matčině děloze vyvíjí z oplozeného vajíčka. První fáze našeho vývoje, embryo, je plné buněk, které se mohou vyvinout v libovolnou lidskou tkáň. Kvůli této schopnosti se jim říká „pluripotentní“. Kolem studia a případného použití embryonálních buněk existuje etická kontroverze, protože k jejich zisku je potřeba vytvořit a následně zničit vyvíjející se lidské embryo.
Světové tahanice o to, kdo dostane jaké množství vakcín a v jakém časovém horizontu, se nepříjemně blíží hranici otevřené paranoie.
Účelem krize je prý přicházet na to, na co nepřišli kontroloři účtů. Ve velmi podobném smyslu dnes rozjezd očkování proti covidu-19 ukazuje věci, na které nepřijdete jen prostým pohledem na výši HDP na osobu.
Prakticky všechny banány dovážené do zemí mírného pásma patří k odrůdě Cavendish. V posledním desetiletí se po plantážích šíří houbová infekce, která je zabíjí. Není jisté, zda banány z našich obchodů nezmizí – dost možná bude potřeba genetická modifikace. Při pohledu na osmimetrový banánovník kymácející se ve větru se tomu nechce věřit, ale jeho kmen není ze dřeva.
Buď se udavači dříve styděli, nebo báli. V současné době jsou na svoji činnost hrdí, a dokonce jim získává určité publikum.
Google, Apple a Amazon zdůvodňují své kroky tím, že Parler dostatečně nezakročil vůči výhrůžkám a dalšímu nežádoucímu obsahu na své síti. Potíž s tímto zdůvodněním je dvojí.
Podnikatelské prostředí v Texasu je daleko přátelštější než v Kalifornii, stavební předpisy v Austinu a Houstonu daleko volnější než v okolí Silicon Valley – a to znamená, že lidé ušetří na nájmech.
Jednotlivé země světa se rády předhánějí ve všelijakých metrikách pokroku.
Rok 2020 měl pro nás přichystáno hodně nepříjemných událostí.
Hlavní zájem na přístupu do britských vod mají Francouzi, kteří chtějí zachovat kvótu ve výši 80 % výlovku z časů EU. Tuto jejich linii tvrdě prosazuje hlavní vyjednavač EU ve věcech brexitu Michel Barnier.
Příběh rapamycinu začíná podobně jako příběh penicilinu, totiž náhodou. V roce 1964 se skupina kanadských vědců vypravila studovat život obyvatel Velikonočního ostrova, jednoho z nejizolovanějších kousků suché země na naší planetě. Valná většina výsledků jejich práce dnes odpočívá v archivech a sbírá prach. Až na jeden, ten nejzásadnější.
Hlavním slibem RNA vakcín je to, že při dostatečně chytrém použití by mohly léčit rakovinu, nemoc, na kterou umírá i v běžných letech třeba pětkrát více lidí než na covid-19.
Izraelský premiér Netanjahu a šéf legendární tajné služby Mossad Josi Cohen se vypravili do Saúdské Arábie.
Francouzský prezident Macron, který se nyní musí vypořádávat s hrozbou nábožensky motivovaného terorismu ve své zemi, narazil na nevítanou věc: anglosaský tisk jej v jeho zápasu o svobodu projevu tak úplně nepodporuje.
Právě na kožešinových farmách, kde jsou tisíce živočichů namačkány v nepříliš velkých klecích, se může libovolná choroba šířit rychlostí blesku. A někdy může takový jev mít dopady i na životy nás, lidí. Jako právě teď.
Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.
