Německý koncern Volkswagen zvažuje dříve nemyslitelné: zavírání továren v samotném mateřském Německu. Už nyní má VW za sebou vlnu úsporných opatření, například v saském Zwickau, kde místní zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou nedostali další smlouvy. Bývalé hlavní město značky Trabant mimochodem patří v rámci Saska k těm oblastem, kde CDU mívá převahu nad AfD. Zatím.

Jedním z hlavních vlivů, které „zacvičily“ s vlajkovou lodí německého autoprůmyslu, je velmi nízká poptávka po elektrických vozech. Dokud byl jejich nákup fakticky dotován státem pomocí tzv. E-Autoprämie, nějak se prodávaly. Pobídka byla ale vicekancléřem Robertem Habeckem (Zelení) zrušena ke konci roku 2023, aby se vzápětí ukázalo, že bez ní je e-automobilismus nezajímavý. To ostatně neplatí jen v Německu. E-auta jsou zatím stále ještě dost luxusní zboží, mapa jejich prodejů téměř dokonale reflektuje kupní sílu evropských regionů – a Německo už dnes zase tolik kupní síly nemá; s Norskem nebo Švýcarskem se nemůže srovnávat.

Bývalý český premiér Sobotka kdysi pronesl nezapomenutelně upřímnou větu: „Sliby (ČSSD) nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“ Škoda že jej Němci neznají, protože tento výrok by se dokonale hodil i na Green Deal a na s ním spojené sny o bezuhlíkové Evropě. Dění kolem elektrických aut vůbec poněkud připomíná situaci, kdy úřady krouží kolem těhotné ženy a výměnou za tučnou dotaci po ní chtějí porod za tři měsíce: snaha za každou cenu urychlit něco, co se zas tak moc urychlit nedá.

Navíc se opakuje scénář, který už Německo zažilo v rámci Energiewende, přechodu na obnovitelné energie. Původní představou bylo, že Německo výměnou za zvýšené náklady získá know-how a náskok, který pak použije při prodeji vyvinutých technologií dalším státům. Spolková republika měla být vorreiterem, předvojem změny. Jenže v oblasti solárních panelů vytlačila Němce z trhu Čína, a co se větrníků týče, jsou dnes jen jedněmi z mnoha dodavatelů a žádné fantastické peníze na nich nevydělávají.

I na trhu elektrovozítek teď začíná dominovat Čína, jejíž průmyslové síle se těžko odolává. Dokonce i Muskova Tesla, což je firma o hodně pružnější než evropské koncerny, s ní má potíže. Jednoho dne se možná sejdou všichni ti bývalí propuštění zaměstnanci a jejich rodiny na politickém mítinku a řeknou si: „No jo, tak jsme zlikvidovali vlastní průmysl – a co z toho přesně máme?“

Pak ovšem nebude mít ta AfD v Sasku třicet, ale čtyřicet procent.