Úplně poslední mohykán
Minulou sobotu se sto let dožil Henry Kissinger. Jeho fyzická přítomnost není jen neuvěřitelná, je důležitá i jako připomínka, že v mezinárodní politice se dá přemýšlet jinak. Kissinger v americké tradici zosobňuje realistický přístup jako protiklad k wilsonovskému idealismu. Úcta, která je starému pánovi ze setrvačnosti prokazována, zastírá, jak radikálně se starý pán svými názory liší od hlavního proudu. Už jako akademikovi, autorovi knih o vestfálském míru nebo metternichovské Evropě, mu byla blízká představa rovnováhy sil několika mocností. Každá mocnost má své zájmy a hodnoty, a druhá je má do nějakého stupně respektovat.