KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Chránit Stanjuru před Stanjurou

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Chránit Stanjuru před Stanjurou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Když se to vezme kolem dokola, je Zbyněk Stanjura ve vládě a obecně v současné české politice světlý zjev. Nakolik je to tím, že od ministra financí se očekává starost o státní finance a on ji projevuje, a nakolik přirozenou inteligencí, teď neřešme. Fakt je, že Stanjura si uvědomuje potřebu s českým státním rozpočtem něco dělat. Tak, jak je nastavený dnes, má v sobě zabudovaný systémový deficit hodně přes 200 miliard korun ročně. A zatímco někteří vládní partneři, především KDU-ČSL, chtějí deficit zmenšovat vyššími daněmi, Stanjura zatím ještě drží zásadu, že nejprve je třeba rdousit výdaje státu, než se začnou ždímat peněženky občanů. Včera pohotově využil čerstvých čísel o obřích ziscích zemědělců za loňský rok k úvaze, že bude třeba výrazně jim zkrátit alespoň ty národní dotace.

Je úleva konečně slyšet takto promluvit člena vlády.

Nakonec však ani od něj, ani od ODS nemůžeme čekat, že boj za zachování daňové kvóty na stávající úrovni povedou vytrvale. V nějakém momentě ta vůle narazí na vůli příjemců dotací a zastánců různých státních úřadů, ministra vnitra, který je zastáncem faktického nadstavu u policie.

Pozoruhodné je, že v takové situaci je ministr Stanjura ochoten politicky sám sebe oslabit. Předevčírem se přes Českou televizi dostala na veřejnost část úvah sepisovaných na ministerstvu financí. Zveřejněná operace se eufemisticky nazývá zjednodušováním sazby daně z přidané hodnoty a státu by jí přiteklo 24 miliard korun navíc. Přesunem ze zvýhodněné do základní sazby by se zdražily některé potraviny, léky, voda a například i knihy nebo časopisy. Stanjura se od návrhu napůl a málo přesvědčivě distancuje, prý mu takových na stole přistály desítky. Ministerstvo financí v tomto výkladu slouží jako podatelna pro návrhy jak z koaličních stran, tak z Národní ekonomické rady vlády, tak ze svého nitra. Ministerstvo návrhy neutrálně propočítává a promítá do rozpočtových prognóz.

Odpovědi na to, kdo konkrétně tento návrh na hry se sazbami DPH do hry vnesl, se Stanjura včera vyhnul, chvílemi jako by se k autorství za své ministerstvo implicitně přiznával. A ještě více se postavil za další hru s daněmi, tentokrát s hazardní daní.

Podstata této operace je jednoduchá: ulevit sázení v takzvaných kamenných domech, tedy sázkových kancelářích, a takto vzniklý výpadek státního rozpočtu kompenzovat vyšším zdaněním sázek na internetu. Stanjura se zaštiťuje odborníky. Adiktologové se na jeho dotaz usnesli, že cesta do kanceláře (například pro los) představuje jakousi skoro až fyzickou bariéru pro sázení, je tedy společensky méně nebezpečná. Ale to není vysvětlení, proč když už stát usilovně hledá, kde všude deficit snížit o nějakou miliardu, se v jednom případě aktivně téměř miliardy korun vzdává.

Je to déjà vu z loňského podzimu, kdy politik stejné strany, Marek Benda, chtěl přílepkem k windfall tax snížit daně pro Sazku. I teď by změna pomohla Sazce a jejímu majiteli Karlu Komárkovi. Je to náhoda, nebo má Komárek u ODS nějaké plnění?

Na to, o jak malé peníze se hraje z hlediska rozpočtu s příjmy a výdaji kolem dvou bilionů korun, je to neuvěřitelná střelba do vlastní nohy. Výjev, v němž pravice ve prospěch jednoho miliardáře zlevňuje loterii a současně všem lidem zdražuje vodu, léky, potraviny, je dokonalý obrázek nepřítele z know-how pro levici, jak smést asociální vládu a co k tomu využít. Možná by na sebe Stanjura politicky měl víc dávat pozor, v této situaci nehraje už jen za sebe, ale i například za stabilní finance českého státu.