Andrej Babiš, „úspěšný byznysman, konzervativní lídr“ – tak zní popiska u fotografie našeho bývalého premiéra, který včera na konferenci CPAC v Budapešti poněkud překvapivě vystupoval. Zatímco to první je pravda, to druhé existuje jen v představách organizátorů. CPAC je největší a celosvětový slet konzervativců, jeho evropská odnož se letos už podruhé koná v Budapešti. Držitelé franšízy a také většina účastníků a speakerů jsou republikáni nebo šířeji vzato konzervativci ze Spojených států, avšak samotnou organizaci evropské verze CPAC má v rukou jeden Orbánovi spřízněný think-tank v Budapešti. Tím, a jenom tím, je vysvětlena i Babišova účast.

Mezi Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem se v minulých letech, kdy oba jako premiéři obráželi evropské summity, vytvořil speciální vztah. Orbán, dnes nejdéle sloužící premiér v Evropě, se údajně pyšní šestým smyslem pro politiku, jehož součástí má být i schopnost rozeznat silné osobnosti v politice. Babiše prý od prvního summitu zařadil do této kategorie.

Orbán je dnes nejčastější a občas jediný potížista na evropských summitech, čemuž mainstream říká „populismus“. Fakt ale je, že na klíčovém summitu EU v prosinci 2019, kdy ještě každý premiér, respektive prezident, měl právo veta, jediní tři premiéři, kteří předtím vznášeli výhrady – polský Mateusz Morawiecki a Babiš s Orbánem –, to právo nepoužili. Orbán, úplně stejně jako Babiš, se rozhodl údajně nerealistické veto vyměnit za rehabilitaci jaderné energie a extra peníze do vyrovnávacího „klimatického fondu“, které pak půjdou do zemí Visegrádské skupiny.

Vzniká otázka, jestli takoví politici mají ještě někdy právo Green Deal kritizovat. Spolupachatel Babiš kritice Green Dealu věnoval své vystoupení na CPAC. Vzniklo z toho u nás jisté podivení, znásobené fotografií Babiše s Václavem Klausem, jediným dalším VIP účastníkem této konference z České republiky (loni byl Klaus mezi hlavními řečníky a hostitel Orbán ho tehdy nazval nejodvážnějším mužem Evropy). Ve spravedlivém světě, kde funguje paměť, nemají. Avšak v takovém „spravedlivém“ světě by česká politika trpěla tím defektem, že Green Deal by v ní mezi silnějšími a takzvaně vlády způsobilými stranami neměl oponenturu.

ODS a Fiala z pozice přirozených odpůrců ve jménu domnělého realismu odešli, pokud nepočítáme jejich europoslance. Politika vlády se ovšem utváří v Praze, a tady se největší starost hlavní vládní strany v souvislosti s Green Dealem netýká obsahu, ale toho, jak to udělat, aby se o konformním hlasování Fialovy vlády na evropských radách doma nemluvilo, ideálně ani nevědělo. Naposledy to byla neuvěřitelně česká ruka pro povolenky v teplárnách a v dopravě předminulý týden.

CPAC je dnes nejvýznamnější mezinárodní platforma, kde kritika klimatického běsnění zaznívá. Je dokonalou tragédií Petra Fialy, že svou politikou Andreji Babišovi umožňuje na takové platformě vystupovat, sklízet tam potlesk a užívat si fronty na selfíčka.