Vlně demonstrací, jež vyvrcholila mimořádně masivní akcí na pražské Letné, se podařilo nebývale koncentrovat a nasměrovat pozornost veřejnosti. Právě v takové chvíli si stojí za to připomenout, jaké výsledky může mít napření energie určitým směrem – ty dobré i méně dobré.
Ministerstvo spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) předložilo návrh novely, kterým se má posílit nezávislost státního zastupitelství na politické moci. Vedoucí státní zástupce i nejvyššího šéfa žalobců by nově odvolával místo vlády až kárný soud. Změny ale mají přijít až od roku 2022, což je pozdě, míní exministr spravedlnosti a dnes šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.
Za zbytečnou považuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman polemiku s prezidentem kvůli kritickým výrokům hlavy státu na svou adresu. Miloš Zeman ale podle Pavla Zemana svými víkendovými výroky nepřímo potvrdil, že se uvažovalo o odvolání nejvyššího žalobce. Pavel Zeman to uvedl dnes. Prezident o víkendu kritizoval úmysl nejvyššího státního zástupce přezkoumat předběžný návrh auditu z Bruselu týkající se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Za Pavla Zemana se dnes postavila Unie státních zástupců.
Pojem „evergreen“, užívaný pro hity, se hodí i k „procesiádě“, která desátý rok existenčně ubíjí PhDr. Milana Sedláčka a ing. Václava Matouška i jejich ženy a děti. Průměrný věk mužů u nás obnáší sedmdesát šest let, z toho padesát produktivních; z těch jim byla zmařena už pětina. Oba pracovníci ministerstva zahraničí provedli v roce 2009 v Praze česko-asijské fórum, na něž úřad připlatil asi půldruha milionu Kč.
Minulý týden začal v pondělí velkou demonstrací na Staroměstském náměstí v Praze proti eventuálním zásahům vlády s trestně stíhaným premiérem vůči soudům a soustavě státních zástupců. Skončil v pátek spekulací deníku MF DNES z tiskové divize Agrofertu o tom, že nová Babišova ministryně spravedlnosti Marie Benešová už má vybrané náhradníky na místo nejvyššího státního zástupce. Jak moc je to s českou justicí vážné a nakolik je odolná tlakům – otázky pro jejího doyena Josefa Baxu.
Na protest proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti (za ANO) je na pondělí plánována už druhá demonstrace. Na Staroměstské náměstí v Praze ji svolává spolek Milion chvilek. „Chceme její demisi. Obáváme se o nezávislost justice a chceme záruky, že dokud nebude kauza Čapí hnízdo vyřešena, nebude docházet ke změnám v justici,“ říká v rozhovoru pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Demonstrace navazuje na akci z minulého týdne, kdy se i přes nepříznivé počasí se v Praze sešly tisíce lidí k protestu proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a změně v čele ministerstva spravedlnosti.
Je to oficiální – prezident Trump není ruský agent. Práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera je konečně u konce. Máloco mohlo v posledních dvou letech poskytnout Američanům zadostiučinění, že systém, aspoň nějaká jeho součást, ještě zodpovědně funguje.
Už jenom zpráva, že se bývalá nejvyšší státní zástupkyně a poté ministryně spravedlnosti vrací na ministerský úřad, způsobila poprask. Důvodem nebyla osoba Marie Benešové, ale okolnosti, za kterých ji premiér Andrej Babiš nominoval. Jeden den Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo, že policie navrhla obžalovat premiéra v kauze Čapí hnízdo, druhý den týž premiér oznámil, že dosavadního ministra Jana Kněžínka nahradí právě zkušená advokátka.
Oba dva mají nevyřízený účet s českou justicí a opět je spojuje stejný zájem. Policejní vyšetřování trestních kauz českého premiéra se nepodařilo zastavit. V posledních dnech se dokonce začalo ukazovat, že by se mohlo rozšířit o krymskou větev a do hry by mohl vstoupit trestný čin zavlečení. Vedle policie je vyšetření případu dotačního podvodu na Čapím hnízdě práce také vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která dvakrát vyšetřování prověřovala a posvětila jeho správnost.
Bleskový sled událostí těsně před Velkým pátkem odstartoval dosud nejbrutálnější útok na spravedlnost a právní stát, jaký Česká republika ve své polistopadové historii zažila. Atmosféra pro něj dozrávala už dlouhé měsíce, kdy policie finišovala vyšetřování dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo, kde jsou Andrej Babiš a jeho rodina obviněni z dotačního podvodu velkého rozsahu, za nějž jim hrozí až deset let vězení. Případ se táhne dlouhé tři roky. Policie několikrát žádala o prodloužení termínu. Naposledy jí ho dozorující žalobce Jaroslav Šaroch protáhl do konce letošního prvního čtvrtletí.
Po dvouletém vyšetřování ve čtvrtek americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo zprávu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se zabýval vlivem Ruska na prezidentské volby v USA v roce 2016 a možným bráněním průchodu spravedlnosti ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Ministr spravedlnosti William Barr ještě před zveřejněním dokumentu uvedl, že Rusové se volby pokusili ovlivnit, nynější prezident s nimi ale v této věci nespolupracoval. Žádný důkaz podle Barra ani nepotvrzuje, že by Trump bránil spravedlnosti.
Někdy si prý připadá „jako misionář nebo osvětový pracovník, který poučuje o ústavním soudnictví“. Soudce Ústavního soudu Vladimír Sládeček se tak možná cítil i při odpovědích na následující laické otázky.
Měli rozjeté kariéry, často ve vysokých státních pozicích, jenže poté nastal zlom. Přišlo stíhání kvůli obvinění ze závažných korupčních kauz, v jednom případě se objevilo nařčení z pedofilie. Až po mnoha letech zazněly osvobozující rozsudky. Oběti však musely prožít řadu let pod tlakem vyšetřování policie, části médií a především celé veřejnosti. Dodnes se tito lidé vyrovnávají s kariérními, zdravotními i sociálními následky, které je budou často provázet až do konce života.
Prezident Miloš Zeman se znovu opřel do českého soudnictví, když kritizoval Nejvyšší správní soud za to, že údajně vychází vstříc všemožným ekologickým aktivistům a zpomaluje tak výstavbu dálnic. Strefoval se i do Ústavního soudu za jeho neefektivitu. Podobně prezident hovořil o hlavních aktérech vyšetřování kauzy Čapí hnízdo – policistovi Pavlu Nevtípilovi a jeho nadřízeném, státním zástupci Pavlu Šarochovi. „Jestliže třikrát požádali o prodloužení termínu, nemůžete se zbavit dojmu, že oba dva jsou trochu líní,“ řekl Zeman v pořadu Týden s prezidentem na tevizi Barrandov.
Zatím to vypadá, že justice ustála nájezd prezidenta Miloše Zemana a jeho party z Pražského hradu. Po výpovědích emeritního předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka víme, že si prezident a jeho lidé chodili říkat o to, jak by měli soudci rozhodovat v živých kauzách, na nichž prezidentovi záleželo buď mocensky (služební zákon, jmenování profesorů), nebo to zasahovalo do osobních zájmů jeho lidí (plzeňská teplárna).
Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem. Podle Zemana se mu Baxa mstí za to, že jmenoval novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance. Řekl to ve čtvrtek v televizi Barrandov.
Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem.
Sněmovní podvýbor pro justici se bude ve středu zabývat podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Pražským hradem. Poslanci tak reagují na schůzky prezidentova kancléře Vratislava Mynáře se soudci. Zda bude jednání veřejné, nebo za zavřenými dveřmi, rozhodnou až členové výboru. Mezi pozvanými je spolu s Mynářem i někdejší šéf a dnes soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček.
Otevřené výpovědi emeritního předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, jak se je snažil ovlivňovat prezident Miloš Zeman a jeho pobočníci, spustily tvrdý střet prezident versus justice. Je to hodně nešťastný konflikt, který může dlouhodobě vážně ohrozit naši civilizační úroveň a prosperitu.
Bývalý předseda a dnes soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru veřejně popsal, jak si u něj prezident Miloš Zeman fakticky říkal o rozsudky v případech, které ho zajímaly. A vyjadřoval podivení nad tím, když soudci rozhodli proti jeho přání. Při osobních setkáních Zeman Baxovi coby předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda NSS je nemůže a nesmí ovlivnit.
Milan Sedláček, který na začátku 90. let přešel z brněnských divadel do diplomacie, byl v březnu 2011 obviněn, že připravil český stát o víc než milion korun. Vrátil se z Thajska, kde byl pár měsíců velvyslancem, a začal mu nový život. Kariérní degradace, několik desítek soudních stání, během nichž byl šestkrát prohlášen za nevinného, načež následovalo pět odvolání státního zástupce. Jedenáct let nekonečné kauzy, která byla nejspíš úplně o ničem.
Veřejný prostor zamořují drby bez důkazů ve stylu, kdo co ukradl a kdo koho podplatil. Znějí z úst lidí, kteří reprezentují klíčové instituce v zemi. I od premiéra, a dokonce i od soudců, kteří by se měli přísně řídit důkazy a nepodléhat polopravdám a žvástům. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka roznášel nepotvrzené drby novinářům, když tvrdil, že někdo konkrétní (miliardář Pavel Tykač) za amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 zaplatil 300 milionů korun. Důkazy nepředložil. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra to považoval za nepřípustné chování soudce a podal na kolegu Kydalku kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud mu dal minulý týden za pravdu a potrestal ho důtkou. Libor Vávra v rozhovoru vysvětluje, proč je potřeba trestat nepodložené drby a křivé obvinění a zároveň ustoupit od trestání jiných verbálních činů, jako jsou projevy nenávisti na internetu. Policie právě minulý týden na sociálních sítích oznámila, že se právě na verbální kriminalitu chystá zaměřit.
Zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti může zavést mezi advokáty zmatek. Návrh, který za dva týdny dostanou senátoři do lavic, počítá s tím, že se možné maření spravedlnosti bude týkat věcných a listinných důkazů. „Kdybysme se v praxi řídili formálně textem, tak odpovědným za předložené a nepravdivé důkazy je advokát. Klientům tak budeme muset říci, vážený pane, nejsou to náhodou padělané důkazy?,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.
Schvalovací proces nového soudce amerického Nejvyššího soudu ukázal, že politické hlubiny polarizované Ameriky jsou ještě temnější a hlubší, než jak se jevily bezprostředně po zvolení Donalda J. Trumpa prezidentem. V sázce bylo tentokrát více: prezidentské období trvá jen čtyři roky a mnoho demokratů doufá, že Trump příští volby v roce 2020 prohraje. Soudci Nejvyššího soudu jsou však jmenováni doživotně, což znamená, že Kavanaugh může ovlivňovat podobu Ameriky po dalších třicet či více let – a to velmi podstatně.
Vedoucí státních zastupitelství čekají personální změny. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) totiž chce příští rok předložit novelu, podle níž by všichni museli ve funkci skončit a projít konkurzem, pokud by chtěli pokračovat. Funkční období vedoucích státních zástupců, kterých je nyní zhruba sto, by mohlo být dále pouze desetileté. Unie státních zástupců zavedení funkčních období pro šéfy státních zastupitelství podporuje. Upozorňuje ale, že vyměnit vedoucí státní zástupce nelze naráz.
Evropský parlament se rozhodl pro dosud bezprecedentní krok. Spuštění článku 7 proti Maďarsku může vést v krajním případě až k odebrání hlasovacích práv. K přijetí byla třeba více než dvoutřetinová většina, pro zvedlo ruku 448 poslanců, 197 se zdrželo a 48 absentovalo. Pro hlasovali všichni poslanci hnutí ANO (Dlabajová, Charzanová, Ježek), dále z českých zástupců Telička, Štětina, Polčák, Pospíšil a Poche.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby by si ještě rozmyslela kritizovanou chystanou reformu justice. V rozhovoru s německým deníkem Die Welt upozornila na riziko ohrožení nezávislosti soudců. "Legislativní návrhy rumunské vlády ve svém celku ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců. Kromě toho podrývají důvěru veřejnosti v justici," řekla Jourová v rozhovoru, který německý list přináší ve svém dnešním vydání. "Bylo by prospěšné, kdyby byly plány vlády ještě jednou přepracovány," dodala Jourová.
V minulých týdnech rozsudek Nejvyššího soudu znovu upozornil na případ klientů zkrachovalého H-Systemu, který se v různých soudních sporech vleče už přes dvacet let. Lidé, které tehdy podvedl majitel firmy Petr Smetka, žijí po celou tu dobu v nejistotě kolem svého majetku. Smetka už je na svobodě, za podvod si odseděl dvanáct let. Jak dlouho by se měly táhnout soudní spory, aby je ještě lidé byli schopni vnímat jako spravedlivý proces, který je jejich právem daným ústavou? Proč u nás soudy trvají tak dlouho? V rozhovoru pro Týdeník Echo to vysvětluje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Londýnská City dlouhodobě vede žebříčky nejatraktivnějších finančních center světa. Když Britové rozhodli o brexitu, v prvních dnech se rozjela panika a silné výroky, kolik bank opustí Londýn po odchodu z Evropské unie. Jednání o nových podmínkách, jak budou vztahy mezi Evropou a Británií v budoucnu vypadat, se nevyvíjí moc optimisticky. I proto, že britská premiérka Theresa Mayová není schopná jasně formulovat, jak přesně by si Londýn ty nové poměry představoval. V její Bílé knize ze Chequers prosazuje setrvání na jednotném trhu pro zboží, ale už ne pro služby. Tedy ani pro finanční.
Vláda i opoziční Piráti chtějí, aby měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možnost kontrolovat hospodaření samospráv. Zástupci obcí a měst jsou proti. Upozorňují, že už nyní jsou kontrolovány a další dohled by znamenal administrativní zátěž. Poukazují také na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání.
