komentář lenky zlámalové

Chystá se kolektivní šikana a vydírání

komentář lenky zlámalové
Chystá se kolektivní šikana a vydírání

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Éra vrcholného babišismu, kdy premiérovy podvody a střety zájmů opanovávají veřejný prostor, je ideální příležitostí pro ty, kdo chtějí prosadit věci, jež by v méně vyhrocené době vzbudily pozornost. Tomu fenoménu se dá pracovně říct efekt 11. září 2001. Za velkými událostmi se v tichosti skryje ledacos.

Za řáděním Andreje Babiše se tak v tichosti připravuje dost radikální posun od individuálních práv k právům kolektivním. Z detailů návrhů je ale na první pohled jasné, že jsou to především obrovské příležitosti pro aktivisty, jak rozjet kolektivní šikanu a vydírání a dobře si na tom vydělat.

Koncem dubna už jsme v článku Přibývá obětí nebezpečné infekce psali o abstraktních kolektivních antidiskriminačních žalobách, které jako poslanecký návrh prosazují ve sněmovně poslanci Babišova ANO, sociální demokracie a Pirátů. Navrhují, aby žaloby z diskriminace mohly podávat nejen dotčené osoby, ale také neziskové organizace. Ve chvíli, kdy budou mít pocit, že je někdo někde diskriminován. Počítá se navíc, jak už to bývá u antidiskriminačních zákonů zvykem, s presumpcí viny. Nařčený bude muset dokazovat, že nediskriminoval. Na svůj účet, na své náklady.

Přímo ministerstvo spravedlnosti, vedené Babišovou Marií Benešovou, zároveň chystá zbrusu nový zákon o hromadných žalobách. Paragrafované znění už je v připomínkovém řízení. Počítá s tím, že kdokoliv se bude cítit poškozen chováním jakékoliv firmy nebo i třeba jen majitele domu s deseti byty, kde bydlí, může najmout správce, který podá hromadnou žalobu, do níž zahrne všechny, koho se může problém týkat.

Jsou to přesně ty hromadné žaloby známé ze Spojených států. V posledních letech je popularizovala hlavně aféra Dieselgate, kdy německá automobilka VW fixlovala s emisemi u svých dieselových motorů a byla při tom v roce 2015 v Kalifornii přistižena. Tento příběh proměnil automobilový průmysl. Přehodil výhybku směrem k elektromobilům, jimiž se automobilky a hlavně němečtí politici snaží podvody s emisemi přehlušit. Vypadat nikoliv jako podvodníci, ale jako pokrokoví bojovníci za záchranu planety. V právu to pak vedlo právě k popularizaci hromadných žalob, které dorazily i k nám.

Česká verze je hodně razantní a nese v sobě velký potenciál kolektivní šikany a vydírání.

Když bude mít někdo pocit, že firma poškodila nejen jeho, ale i ostatní klienty, najme si správce. Ten bude velmi motivovaný. Jeho odměnou bude 20 až 30 procent vymožené částky. Správce podá hromadnou žalobu. Pokud bude škoda připadající na jednoho klienta pod 10 tisíc korun, budou automaticky zahrnuti všichni klienti. Ten, kdo nebude chtít mít s žalobou nic společného, musí sám udělat aktivní krok a vyvázat se z ní.

V případě majitele domu to prakticky znamená, že pokud se nějaký nájemník bude cítit dotčen třeba neférovým nájmem nebo čímkoliv jiným a najme si advokáta jako správce, budou zahrnuti všichni ostatní. Aniž by o to měli zájem. Když nebudou mít, musí se aktivně vyvázat. To stejné platí pro klienty bank, mobilních operátorů, automobilek, dopravců od Českých drah po letecké společnosti. Když si někdo bude stěžovat, že nebyl s něčím spokojen při konkrétním letu, a půjde na to přes hromadnou žalobu, jsou automaticky zahrnuti všichni pasažéři letu.

Aktivně se budou muset klienti přihlašovat, jen pokud domnělá škoda překročí 10 tisíc korun na osobu. Firma nebo třeba majitel domu, proti němuž žaloba míří, bude muset dodat žalující straně všechny potřebné důkazy proti sobě. Když to neudělá, hrozí mu pokuta až 10 milionů korun nebo jedno procento obratu. To může jít u velkých firem do obrovských částek. Pokud by někdo podal třeba hromadnou žalobu na ČEZ, který loni dosáhl obratu 185 miliard korun, energetická firma by se ocitla pod hrozbou pokuty 1,85 miliardy korun. V řádech stovek milionů by hrozily pokuty bankám nebo mobilním operátorům.

Pokud se správci podaří žalobu skutečně rozjet, bude muset žalovaná firma nebo osoba (třeba ten majitel domu) složit do soudní úschovy částku, která je součtem nároků všech účastníků hromadné žaloby. A to i v případě, že se soudního řízení vůbec neúčastnili. Když se o svůj díl nepřihlásí, propadne státu.

Je to obrovský prostor pro šikanu a vyhrožování. Advokáti jsou výrazně motivováni, aby se stali vyděrači. Firmy nakonec budou nuceny jít na mimosoudní vyrovnání, jen aby hromadné žalobě, tak jak ji diktuje současný návrh zákona, zabránily.

Mimochodem. Ve Spojených státech, odkud fenomén hromadných žalob přichází, dost zničily renomé právníků. Z vymožených částek tam totiž 40 až 70 procent padne právě na právníky.

Pod ušlechtilou maskou kolektivního dobra a ochrany lidí, kteří mají být dokonce chráněni proti své vůli, se tady chystá miliardový prostor pro šikanu a vydírání. Hromadnou žalobou půjde firmu dávno předtím, než bude uznána její vina, možné zničit ještě mnohem snáz než slavnými Babišovými zajišťovacími daňovými příkazy. Pověstným zaklekáváním. O majiteli soukromého domu ani nemluvě.

12. července 2019