Předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl podal rezignaci. Potvrdil to mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Krysl krajský soud vedl necelé dva roky, po nástupu do funkce se dostal do sporu s částí soudců, mimo jiné za údajně nevhodné chování ke svým spolupracovníkům. Krysl čelil podle Novinek.cz kritice soudců kvůli špatné komunikaci, což vedlo k napjaté pracovní atmosféře a vyhroceným vztahům.
Pokud Polsko odmítne platit pokutu, může EK strhnout Varšavě peníze z unijních dotací. Prohlásil to mluvčí unijní exekutivy. Pokutu vyměřil Soudní dvůr EU poté, co Polsko odmítlo zastavit činnost soudního orgánu. Mluvčí komise také uvedl, že Brusel analyzuje polskou odpověď na dopis vyzývající k uposlechnutí příkazu unijního soudu. Pokud Varšava nedokáže, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu ukončila činnost, vyzve ji komise k zaplacení pokuty, která nyní činí okolo 70 milionů eur.
Patří ke stěžejním tvůrcům tradice českého ústavního soudu položené v 90. letech. Jako veterána posledních 32 českých a československých let se svobodou se Pavla Holländera ptáme na to, jestli se boj za svobodu za tu dobu nepřesunul do jiných poloh. Po revoluci coby renomovaný právník a federalista pomáhal Václavu Havlovi hledat kompromis, který by umožnil zachovat federaci, po jejím rozpadu zůstal v české části. V letech 1993–2003 byl výrazným soudcem ÚS v Brně.
Vládní nátlak na očkování skrze omezování práv neočkovaných půjde zřejmě záhy po schválení před soud. Odborník na zdravotnické právo a expert Pirátů Ondřej Dostál se chystá nejnovější vládní kroky napadnout žalobou. Dlouhodobý kritik vládního přístupu vidí v nařízeních a krocích ministerstva zdravotnictví mimo jiné nezákonnou snahu nařídit lidem očkování, které je dobrovolné. Resort pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) tak podle něj uvažuje dlouhodobě.
Už podruhé jsme uspořádali veřejný Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla. Tentokrát jsme za téma vybrali střet vrcholných evropských institucí s Polskem, které je postihováno za justiční reformu, za to, že polský ústavní soud konstatoval, že polská ústava stojí nad evropskou jurisdikcí. Přestože Poláci neřekli nic jiného než to, co konstatoval již dřív německý ústavní soud, dočkali se výhrůžek ze strany předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Dokonce dostali pokutu milion eur denně, pokud nevyhoví námitkám Evropského soudního dvora k polské reformě soudnictví.
Stav prezidenta Miloše Zemana, který je od 10. října na jednotce intenzivní péče Ústřední vojenské nemocnice, se začíná zlepšovat. Podle informací deníku Echo24 dokonce Hrad uvažuje o tom, že by prezident příští týden jmenoval do funkce dvacet nových soudců. Oficiální informace o zdravotním stavu Miloše Zemana hradní kancelář ani Ústřední vojenská nemocnice nezveřejnily.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu summit, na němž je čeká zejména debata o rychle rostoucích cenách energií a o právním státu v Polsku. Političtí vůdci se na úvod summitu pokoušejí shodnout, jak společně zmírnit dopad zdražování elektřiny či plynu na obyvatele a jak do budoucna zajistit cenově dostupné energie. Krátce před začátkem jednání však vznášeli rozdílné požadavky, což může předznamenat dlouhou diskusi. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Na dotaz to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů.
Maďarská vláda se rozhodla přijmout rezoluci na podporu Polska a "odsuzuje nečestné útoky" vedené z Bruselu na Varšavu, uvedla MTI s odvoláním na vyjádření ministryně spravedlnosti Judit Vargové. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové není maďarský krok překvapivý a nepřispívá k dobré atmosféře. Budapešť, která je sama ve sporu s Bruselem, reaguje na rozhodnutí EK, která v úterý požádala Soudní dvůr EU, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu okamžitě zastavit činnosti orgánu trestajícího polské soudce.
Z našeho severního souseda se za nějakých osmnáct let v Evropské unii stal sebevědomý hráč na evropské scéně. Společně s Maďarskem je o něm z takzvaných nových zemí EU nejvíc slyšet, ať v dobrém, nebo ve zlém. Právě o vztahu Polska k EU a o chování „staré“ Evropy k té „nové“ hovoří polský ministr zahraničí Zbigniew Rau.
Předsedal senátu Nejvyššího správního soudu, který minulý týden zrušil opatření ministerstva zdravotnictví nařizující povinné nošení respirátorů jako protizákonné. Zároveň upozornil, že ministerstvo už dva podobné rozsudky ignorovalo. Soud proto zvažoval, že tentokrát zruší opatření s okamžitou účinností a nedá už na rozdíl od minulých rozhodnutí čas na nápravu. Povinnost nosit respirátor by tak padla z hodiny na hodinu ve chvíli, kdy by si úřad Adama Vojtěcha rozhodnutí převzal.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při návratu do úřadu mluvil o potřebě respektu k rozhodnutím soudu, chlubil se také tím, že přinesl řád a napravil nařízení, která před ním dělali lidé „bez kontaktu s realitou“. O několik týdnů později však situace vypadá poněkud odlišně, zatímco hygiena „překvapivě“ zjišťuje, že lidé v klubech tancují, ministerstvo odmítá rozsudek Nejvyššího správního soudu a předem ohlašuje nařízení, která jsou nejspíše v rozporu se zákonem.
Na začátku června Evropská komise (EK) oznámila, že zahajuje právní kroky proti členské zemi EU. Na tom by nebylo nic příliš divného, není to poprvé, co se Brusel pokouší potrestat nějakého svého člena. Překvapivé je, proti komu EK řízení zahájila, nejde totiž o jednoho z věčných „potížistů“, Maďarsko nebo Polsko, ale o zakladatelskou a vůdčí zemi EU – Německo. Přesto je Brusel rozhodnut jít po Němcích tvrdě, bojí se, že pokud tak neučiní, mohlo by to ohrozit samotné právní základy Unie.
V roce 2005 se jedny dánské noviny, které tou dobou ve zbytku světa kromě mediálních odborníků znal jen málokdo, rozhodly otestovat skutečné poměry svobody projevu tím, že vydají karikatury islámského proroka Mohameda. Už nějakou dobu totiž panovalo podezření, že autoři a kreslíři sami sebe v určitých tématech raději cenzurují, aby nevyvolali násilný a potenciálně vražedný hněv mezi uraženými muslimy.
Pavel Zeman neměl odstupovat z funkce nejvyššího státního zástupce. Jeho řeči o tom, že byl vystaven tlaku, byly nedůstojnou tečkou jeho kariéry. Co přesně se mu mohlo stát? Měl být poslán do gulagu? Že ministryně spravedlnosti vyhrožovala podáním kárných žalob? Ale vždyť řada jiných lidí, státních zástupců a soudců, přežila dokonce to, že na ně kárné žaloby byly fakticky podány. A jsou naživu.
Pokud Maďarsko nezruší sporné pasáže nového zákona ohledně propagace homosexuality u dětí, zahájí s ním Evropská komise řízení kvůli porušování práva Evropské unie. V diskusi s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která normu kritizovanou velkou většinou unijních lídrů označila za ostudnou. Také většina europoslanců se k zákonu staví kriticky a část z nich chce vyzvat země EU k ráznějšímu postupu vůči Budapešti.
Britská vláda plánuje značné zpřísnění trestů pro migranty nelegálně překračující Lamanšský průliv mezi Spojeným královstvím a Francií. Podle nové legislativy by jim tak mohly hrozit až čtyři roky vězení. Podle britské šéfky vnitra Priti Patelové, která návrh konkretizovala o víkendu, jde o snahu odradit migranty od nelegálních přechodů a hlavně o napravení „nefunkčního azylového systému“.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze podle vlády považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové. Vláda to uvedla ve svém stanovisku k Babišovu návrhu určeném pro poslance.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že hned sedmnáctkrát ministerstvo zdravotnictví protiprávně omezovalo a zavíralo život v Česku od chvíle, kdy skončil nouzový stav. Od té chvíle se zavíralo podle pandemického zákona, který tak obrovský prostor k restrikcím nedával. Podle soudu byly v rozporu se zákonem zavřené školy, obchody, restaurace. V zásadě skoro všechno. Pandemický zákon dovoluje věci jen „omezovat“, nikoli „zakazovat“.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman počítá skoro po jedenácti letech poslední dny ve funkci. Končí k 30. červnu. Pak podle aktuálních informací zůstane v úřadě jako řadový žalobce Nejvyššího státního zastupitelství. Přestože Zeman rezignoval již 14. května, vláda dosud nejmenovala jeho nástupce. Je vysoce pravděpodobné, že se na tom nedokáže dohodnout ani za ty následující dva týdny, které Pavlu Zemanovi ve funkci ještě zbývají.
Výroky ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) směrem k představitelům justice jsou nepřijatelné, tvrdí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zášť Benešové vůči tuzemským soudům podle něj může být nebezpečná a může se projevit v personální politice nebo ve financování, řekl v České televizi. Rychetský se pozastavil i nad výrokem Benešové ve věci nového šéfa žalobců po odchodu Pavla Zemana. Ministryně řekla, že jeho nástupcem se nestane žádný z šéfů krajských státních zastupitelství, které označila za „mlaďochy“. Šéf ÚS odsoudil i slova Benešové a prezidenta Miloše Zemana o více vyšetřovacích verzích výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích.
Role vražd v politice se pravděpodobně zatím dost podceňovala. V době, kdy Amerika napjatě očekávala výrok poroty nad policistou Derekem Chauvinem, Francie se soustředila na svůj vlastní případ. Totiž rozsudek odvolacího soudu nad vrahem Sary Halimiové. Vražda se odehrála skoro přesně čtyři roky před konečným verdiktem. Francouzský občan malijského původu Kobili Traoré 7. dubna 2017 vnikl přes balkon do bytu pětašedesátileté Sary Halimiové, týral ji a nakonec vyhodil z okna.
Amerika se chystá na obří střet v kulturní válce. V pondělí Nejvyšší soud ohlásil, že se posoudí ústavnost potratového zákona ve státě Mississippi, který zakazuje umělé interrupce po patnáctém týdnu těhotenství. Americká levice již bije na poplach. Jedná se totiž o první potratový zákon, který bude přezkoumávat Nejvyšší soud ve složení, jak ho zanechal Donald Trump. V něm mají „konzervativní“ soudci převahu nad „liberálními“ 6 ku 3.
Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.
Po deseti a půl letech rezignoval na funkci nejvyššího státního zástupce Pavel Zeman. Odchází sám, ale neodchází dobrovolně. Podlehl tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, jak sám přiznává. Není to výmluva ani odvracení pozornosti. Ten tlak byl viditelný ve veřejném prostoru. Marie Benešová mu měsíce vyhrožovala kárnou žalobou kvůli porušení pravomocí.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) pokračuje v tlaku na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který má vyústit až v jeho odvolání. Podle informací deníku Echo24 existovala dohoda, podle které Zeman sám rezignuje kvůli zásahům do restituční kauzy svého známého, pak se však začal angažovat v kauze Vrbětice. Marie Benešová se proto rozhodla podat na Pavla Zemana kárnou žalobu, potvrdila to deníku Právo. vrběNynější kárná žaloba se má týkat zejména Zemanova vystoupení k výbuchům ve Vrběticích a probíhajícímu trestnímu řízení, ke kterému došlo po jednání vlády 19. dubna.
Muž, kterému minulý týden udělil milost prezident Miloš Zeman, byl počátkem 90. let odsouzen za vraždu. V rejstříku trestů má sedm dalších záznamů, mimo jiné za zpronevěru či ohrožování mravní výchovy mládeže. Aktuálně si měl odpykat ještě 660 dní vězení za loupež, při níž ohrožoval prodavačku jehlicí z deštníku. Vyplývá to z přípisu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Hrad milost odůvodnil mužovým nepříznivým zdravotním stavem.
Žádost o prodloužení nouzového stavu je z právního hlediska sporná až nesmyslná. Podle ústavního právníka Jana Kysely si vláda vždycky zásadně a neomylně vybere z právního hlediska to nejhorší možné z nabízených řešení. Kysela to uvedl ve vysílání Českého rozhlasu. Vláda by podle něj spíš měla zažádat o úplně nový, jinak formulovaný nouzový stav, který by byl spíše jakýmsi doplňkem k už potenciálně platnému pandemickému zákonu.
Když Ústavní soud České republiky první únorový týden odjistil politickou rozbušku zrušením podstatných částí volebního zákona, rozjela se po letech znovu v další repríze velká debata, jestli se soudci stále drží ve své roli strážců ústavy, nebo se dostali za hranu zásahů do politiky, kterou nepřípustně ovlivňují. Opět se spustila diskuse o soudcokracii.
Nekončící lockdown se s postupem času stává víc a víc i právní krizí. Specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál na jaře úspěšně napadl stav, kdy v zastoupení za vládu vydávalo zákazy omezující normální život ministerstvo zdravotnictví. Po zásahu Městského soudu v Praze pak vláda musela přejít na nouzový stav. Nicméně Dostálovi se nelíbí ani způsob, jakým si vláda nechává nouzový stav parlamentem prodlužovat.
