KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Americká roční bitva o potraty začíná

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Americká roční bitva o potraty začíná

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Amerika se chystá na obří střet v kulturní válce. V pondělí Nejvyšší soud ohlásil, že se posoudí ústavnost potratového zákona ve státě Mississippi, který zakazuje umělé interrupce po patnáctém týdnu těhotenství. Americká levice již bije na poplach. Jedná se totiž o první potratový zákon, který bude přezkoumávat Nejvyšší soud ve složení, jak ho zanechal Donald Trump. V něm mají „konzervativní“ soudci převahu nad „liberálními“ 6 ku 3. Zastánci přístupu k potratům se hrozí, že soud zvrátí své stanovisko ohledně případu Roe vs. Wade z roku 1973, kterým byly v celých USA legalizovány umělé interrupce. Vzhledem k tomu, že rozsudek se očekává někdy v létě příštího roku, Američané se mohou těšit na zhruba 12 měsíců vyostřené a hysterické debaty.

Přitom většina znalců fungování amerického Nejvyššího soudu předpovídá, že rozhodnutí Roe vs. Wade nezruší. Přestože americký Nejvyšší soud je vnímán jako třetí komora Kongresu, jeho soudci se jen neradi uchylují k náhlým a obřím změnám zažitých práv. Spíše v sérii rozhodnutí signalizují, jakým směrem se jejich myšlení ubírá, než vynesou finální rozsudek. Například při přípravě rozhodnutí o legalizaci homosexuálních manželství soud nejdříve zrušil zákony proti sodomii a federální zákon, který definoval manželství jako sňatek mezi mužem a ženou.

Rozhodnutí ale může otevřít cestu k restriktivnějším zákazům, než je dosud možné. Ale i pokud by soud zvrátil verdikt v případě Roe vs. Wade, nebude to znamenat zákaz potratů v celé Americe. Rozhodování se pouze vrátí na úroveň státních legislativ. Konzervativní státy tak nejspíše přístup k interrupcím omezí či zakážou, liberální zachovají na stávající úrovni.

Jenže to je právě pro progresivisty nepřípustné. Federální uspořádání USA jim dlouho leží v žaludku, nejraději by Ameriku řídili centrálně z Washingtonu a předkládali uniformní zákony. Představa, že by obyvatelé třeba Mississippi nebo Louisiany byli pro přísnější protipotratové regulace, je jim naprosto cizí. A pokud tomu opravdu tak je, je potřeba je převychovat.

Spor také ale ukazuje, proč konzervativci a odpůrci potratů jsou v neustále defenzivě. Zatímco členové hnutí „pro-choice“, jak se říká těm podporujícím větší přístup k interrupcím, považují možnost jít na potrat za základní lidské právo, které nesmí být jakkoliv omezováno, jejich odpůrci z hnutí „pro-life“ se často spokojí s konstatováním, že v americké ústavě pro to není opodstatnění a měli by rozhodovat zákonodárci, ne soudci. Když ústavní experti John Finnis a Josh Craddock v březnu přišli s argumentem, že čtrnáctý dodatek americké ústavy, schválený po občanské válce a zavádějící rovná práva pro všechny, se vztahuje i na nenarozené, a tedy zakazuje interrupce, ostatní konzervativní juristé a komentátoři se zhrozili.

Přitom tlak proti neustálému rozšiřování potratových práv je rozhodně potřeba, jinak totiž můžou vést k hodně temným koncům. Příkladem může být vyjádření guvernéra Virginie Ralpha Northama, který se v rozhovoru pro rádio WTOP dostal až na pokraj obhajoby zabíjení novorozenců. Na otázku, co by následovalo, kdyby se dítě po pokusu o potrat narodilo živé, odpověděl: „Dítě by bylo porozeno. Dítě by bylo udržováno v pohodlí. Dítě by bylo resuscitováno, pokud by si to matka a rodina přály. A pak by následovala diskuse mezi lékaři a matkou.“

Ještě dále se dostal známý biolog Richard Dawkins. Ten byl v rozhovoru pro irské rádio RTÉ tázán na svůj starý tweet, ve kterém doporučil ženě, která se zamýšlela nad tím, co by dělala, pokud by čekala dítě s Downovým syndromem, aby „to potratila a pokusila se znovu“. Pak pokračoval: „Bylo by nemorální přivést to na svět, pokud máte volbu.“ Dawkins prohlásil, že dnes by nejspíše nepoužil slovo „nemorální“, ale stále trvá na tom, že správné je jít na potrat. Přivedení takto postiženého člověka na svět totiž podle něj „zvýší utrpení“. Když se moderátor Brendan O’Connor, jenž sám vychovává dceru s Downovým syndromem, zeptal, jaké další „nedokonalosti“ by Dawkins „odstínil“, profesor odpověděl, že hluchotu, slepotu a cokoliv dalšího „snadno diagnostikovatelného“. Rozšíření přístupu k potratům se snadno může zvrhnout v eugenickou politiku.

19. května 2021