Už jenom zpráva, že se bývalá nejvyšší státní zástupkyně a poté ministryně spravedlnosti vrací na ministerský úřad, způsobila poprask. Důvodem nebyla osoba Marie Benešové, ale okolnosti, za kterých ji premiér Andrej Babiš nominoval. Jeden den Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo, že policie navrhla obžalovat premiéra v kauze Čapí hnízdo, druhý den týž premiér oznámil, že dosavadního ministra Jana Kněžínka nahradí právě zkušená advokátka. Při spekulacích, co to znamená pro Čapí hnízdo a pro právní stát, se zapomnělo, jak důležitá je okolnost, že se ministryní stala právě Benešová.

Spekulace kolem nové ministryně si odporují. Podle jedné z nich se na ministerstvu ocitla jako prodloužená Babišova ruka, aby zastavila trestní proces Čapí hnízdo. Proto také má navrhnout odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, poté si prostřednictvím nového člověka vyřídit účty i na nižších stupních hierarchie včetně své věčné rivalky, vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, a přinutit tak státní zástupce, aby návrh na obžalobu Babiše zamítli. Ovšem proti výměně Pavla Zemana se postavil vicepremiér Jan Hamáček, a tak se všechno přinejmenším odkládá.

Existuje také verze, podle níž Benešovou za ministryni prosadil stejně jako v roce 2013 prezident Miloš Zeman. Také jeho postup prý souvisí s Čapím hnízdem. Benešová udrží proces s Babišem pod kontrolou, nechá ho přiměřeně rychle proběhnout a premiér bude stále víc závislý na záchranné brzdě v podobě prezidentské milosti, tedy na Zemanovi a jeho věrné pomocnici na ministerském postu.

Z obou spekulací vyplývá především fakt, že se Marie Benešová dobře orientuje v silokřivkách mezi Strakovou akademií a Hradem, dost dobře k tomu, aby získala ministerský úřad ve Vyšehradské ulici. Ovšem co udělá v úřadě, není zvenku jasné. Jistě nebude jednoduchou vykonavatelkou příkazů shora jako její kolega z kultury Antonín Staněk, který se za podporu odvděčil prezidentu Zemanovi bez dlouhých řečí tím, že odvolal jeho nepřítele, šéfa Národní galerie Jiřího Fajta. Ministryně spravedlnosti bude sledovat vlastní cestu, o které zatím dala vědět v útržcích rozhovorů. Už přišla řeč na to, že dokončí zákon o státním zastupitelství, jímž omezí funkční období výše postavených státních zástupců. Zároveň slíbila, že se znovu pustí do boje s korupcí, kterému se věnovala před rokem 2005 na Nejvyšším státním zastupitelství. To by znamenalo opět přeorganizovat policejní útvary pro boj se závažnou kriminalitou. Vždy tedy mluvila o dlouhodobých a ambiciózních plánech, při kterých není možné zapomenout ani na pravomoc ministra spravedlnosti navrhovat či jmenovat soudní funkcionáře. To se bude v nejbližších dvou letech týkat předsedů obou vrchních a některých krajských soudů. Ministryně Benešová přišla se ctižádostivým plánem změnit justiční komplex, dosud ovšem není řečeno, jak konkrétně se k takovému úkolu postaví, a také těžko předvídat, jak dokáže plány uskutečnit.

To nejdůležitější z Babišovy éry

Přesto ministryně Benešová nemůže uniknout před osudovým znamením, které provázelo její nominaci, tedy před případem Čapí hnízdo. Možná byla náhoda, že Kněžínkovu výměnu premiér oznámil den poté, co ho policie navrhla obžalovat. Chtěl se ho přece zbavit už delší dobu kvůli jeho úzkým vztahům k ministrům konkurenční ČSSD. Možná si ale ani sám premiér neuvědomuje, jak ho malér s rezidencí u Olbramovic ovlivňuje. Třeba se opravdu definitivně rozhodl až po zprávě o hrozící obžalobě, a koho jiného měl místo Kněžínka vybrat než Benešovou, která má na případ stejný názor jako on.

Nastupující ministryně už častěji označila Čapí hnízdo za umělou a politickou kauzu a dost možná si myslí, že to je past, kterou na Babiše ušil někdejší ministr vnitra Milan Chovanec se svými poradci. Prosazovat politiku prostřednictvím trestního procesu je přitom nepřípustným zásahem do nezávislosti justice. Benešová je tedy z Babišova pohledu cenným spojencem. Potíž je z pohledu premiéra v tom, že nová ministryně staví svou image na tom, že na rozdíl od jiných chrání nezávislost justice, a proto nebude ze své pozice zasahovat do probíhajícího řízení. Zároveň je pro Benešovou případ Čapí hnízdo nedůležitá kauza, které se nemusí věnovat. Stačí počkat, až případ dají do pořádku opravdu nezávislí státní zástupci a soudci, zvlášť když už je nebude tlačit Milan Chovanec.

Dnes se zdá, že si ministryně stejně jako mnozí jiní význam Čapího hnízda neuvědomuje. Věcně opravdu nemá mimořádné rozměry, jde jen o dotaci padesáti milionů, kterou Babiš a jeho blízcí čerpali za podezřelých okolností. Podezření z podvodu publikovala evropská protikorupční agentura OLAF, ale to z pohledu českého trestního práva mnoho neznamená. Ovšem Babiš pozoruhodně dlouho, už čtvrtý rok, nedokáže vysvětlit, že k podvodu nedošlo, a zároveň průběžně posiluje politickou a ekonomickou moc. Případ tak roste zároveň s ním. Existuje reálná vyhlídka, že se slovenský miliardář nezapíše do dějin jako ten, kdo navštívil Donalda Trumpa, ubránil zemi před migranty a zachránil OKD i Novou huť. Tak by si to jistě přál, ovšem podobně jako se dnes o dlouholetém italském premiérovi Silviu Berlusconim ví především to, že neúspěšně čelil nevýznamné daňové aféře Mediaset, bude Babiš z pohledu příštích komentátorů hlavně tím, kdo měl potíže s Čapím hnízdem. Jde o případ, který rozhodne o tom, jak se bude hodnotit Babišova vláda včetně všech ministrů.

Marie Benešová vstupuje do vlády a s podporou prezidenta nemusí být jen do počtu. Zároveň spolu s ní vstupuje nový a vlivný hráč do případu Čapí hnízdo. Nevyhne se tomu, aby se případem zabývala, a udělala by chybu, kdyby ho i nadále považovala jen za lacinou politickou intriku. Pokud si nedá pozor, spíš rozhodne Čapí hnízdo o ní než ona o Čapím hnízdě.