Jsme příliš mírní, a právě v tom spočívá naše tvrdost. Tak zní překvapivé stanovisko Jakuba Drápala, právního vědce a kriminologa, který letos získal prestižní evropský grant ERC. V rozhovoru vysvětluje, co znamená, že se z podmíněného odsouzení stala norma, proč přeplněné věznice nutně nesouvisejí s trestající kulturou, ale spíš s nepromyšleností, a také proč je přesvědčen, že přesvědčivější než tvrdost je spravedlnost – pro pachatele i veřejnost.
Dva rozsudky z poslední doby: Stačilo! (KSČM, SOCDEM a další) je dle soudu v Brně nepřiznanou koalicí, kandidátku hnutí ale verdikt nezrušil. A postup Stačilo! a SPD (dále též Trikolora, PRO a Svobodní) má za obcházení zákona kvůli nerovným podmínkám pro pravé a skryté koalice i jihočeský soud. Ani on však listiny nezrušil. Je systém zralý na změnu? A jak budou probíhat případné žaloby po volbách, které už avizovala strana Volt? Tím se zabývá v rozhovoru pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.
Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná upozorňuje na problémy s proplácením odměn advokátům, kteří obhajují klienty ex offo a na krácení odměn zmocněncům zastupujícím zvlášť zranitelné oběti trestných činů. Současná praxe podle ní vede k situaci, že ubývá advokátů, kteří se s plným nasazením věnují tomuto poskytování právních služeb. Mnozí za těchto podmínek totiž už nejsou prostě schopni financovat provoz kanceláře ani svůj osobní život.
Koalice Spolu chce letošní volby vyhrát nikoliv s pomocí konkrétního politického programu, ale s pomocí hodnot; kampaň pojala takříkajíc civilizačně: Fiala vs. Babiš, Západ vs. Východ, mezinárodní právo vs. právo silnějšího. Na kandidátce Spolu je jak známo i ministr zahraničí Jan Lipavský, který ve čtvrtek kupodivu nevyužil příležitost vyslovit se pro hodnoty, mezinárodní právo a civilizaci. Ve čtvrtek byl zveřejněn společný protest 21 ministrů zahraničí, většinou z EU, proti plánu Izraele na stavbu dalšího ilegálního projektu pro 3400 osadníků
Žaloby stran Volt Česko a Přísaha na údajně „skryté koalice“, tedy SPD s partnery, Stačilo! se SOCDEM a Piráty se Zelenými, jdou ke krajským soudům, Nejvyšší správní soud (NSS) by se mohl věcí zabývat až v případě návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování poté, co Státní volební komise vyhlásí výsledky. Pro Echo24 to řekl předseda NSS Karel Šimka. Hmotněprávní podstata věci je podle něj v českém právu stále sporná a v úplnosti neřešená, byť některé judikáty existují.
První dáma USA Melania Trumpová vyzvala Huntera Bidena, syna minulého amerického prezidenta, k omluvě za „nepravdivá, pomlouvačná, hanlivá a pobuřující tvrzení“ o její osobě. Pokud žádosti nebude vyhověno, bude Trumpová se svými právními zástupci vymáhat náhradu škody ve výši jedné miliardy dolarů. Předmětem sporu jsou konkrétně dva Bidenovy výroky, že první dámu s budoucím prezidentem Donaldem Trumpem seznámil newyorský finančník a sexuální násilník Jeffrey Epstein.
„Nenávist do společnosti nepatří,“ prohlásila v úterý ministryně spravedlnosti Eva Decroix ve videu, v němž poukazuje na fakt, že nový zákoník bude zpřísňovat předsudečné trestné činy. „Proč? Protože je to správné,“ deklaruje, aniž by krok nějak blíž vysvětlila. „Je to spravedlivé. A spravedlnost musí být spravedlivá,“ dodává s úsměvem učitelky v mateřské škole. Necháme stranou podivně infantilní komunikační styl ministryně. Důvodem pro prázdné floskule totiž nemusí být nutně sklon nahlížet na své diváky jako na malé děti.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se ocitá pod silným tlakem. Kromě pokračující kritiky kvůli neprůhledné bitcoinové kauze, která již stála křeslo jejího předchůdce Pavla Blažka, se na ni nyní snáší i vlna nevole kvůli kontroverzní reformě trestního práva. Tu její úřad prosadil s cílem omezit vězeňskou populaci a zvýšit využívání alternativních trestů. Kritici ale varují, že změny mohou ohrozit důvěru v právní stát.
V Česku vstoupila v platnost novela trestního zákona, nového znění se dočkal i paragraf 403. Stojí v něm teď: „Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Změna spočívá v tom, že paragraf explicitně zmiňuje dvě ideologie – nacismus a komunismus. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s Petrem Blažkem, Luďkem Bednářem a Adamem Růžičkou.
Polské město Pabianice. Masové setkání příznivců liberálně-levicové koalice s premiérem Donaldem Tuskem. Napjatá atmosféra, v níž vzduchem létá volání po tom, aby vláda nedopustila jmenování nového prezidenta, jímž se stal kandidát konzervativců Karol Nawrocki. Premiér, viditelně v defenzivě, vysvětluje, že nelze znova přepočítat všechny hlasy z voleb konaných 1. června. „Kdo by je měl počítat? No kdo?“ ptá se nakonec zoufale. „Policie!“ je slyšet z davu. „Opravdu chcete žít ve státě, kde vítěze voleb vyhlašuje policie?“ ptá se Tusk.
Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.
Respekt k právnímu státu se bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v souvislosti s novým návrhem dlouholetého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. O užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jádrem rozpočtu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika, tedy pomoc chudším regionům, a zemědělství.
Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro čerpání unijních fondů, současně chce zatlačit na vlády, které podle ní porušují demokratické principy a zásady právního státu. Nový návrh rozpočtu EU na období 2028-2034 bude představen příští středu. Negativně může zpřísnění ovlivnit zejména Maďarsko i Slovensko, na které Brusel dlouhodobě útočí. O zprávě informuje Politico.
Zjednodušení a zrychlení rozvodů nebo úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku přinést novela občanského zákoníku, kterou by měl ještě v červenci projednat Senát. Novela zatím získala podporu od ústavně-právního výboru, který ji podpořil i přes obavy expertů. Podle kritiků přinese novela „destabilizaci soudního rozhodování, která se dotkne životů tisíců dětí“ a zhoršení jejich práv.
Už 12. února varovali právníci ministerstva financí, aby stát nepřijímal dar v hodnotě jedné miliardy korun v bitcoinech od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Třístránkový dokument, který měl být podle všeho určen ministru financí Zbyňku Stanjurovi, označuje Jiřikovského za nedůvěryhodného a upozorňuje, že darované kryptoměny zřejmě pocházejí z trestné činnosti, píše server Seznam Zprávy. Přesto byl dar přijat a prodáván ve státních aukcích.
Jak se ústřední postava bitcoinové kauzy dostala na svobodu? Tomáš Jiřikovský byl v minulých letech odsouzen za zpronevěru, drogové delikty a nedovolené ozbrojování, ale už v listopadu 2020 ho podmínečně propustili z věznice v Břeclavi. Přestože mu soud vyměřil zkušební dobu v délce šesti let, která potrvá až do listopadu 2026, neuložil mu žádná další omezení ani dohled. Podle soudu ničím nevybočující případ, některým politikům nebo občanským iniciativám se ale obdobný přístup justice ani trochu nelíbí.
Na největším rozhovoru, který Pavel Blažek po svém pádu poskytl – na Info.cz s Petrem Dimunem a naší bývalou kolegyní Lenkou Zlámalovou –, je jednoznačně nejpoutavějším motivem Blažkův pocit, že dostal znamení osudu. Že ve světě politiky, jak říká, ho už žádná radost nečeká a že by měl ještě zkusit hledat si ji jinde. Okamžiky, kdy politik vystoupí ze své role, přestane „dělat politika“ a zamyslí se nad svou životní cestou, jsou řídké. Ještě neobvyklejší je slyšet v rozhovoru o české politice slovo osud. Kromě toho osobního kariérního oblouku Blažek vyjadřuje ještě jeden pocit. Že je odcházející typ, který do světa politiky, jak se momentálně provozuje, nepatří.
Boje v Gaze znovu nabraly na intenzitě. Izrael oznámil novou operaci Gedeonovy vozy, jejímž cílem má být kompletní obsazení Pásma za účelem naprostého zničení vojenských kapacit teroristického hnutí Hamás. Jeruzalém zároveň bránil po 11 týdnů dovozu veškeré humanitární pomoci s argumentem, že to pouze pomáhá Hamásu, který se jí zmocní. Po mezinárodním tlaku souhlasil s obnovením dodávek. Nicméně tyto okolnosti vyvolaly novou vlnu odsouzení Izraele kvůli údajnému porušování mezinárodního práva.
Maďarský parlament dnes schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už 3. dubna s tím, že soud je zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Netanjahu v Budapešti zatčen nebyl.
Zablokování podpisu smlouvy na dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech vyvolalo mezi uchazeči pozdvižení. Zatímco původně vítězná korejská společnost KHNP varuje před možnými právními kroky, francouzská EDF rozhodnutí soudu vítá a tvrdí, že je na místě přezkoumat, jestli nebyla porušena její práva. Blokaci finálního podpisu zablokoval předběžným opatřením Krajský soud v Brně.
Málokdy se nám Čechům přihodí, že bychom mohli nabídnout své rady a zkušenosti nějaké vyspělé zemi. Jedna taková vzácná situace se rýsovala v USA. Myšlenku reparací za otroctví uvedl nově do pohybu spisovatel esejista Ta-Nehisi Coates esejí v roce 2014. Nejkonkrétnějších obrysů nabyla v šíleném létě Black Lives Matter v roce 2020, kdy Kalifornie zřídila pro reparace pracovní skupinu a svou vlastní zřídila taky sanfranciská městská rada. Byla to zlatá éra přejmenovávání škol, rušení moderní algebry ve školách coby rasistické a dalších pošahaných nápadů.
Již na základní škole se děti učí, že státní moc se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Je to jeden ze základních kamenů moderní demokracie, zajišťující systém vah a protivah, který brání úpadku do tyranie. Ve Spojených státech je Kongres, tedy moc legislativní, a prezidentský úřad, moc exekutivní, pod kontrolou republikánů. Veškeré naděje demokratů se tak upírají k soudům. Věří, že právě ty zastaví agendu Donalda Trumpa. Prezidentovi podporovatelé to vnímají podobně. Neustále si stěžují na aktivistické soudce, kteří údajně brání prosazení vůle lidu.
Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) prosazuje legislativní změnu, která by umožnila soudně trestat osoby opakovaně narušující veřejný pořádek. Podle návrhu, který město předložilo ministerstvu vnitra, by lidem, kteří ve dvou letech spáchají stanovený počet přestupků, mohlo hrozit až dvouleté vězení. Návrh reaguje na přetrvávající problémy s bezpečností ve městě, kde žije výrazná komunita cizinců, včetně 40 000 Ukrajinců.
Polsko jede! Polský zázrak! Předehnali nás, za peníze z EU postavili dálnice! A my? Rozhledny. V českých médiích se to podobnými zprávami poslední dobou jen hemží, na příkladu Polska se ukazuje česká stagnace a zaostávání. Kde se toto zaujetí pro až sebemrskačské srovnávání vzalo a je vůbec opodstatněné? Samozřejmě je důvodem k radosti, že Češi konečně opouštějí svůj dlouhodobě zakořeněný pohled na Poláky plný historických předsudků, stereotypů, ignorance a despektu a začínají objevovat bohatou polskou historii, krásnou přírodou, gastronomii – a také bezprecedentní ekonomické úspěchy posledních tří desetiletí.
Na půdě Harvard Law School se 2. dubna odehrál „Wikipedia Edit-A-Thon“, organizovaný pobočkou organizace National Lawyers Guild, na němž studenti fakulty editovali hesla na Wikipedii. Konkrétně hesla velkých právních kanceláří, jež v minulých letech varovaly školu, že nebudou zaměstnávat její absolventy fakulty, pokud neučiní přítrž projevům antisemitismu. Editování vypadalo převážně tak, že studenti připisovali do hesel jména klientů, jež by na právní kanceláře měla vrhnout špatné světlo, a měnili výrazy jako „antisemitské incidenty“ na „propalestinské protesty“.
Vládní reforma trestního práva, která má výrazně změnit podobu české trestní politiky, čelí rostoucí kritice napříč politickým spektrem – a to i zevnitř vládní koalice. Podle odborníků i některých zákonodárců obsahuje novela řadu kontroverzních ustanovení, které mohou oslabit spravedlnost, snížit ochranu obětí a zároveň ponechat v platnosti právně problematické normy.
Česká veřejnost mohla do nitra obchodu s náhradním mateřstvím nakouknout v roce 2022. Protagonistou byl Alexander Feskov, vedoucí reprodukční kliniky v Charkově. Na Ukrajině verboval chudé ženy, aby se staly náhradními matkami pro západní, povětšinou bohaté páry i jednotlivce. Těhotné ženy byly letecky přepravovány z Ukrajiny do Prahy, aby zde porodily. Legálně nechráněné děti se pak přeprodávaly heterosexuálním i homosexuálním párům, ale také lidem žijícím single nebo ženám, které si těhotenství nemohly – či spíše nechtěly – dovolit.
V nejnovější epizodě podcastu Men’s Factor hostila dvojice moderátorů Hynek Čermák a Josef Toman advokátku Denisu Kartusovou, specialistku na rodinné a trestní právo. Mluvilo se o sebeobraně, obětech i složitých případech, kdy spravedlnost přichází pozdě, nebo vůbec.
Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. Pro budoucnost nález zdůraznil, že pokud soudy ukládají podmíněný trest za sexuální trestnou činnost, musí to důkladně odůvodnit, aby nepodrývaly preventivní funkci trestu.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal ministru Pavlu Blažkovi (ODS) návrh na jmenování Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze, a to s účinností od 1. dubna. Štěpánka doporučila výběrová komise, Stříž její stanovisko akceptoval, uvedlo dnes Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na svém webu. Štěpánek v případě jmenování nahradí ve funkci Lenku Bradáčovou, dosud je jejím náměstkem. Ministerstvo spravedlnosti na sociální síti X uvedlo, že návrh nyní posoudí příslušný odbor.
