Tag: právo

Články k tagu

‚Jde o formu závěti.‘ Právník Havel má Babišovo řešení za dostatečné, riziko ale zcela nezmizí

Předseda ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš udělal, co se po něm chtělo a veřejně oznámil, jaké řešení volí pro svůj střet zájmů, který by nastal dnem jmenování. Jedná se z právního hlediska o řešení dostatečné? Vedoucí Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Bohumil Havel míní, že pokud politik dodrží vše, co slíbil, tak představená koncepce povede k výraznému snížení rizika do budoucna. Riziko střetu zájmů ale ani tak nezmizí a Babiš bude muset dbát na konkrétní situace.

Evropské moralizování není řešení

Poslední americké návrhy, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, vyvolaly u nás i v Evropě vypjaté, emocemi nabité reakce. V Česku zaznívaly věty o „novém Mnichovu“, o tlaku na „ukrajinskou kapitulaci“, o „Trumpově zradě“, nebo dokonce o tom, že americký prezident je jakýmsi „agentem ve službách Kremlu“. Podobná rétorika zaznívala i na poslední plenární schůzi Evropského parlamentu. Z úst šéfů některých frakcí, zejména nalevo od středu, padala slova o tom, že „Putin je válečný zločinec, který musí skončit na lavici obžalovaných v Haagu“. Nebo že „nejde o žádný mírový plán, ale o kapitulaci, která zrazuje naše nejvyšší hodnoty“.

Věznil ženu jako zvíře, mučil a znásilňoval. Dostal podmínku, kterou nezvrátil ani Nejvyšší soud

Neuvěřitelný případ z Lounska vyvolává údiv z fungování českého soudnictví. Za mimořádně brutální znásilňování a omezování osobní svobody ženy dostal muž u odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem před třemi lety jen podmínku. To teď ostře zkritizoval Nejvyšší soud (NS). Podle dnešního rozsudku NS šlo o „porušení zákona“ a trest byl ve „zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti spáchaných činů“. Verdikt má akademický charakter.

Prezident „může postupovat jen v mezích zákona.“ Pavel dál hledá, kam až může zajít

Prezident Petr Pavel má v těchto dnech klíčovou roli při vzniku nové vlády Andreje Babiše (ANO). Vedle tlaku na to, aby pravděpodobný budoucí premiér předem vysvětlil svůj střet zájmů kolem Agrofertu, prezident otevřeně problematizuje i kandidaturu Filipa Turka (Motoristé), a to i na ministra životního prostředí. Otázka zní: jak velký manévrovací prostor mu Ústava a zákony skutečně dávají – a kde už by šlo o neudržitelný „bojkot“ vůle sněmovní většiny?

Trestní odpovědnost od 14 či dokonce 13 let, zvažuje nová vláda. Advokáti to odmítají

Vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení avizuje, že zváží snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Představitele budoucího kabinetu pro Echo24 potvrdili, že jde pro ně o důležité téma. Do jednání se všemi dotčenými expertními skupinami vstoupí s největší pravděpodobností s návrhem snížení o rok, tedy z 15 na 14 let, ve hře by ale mohlo být snížení i na 13 let. Česká advokátní komora (ČAK) před takovou změnou varuje, problémy jsou jak právního, tak praktického charakteru.

Zničí ženy civilizaci?

Rozšíření žen do vedoucích funkcí povede k zániku civilizace. Tak by se dala shrnout základní teze článku Velká feminizace americké novinářky Helen Andrewsové v magazínu Compact. Andrewsová, bývalá šéfredaktorka paleokonzervativního časopisu The American Conservative, se rozhodně nebojí nejen témat, která by naštvala levici, ale ani těch kontroverzních pro samotnou pravici. Koneckonců The American Conservative byl založen jako protiváha proti neokonzervativnímu proudu na americké pravici, Compact je zase on-line časopis kritizující liberalismus zleva i zprava.

Krutost digitální paměti

Když ho novinářka konfrontovala s jeho twitterovými příspěvky z roku 2018, odpověděl, že šlo o humor. „Možná spíš o pokus o humor,“ upřesnil. Řeč je nikoli o „humoristech“ ze strany Motoristé sobě, nýbrž o Henrim Bontenbalovi, který se po nizozemských volbách z 29. října může stát novým premiérem. Dnes dvaačtyřicetiletý politik tehdy označil Donalda Trumpa za „zvrácenou, nelidskou, neschopnou bytost“ a dodal: „zkrátka trest boží“. Na dotaz novinářky, zda se neobává, že by si tým amerického prezidenta před případnou schůzkou udělal rešerši, odpověděl, že spoléhá na Trumpův humor.

„Spáchal 26 trestných činů“. Prokurátoři žádají Sejm o ministra spravedlnosti z dob vlády PiS

Polský generální prokurátor žádá vedení Sejmu, dolní komory parlamentu, o zbavení imunity poslance Zbigniewa Ziobra, který za předchozí vlády národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) působil jako ministr spravedlnosti a byl tváří sporných justičních reforem. Podle prokuratury se Ziobro dopustil 26 trestných činů, včetně vytvoření a řízení organizované zločinecké skupiny, informují polská média. Případ se týká využívaní peněz z takzvaného Fondu spravedlnosti.

Stát v rozpočtové tragédii. Babiš s Fialou si přehazují zodpovědnost za peníze na příští rok

Pomalu se z toho stává největší spor výměny českých vlád – politici se přou o to, kdo má nést odpovědnost za návrh státního rozpočtu na příští rok. Končící vláda Petra Fialy (ODS) odmítá návrh, který na konci září poslala ještě staré Sněmovně, znovu předložit nově zvolené. Vítěz voleb Andrej Babiš (ANO) naopak žádá, aby kabinet rozpočet poslal znovu, jinak podle něj hrozí porušení zákona a hospodaření státu v provizoriu. Spíše na jeho stranu se staví prezident Petr Pavel.

Kauza „Turkovy výroky“: Média mohou chránit zdroj, ale pravdivost slov je nutné dokázat, říká advokátka

Ostře sledované výroky Filipa Turka, čestného prezidenta hnutí Motoristé sobě a jednoho z možných kandidátů na ministra zahraničí, vyvolaly nebývalou debatu, právní i politickou. Deník N zveřejnil údajné Turkovy již smazané příspěvky ze sociálních sítí s rasistickým, sexistickým a homofobním obsahem, jejichž pravost však momentálně nelze jednoznačně ověřit. Turek jejich autenticitu odmítl a oznámil, že se bude bránit právní cestou. A Motoristé chystají trestní oznámení.

Zmrazení platů v justici smetl Ústavní soud. Tepal vládu, stát teď musí doplatit stovky milionů

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun.

Žaloby jako nástroj politického boje. Jejich míra je unikátní

V letošních volbách se možná s vyšší frekvencí než v minulosti používají jako nástroj politického boje nejrůznější žaloby a trestní oznámení. Na jedné straně jsou typy žalob, které se týkají základního fungování demokratického systému, především ve smyslu tzv. skrytých koalic. O těch rozhodl tento týden Ústavní soud v tom smyslu, že nejsou protiústavní. Na druhé straně jsou pak ale různé manifestační podání typu návrhu Tomia Okamury na zrušení TOP 09 a STAN. Ty podle expertů ve volebním boji škodí.

Ústavní soud slyší za verdikt o koalicích chválu. Jednal rychle a uklidnil situaci

Ústavní soud (ÚS) odmítl ve středu stížnosti strany Volt Česko, která se snažila dosáhnout zrušení registrace kandidátek hnutí SPD a uskupení Stačilo! kvůli tzv. nepřiznaným koalicím. Podle soudu mají strany svobodu rozhodnout, zda se označí jako koalice, či nikoli. Rozhodnutí padlo jednomyslně a krátce před volbami, což podle odborníků uklidňuje situaci a brání destabilizaci volebního procesu. Ústavní právníci verdikt očekávali a hodnotí jej pozitivně.

Obávaný vrah má šanci se dostat z vězení. Unikl trestu smrti, teď už prý není nebezpečný

Obávaný vrah z 80. let se možná brzy dostane na svobodu. Doživotně odsouzený Zdeněk Navrátil (původním jménem Vocásek) není pro společnost nebezpečný, zaznělo dnes u Okresního soudu v Mostě, který rozhoduje o podmíněném propuštění muže na svobodu. Propuštění se jeví jako možné, uvedl znalec v posudku. Podmíněné propuštění zásadně odmítla státní zástupkyně mosteckého soudu Dagmar Bušovská s tím, že by Navrátil mohl ohrozit společnost. Činu nelitoval, lituje jen sám sebe, řekla. Soud vyhlásí rozhodnutí v pátek.

Princip „oko za oko“ brzdí zbytečnou přísnost

Jsme příliš mírní, a právě v tom spočívá naše tvrdost. Tak zní překvapivé stanovisko Jakuba Drápala, právního vědce a kriminologa, který letos získal prestižní evropský grant ERC. V rozhovoru vysvětluje, co znamená, že se z podmíněného odsouzení stala norma, proč přeplněné věznice nutně nesouvisejí s trestající kulturou, ale spíš s nepromyšleností, a také proč je přesvědčen, že přesvědčivější než tvrdost je spravedlnost – pro pachatele i veřejnost.

Budou platit mandáty poslanců z (ne)koalic? K povolebnímu přezkumu dojde, říká právník Kysela

Dva rozsudky z poslední doby: Stačilo! (KSČM, SOCDEM a další) je dle soudu v Brně nepřiznanou koalicí, kandidátku hnutí ale verdikt nezrušil. A postup Stačilo! a SPD (dále též Trikolora, PRO a Svobodní) má za obcházení zákona kvůli nerovným podmínkám pro pravé a skryté koalice i jihočeský soud. Ani on však listiny nezrušil. Je systém zralý na změnu? A jak budou probíhat případné žaloby po volbách, které už avizovala strana Volt? Tím se zabývá v rozhovoru pro Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

Ubývá advokátů ochotných obhajovat ex offo, říká místopředsedkyně advokátní komory Novotná

Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná upozorňuje na problémy s proplácením odměn advokátům, kteří obhajují klienty ex offo a na krácení odměn zmocněncům zastupujícím zvlášť zranitelné oběti trestných činů. Současná praxe podle ní vede k situaci, že ubývá advokátů, kteří se s plným nasazením věnují tomuto poskytování právních služeb. Mnozí za těchto podmínek totiž už nejsou prostě schopni financovat provoz kanceláře ani svůj osobní život.

Selektivní moralista Lipavský

Koalice Spolu chce letošní volby vyhrát nikoliv s pomocí konkrétního politického programu, ale s pomocí hodnot; kampaň pojala takříkajíc civilizačně: Fiala vs. Babiš, Západ vs. Východ, mezinárodní právo vs. právo silnějšího. Na kandidátce Spolu je jak známo i ministr zahraničí Jan Lipavský, který ve čtvrtek kupodivu nevyužil příležitost vyslovit se pro hodnoty, mezinárodní právo a civilizaci. Ve čtvrtek byl zveřejněn společný protest 21 ministrů zahraničí, většinou z EU, proti plánu Izraele na stavbu dalšího ilegálního projektu pro 3400 osadníků

Šéf správního soudu: K nám by mohly žaloby na „slepence“ jít po volbách, věc je velmi sporná

Žaloby stran Volt Česko a Přísaha na údajně „skryté koalice“, tedy SPD s partnery, Stačilo! se SOCDEM a Piráty se Zelenými, jdou ke krajským soudům, Nejvyšší správní soud (NSS) by se mohl věcí zabývat až v případě návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování poté, co Státní volební komise vyhlásí výsledky. Pro Echo24 to řekl předseda NSS Karel Šimka. Hmotněprávní podstata věci je podle něj v českém právu stále sporná a v úplnosti neřešená, byť některé judikáty existují.

Melania Trumpová hrozí Bidenovu synovi miliardovou žalobou kvůli výrokům o Epsteinovi

První dáma USA Melania Trumpová vyzvala Huntera Bidena, syna minulého amerického prezidenta, k omluvě za „nepravdivá, pomlouvačná, hanlivá a pobuřující tvrzení“ o její osobě. Pokud žádosti nebude vyhověno, bude Trumpová se svými právními zástupci vymáhat náhradu škody ve výši jedné miliardy dolarů. Předmětem sporu jsou konkrétně dva Bidenovy výroky, že první dámu s budoucím prezidentem Donaldem Trumpem seznámil newyorský finančník a sexuální násilník Jeffrey Epstein.

Nenávist je nenávist. Doba ledová je doba ledová

„Nenávist do společnosti nepatří,“ prohlásila v úterý ministryně spravedlnosti Eva Decroix ve videu, v němž poukazuje na fakt, že nový zákoník bude zpřísňovat předsudečné trestné činy. „Proč? Protože je to správné,“ deklaruje, aniž by krok nějak blíž vysvětlila. „Je to spravedlivé. A spravedlnost musí být spravedlivá,“ dodává s úsměvem učitelky v mateřské škole. Necháme stranou podivně infantilní komunikační styl ministryně. Důvodem pro prázdné floskule totiž nemusí být nutně sklon nahlížet na své diváky jako na malé děti.

Trable ministryně Decroix: Trápí se s vysvětlováním bitcoinů i trestů za krádeže

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se ocitá pod silným tlakem. Kromě pokračující kritiky kvůli neprůhledné bitcoinové kauze, která již stála křeslo jejího předchůdce Pavla Blažka, se na ni nyní snáší i vlna nevole kvůli kontroverzní reformě trestního práva. Tu její úřad prosadil s cílem omezit vězeňskou populaci a zvýšit využívání alternativních trestů. Kritici ale varují, že změny mohou ohrozit důvěru v právní stát.

Zakázali jsme komunismus. Všiml si toho někdo?

V Česku vstoupila v platnost novela trestního zákona, nového znění se dočkal i paragraf 403. Stojí v něm teď: „Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Změna spočívá v tom, že paragraf explicitně zmiňuje dvě ideologie – nacismus a komunismus. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s Petrem Blažkem, Luďkem Bednářem a Adamem Růžičkou.

Slova mají důsledky: potíže polských liberálů

Polské město Pabianice. Masové setkání příznivců liberálně-levicové koalice s premiérem Donaldem Tuskem. Napjatá atmosféra, v níž vzduchem létá volání po tom, aby vláda nedopustila jmenování nového prezidenta, jímž se stal kandidát konzervativců Karol Nawrocki. Premiér, viditelně v defenzivě, vysvětluje, že nelze znova přepočítat všechny hlasy z voleb konaných 1. června. „Kdo by je měl počítat? No kdo?“ ptá se nakonec zoufale. „Policie!“ je slyšet z davu. „Opravdu chcete žít ve státě, kde vítěze voleb vyhlašuje policie?“ ptá se Tusk.

Konec Divokého západu, nebo návrat cenzury?

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.

EU chce přitáhnout smyčku Maďarům a dalším neposlušným. Podmíní financování dodržováním „právního státu“

Respekt k právnímu státu se bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v souvislosti s novým návrhem dlouholetého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. O užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jádrem rozpočtu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika, tedy pomoc chudším regionům, a zemědělství.

Peníze EU pouze pro státy dodržující podle Bruselu právní stát. Maďarsko tak může přijít o miliardy

Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro čerpání unijních fondů, současně chce zatlačit na vlády, které podle ní porušují demokratické principy a zásady právního státu. Nový návrh rozpočtu EU na období 2028-2034 bude představen příští středu. Negativně může zpřísnění ovlivnit zejména Maďarsko i Slovensko, na které Brusel dlouhodobě útočí. O zprávě informuje Politico.

„Destabilizace, která se dotkne tisíců dětí.“ Právníci se bouří proti rozvodové novele

Zjednodušení a zrychlení rozvodů nebo úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku přinést novela občanského zákoníku, kterou by měl ještě v červenci projednat Senát. Novela zatím získala podporu od ústavně-právního výboru, který ji podpořil i přes obavy expertů. Podle kritiků přinese novela „destabilizaci soudního rozhodování, která se dotkne životů tisíců dětí“ a zhoršení jejich práv.

„Morální hazard. Předejte to policii!“ varovali právníci v dopise, který Stanjura včas nečetl

Už 12. února varovali právníci ministerstva financí, aby stát nepřijímal dar v hodnotě jedné miliardy korun v bitcoinech od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Třístránkový dokument, který měl být podle všeho určen ministru financí Zbyňku Stanjurovi, označuje Jiřikovského za nedůvěryhodného a upozorňuje, že darované kryptoměny zřejmě pocházejí z trestné činnosti, píše server Seznam Zprávy. Přesto byl dar přijat a prodáván ve státních aukcích.

V podmínce, ale bez dohledu: Jiřikovský měl volnost. Podle soudu běžné, pro kritiky selhání justice

Jak se ústřední postava bitcoinové kauzy dostala na svobodu? Tomáš Jiřikovský byl v minulých letech odsouzen za zpronevěru, drogové delikty a nedovolené ozbrojování, ale už v listopadu 2020 ho podmínečně propustili z věznice v Břeclavi. Přestože mu soud vyměřil zkušební dobu v délce šesti let, která potrvá až do listopadu 2026, neuložil mu žádná další omezení ani dohled. Podle soudu ničím nevybočující případ, některým politikům nebo občanským iniciativám se ale obdobný přístup justice ani trochu nelíbí.