Bývalý ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš vyzval poslance, aby zákon o podpoře bydlení schválili v původní podobě. Dolní parlamentní komora bude dnes o dlouho očekávané normě hlasovat v závěrečném čtení. Bartoš kritizuje úpravy, které prosadili bývalí koaliční partneři Pirátů, jako je snížení počtu kontaktních míst pro lidi v bytové nouzi a zapojení úřadů práce do posuzování nároků na pomoc.
Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly ke konci března 2025, jasným vítězem by se podle volebního modelu agentury Ipsos stalo hnutí ANO. To by získalo 35,8 % hlasů, což by mu zajistilo výrazný náskok před druhou koalicí SPOLU, která by obdržela 20,9 % hlasů.
Před týdnem koalice SPOLU jakýmsi aktem obnovy vstoupila do druhého kola své existence. Letos tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou do sněmovny opět na jednotné kandidátce. Ale na poslední chvíli se proti tomuto opakování začal formovat odpor uvnitř ODS. Část strany si pokládá logickou otázku, jak moc se jí vyplácí spojenectví se dvěma malými stranami, které jsou buď těsně nad čarou ponoru, nebo, tak jako lidovci, konstantně pod ní. Na veřejnost pronikla část toho vnitrostranického bublání.
Mělo jít o elegantní řešení, tedy nezdržovat hlavní balík důchodové reformy a kontroverzní otázku dřívější penze pro náročné profese vyřešit vzápětí novým návrhem. Místo toho však zhruba sto tisíc zaměstnanců zůstalo ve vakuu, kdy na stole leží narychlo upletené řešení, které nikdo nechce. Sněmovní výbory tak budou ve středu řešit návrh, který zásadně odmítají zaměstnavatelé i odbory.
Česko čekají za půl roku volby do Poslanecké sněmovny a bez přehánění půjde o jedny z nejdůležitějších voleb od revoluce v roce 1989. Prezident proti zvyklostem zatím přesné datum neurčil, ale to není podstatné. Ostatně jejich význam tentokrát víc než kdy jindy určí kromě domácích faktorů také ty vnější, evropské, ale nejsilněji ty zaoceánské. Na uspořádání poměrů doma totiž pod náporem bruselských směrnic a nařízení ztrácíme čím dál více vliv. Jejich destruktivní charakter vidíme zcela jasně na ekonomickém a geopolitickém oslabování – zoufalá a bezvýznamná role Evropy při řešení války na Ukrajině budiž toho jasným důkazem.
Hnutí ANO chce dál na plénu sněmovny jednat o obraně, voliči totiž mají právo se dozvědět, co se opozici na vládním postupu nelíbí. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO), Buď se téma otevře na některé z řádných schůzí, případně může usilovat o další mimořádnou schůzi. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) si veřejnou debatu pouští všichni, včetně posluchačů z Kremlu a určitou sadu informací a argumentů je třeba projednávat v režimu tajné.
Reforma sociálních dávek dostala ve sněmovně finální podobu a s ní i podmínky nového majetkového testu. Pokud tedy nenarazí v Senátu, pravděpodobně začne platit řada jasných majetkových kritérií, bez jejichž splnění lidé o sociální podporu přijdou. Podle kritiků však na otázku, kdo kvůli reformě přijde o dávky či se mu výrazně sníží, zatím není jasná odpověď. Kromě majetku totiž hraje roli řada dalších aspektů a informativní kalkulačku chce ministerstvo vytvořit až po ukončení legislativního procesu.
Mimořádné jednání sněmovny ke koncepci armády skončilo vyhroceným obviňováním vlády s opozicí o to, kdo udělal chybu. Poslanci ANO a dalšího opozičního hnutí SPD sněmovní jednání bojkotovali, když ho koalice nechala uzavřít pod záminkou diskuze o utajovaných informacích. Koaliční politici je za tento postup před novináři opět kritizovali. Předseda ANO Andrej Babiš označil situaci za absolutní šok. Prezident Petr Pavel uvedl, že se o změně režimu jednání dozvěděl hodinu předem.
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora
Mimořádná schůze poslanců k obranyschopnosti země se změnila v ostrý spor koalice s opozicí. Zvrat nastal ve chvíli, když ministryně obrany Jana Černochová po projevu prezidenta Petra Pavla navrhla, aby se o armádě jednalo za zavřenými dveřmi, což poslanci odsouhlasili. To rozezlilo opozičníky z ANO a SPD, kteří následně uvedli, že se už do sálu nevrátí. Důležitá schůze ohledně obraných a silových témat, tak pokračovala bez nich. "Nebudeme dělat stafáž," prohlásil šéf ANO Andrej Babiš.
Jednání sněmovny o armádě proběhlo v tajném režimu, což se nelíbí šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi. "Proto se nedivte, že mluvím o nové totalitě," řekl naštvaný Babiš před jednáním. Schůze sněmovny, jíž se účastnil i prezident Petr Pavel, byla krátce před 15:00 přerušena a sál se musel připravit na neveřejné jednání. Poslanci museli odložit mobilní telefony a další elektroniku, aby nebylo možné průběh jednání zaznamenat.
Prezident Petr Pavel apeloval dnes ve svém vystoupení ve Sněmovně na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Mimořádná schůze poslanců ke koncepci Armády ČR do roku 2035 po následném projevu ministryně obrany začala rozhodnutím koalice jednat v utajeném režimu. Opozice na protest opustila sál. Přinášíme projev prezidenta republiky Petra Pavla ve Sněmovně.
Prezident Petr Pavel apeloval ve svém vystoupení ve Sněmovně na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Vyzval ke shodě alespoň na základních principech. Dílčí věci, které se týkají koncepčního naplňování už schválených strategií doporučil nechat na odbornících. Mimořádná schůze iniciovaná opozičním hnutím ANO se týká koncepce armády do roku 2035.
Sněmovna schválila reformu sociálních dávek, tzv. „superdávku“. Místo příspěvků a doplatků na bydlení, příspěvků na živobytí a dětských přídavků budou úřady práce vyplácet podle návrhu zákona novou dávku státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Poslanci rozšířili v porovnání s vládní předlohou okruh zranitelných osob s vyšší podporou, ale naopak snížili částky energetického paušálu. Předloha má být účinná od října, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Několik týdnů sporů mezi opozicí a vládou týkajících se obrany a podpory Ukrajiny vyvrcholí na středeční mimořádné schůzi Sněmovny k obraně, kterou svolalo hnutí ANO. Jedná se o reakci na kroky vlády v posledních týdnech. Vláda oznámila záměr dávat do roku 2030 3 % HDP na obranu a chce výdaje zvyšovat tempem 0,2 % HDP ročně.
Koalice dnes neprosadila konání mimořádné schůze, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Sněmovna návrh programu schůze zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru ke schválení programu dva hlasy. V tomto volebním období jde o první případ, kdy se koalici nepovedlo ve Sněmovně program schůze schválit.
Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne zúčastní mimořádné schůze Sněmovny na téma koncepce armády do roku 2035, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel kvůli schůzi dolní parlamentní komory zkrátí návštěvu Plzeňského kraje, kam vyrazí v úterý. Schůzi nechali svolat poslanci opozičního hnutí ANO. Chtějí se zabývat armádní koncepcí do roku 2035 "z hlediska náboru profesionálních vojáků a investic do modernizace armády s cílem zvýšení bezpečnosti našich občanů".
Rodina si vyjede na výlet, ubytuje se a stát si nejpozději do 24 hodin uloží informaci, kdo a kde se konkrétně nachází. Důvodem je především to, aby stát vybral – podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj – zhruba 800 milionů ročně navíc a obce 55 milionů, podnikatelům se má také ulehčit administrativa. Kromě těch, kterým kvůli návrhu naopak vznikne nová povinnost. Podle kritiků jde o zcela neopodstatněný zásah do soukromí a riziko kvůli centrálnímu sběru osobních, citlivých dat.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce ještě do voleb prosadit zákon, který má zjednodušit návraty nelegálních migrantů do zemí původů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde o částečnou implementaci tzv. migračního paktu do českého právního řádu. Aby se zákon stihl prosadit, budou koaliční strany potřebovat podporu hnutí ANO. Jeho představitelé se pro Echo24 vyjádřili ve smyslu, že zkrácení lhůty nepodporují, protože se podle nich jedná o „příliš zásadní téma“.
Předsednictvo hnutí ANO dnes na návrh krajské organizace vyloučilo šéfa zastupitelského klubu v Praze 7 Martina Suchánka kvůli incidentu se zbraní ve Sněmovně, sdělil mluvčí ANO Martin Vodička. Vedení pražského ANO o vyloučení zastupitele požádalo ve čtvrtek večer, zároveň Suchánka vyzvalo k rezignaci na zastupitelský mandát. První místopředseda ANO Karel Havlíček už ve čtvrtek na dotaz ČTK řekl, že pokud Suchánek sám nerezignuje, bude vyloučen.
Sněmovna dnes odmítla navrhovaný zákaz tlumičů hluku na pistole a revolvery pro běžné použití. Lékaři ale patrně budou muset od přespříštího roku povinně ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz. Půjde o lidi, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by vylučovaly způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí. Změnu přinese v souvislosti s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy úprava souboru vládních novel, které si vyžádal nový zbraňový zákon.
Organizace zastupující nájemníky či důchodce brojí proti návrhu vládní ODS. Ten má umožnit dobrovolnou komunikaci mezi pronajímatelem a nájemníkem skrze datové schránky. Kritici se však obávají, že to bude vytvářet tlak na technologicky zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři či samoživitelky, a může je to tak ohrozit. Podle jednoho z navrhovatelů, poslance ODS Jiřího Havránka, jde naopak o přehnanou obavu. „Opravdu jde o nastavení dobrovolné báze ve smlouvě,“ uvedl pro deník Echo24 Havránek.
Sněmovní kancléř Martin Plíšek předpokládá, že policejní ochranná služba bude častěji kontrolovat lidi vstupující s identifikační kartou do Sněmovny, zda dodržují bezpečnostní směrnici zakazující vnášení zbraní do budovy. Plíšek to dnes řekl v souvislosti s úterním incidentem, kdy poradce poslankyně ANO Heleny Válkové zapomněl na jedné z toalet zbraň, kterou pak hledala policie.
Velká mediální novela nepřináší jen vyšší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, zejména významně rozšiřuje okruh lidí, na které povinnost dopadne. A zcela mění způsob, jakým budou hradit poplatky podnikatelé a firmy. Ty mají hradit plošně podle počtu zaměstnanců v desetinásobných výších. A veřejnoprávní média dostanou i nové kontrolní pravomoci, které jim umožní dostat se k podrobným datům o jednotlivých zaměstnavatelích.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,5 procenta hlasů. Opoziční hnutí tak oproti lednu výrazně zvýšilo náskok před koalicí Spolu, která by měla 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ, pro Českou televizi (ČT). Do dolní komory parlamentu by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a Motoristé sobě. Uskupení Stačilo! by mandát nezískalo.
Poslanci budou v pátek schvalovat takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Hlasovat by měli také o podobě školské novely, do níž chce koalice prosadit převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje.
Sněmovna schválila ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Rozhodla o tom navzdory výhradám kritiků pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Stejně v lednu postupoval i Senát. Žádost o odklad schvalování kvůli předběžnému soudní přezkumu souladu smlouvy s ústavním pořádkem sněmovna odmítla. Na Ústavní soud se kvůli přezkumu nyní hodlá obrátit skupina senátorů dříve, než o podpisu smlouvy kvůli její platnosti rozhodne prezident Petr Pavel.
Poslanecká sněmovna po vleklých debatách a obstrukcích schválila novelu zákona, která výrazně mění financování veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se zvýší a rozšíří se okruh povinných plátců. Nově budou muset poplatky odvádět i domácnosti, které nevlastní klasický televizní či rozhlasový přijímač, ale mají připojení k internetu. Pro novelu hlasovalo 99 ze 189 přítomných poslanců, proti bylo 89. Vládní koalice ji nyní chce obhájit v Senátu.
Zvýšení koncesionářských poplatků je ukázkou, jak se má dělat politika. Bohužel na nepravém místě. Toto zvýšení je, tak jako každé zvýšení jakýchkoli poplatků, nepopulární. Poplatky se navíc rozšiřují i na počítače a mobily, bez ohledu na to, že ti lidé doma nemají televizi. A rozšiřují se na firmy, a to podle počtu zaměstnanců. Což už s nějakým „koncesionářským poplatkem“ nemá vůbec nic společného. Je to prostě mediální daň. Chceš se dívat, zaplatíš. Nechceš se dívat, zaplatíš. Nemáš se co dívat, protože jsi v práci, zaplatíš.
Vítězem voleb, které by se konaly koncem února, by se podle modelu agentury Ipsos stalo hnutí ANO s 36,4 procenta hlasů. Následovala by koalice Spolu s 20,6 procenta a hnutí STAN s 10,6 procenta. Na čtvrtém místě by skončilo SPD, které by volilo 7,5 procenta lidí. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny by skončili Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě, vyplynulo z průzkumu Ipsos. Proti lednu si v zisku hlasů mírně pohoršilo STAN, Stačilo! i Motoristé, naopak SPD si polepšilo.
