Na změnu se čeká už několik dekád a zdá se, že se neblýská na lepší časy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se skutečně opřel do snahy provést důchodovou reformu, či alespoň zásadnější parametrické změny současného systému, které mohou výrazně zpomalit úpadek penzijního sytému. Jenže se zdá, že nedokázal - nepřekvapivě - přesvědčit opozici, ale příliš ani veřejnost.
V české politice se opět rozhořela debata o platech vrcholných politiků, kterou vyvolaly koaliční návrhy na jejich zvýšení i zmrazení platů předložené opozicí. V diskusi se však neřeší pouze samotné platy, ale dochází i na systém finančních náhrad, které politikům náleží nad rámec jejich základních příjmů. Tam mohou politici inkasovat další desítky tisíc měsíčně. To se teď znovu dostává do popředí i díky iniciativě nyní už nevládních Pirátů.
Sněmovna schválila v podvečer návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního hnutí ANO k platům vrcholných politiků. Výsledek hlasování překvapil i opozici. Nyní se budou moci zapojit do debaty všichni poslanci, nejen řečníci s právem přednostního vystoupení. Plénum bude moci hlasovat i o případných usneseních. Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že program prošel proto, že vládní poslanci nechodí do práce.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok není podle ještě nedávno vládních Pirátů realistický. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová v dnešním úvodním projednávání předlohu označila za Potěmkinovu vesnici. Šéf teď již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek v souvislosti s pochybnostmi Národní rozpočtové rady o některých položkách rozpočtu mluvil o nesrovnalostech celkem za 50 až 57 miliard korun.
Poslanci budou ve středu řešit první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard a podle Národní rozpočtové rady obsahuje celou řadu problematických oblastí. V prvním čtení budou poslanci schvalovat základní parametry, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.
Stále neutuchá debata týkající se novelizace mediálního zákona, která počítá se zvýšením poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Legislativa vyvolává znepokojení nejen mezi občany, ale i mezi provozovateli soukromých médií. Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by nově měla každá domácnost či firma, která vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet.
Podmínky pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se nyní nezmírní. Sněmovna odmítla senátní snahu o doplnění nových pravidel do vládní novely, která se týká zejména změny sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Senát chtěl do předlohy připojit také rozhodování o úhradě vakcín pro preventivní očkování ze zdravotního pojištění ve správním řízení.
Reforma dávkového systému z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má motivovat žadatele k práci i razantněji vstoupit do jejich soukromí. Tvrdším majetkovým testem budou muset nově projít i žadatelé, kteří mají zájem o populární příspěvek na bydlení. Revize dávek obsahuje také pojistky pro skutečně zranitelné. Zároveň nově umožní žádat o dávky na pobočkách České pošty.
Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by růst představoval přibližně 13,7 procenta.
Předseda ANO Andrej Babiš považuje květnovou cestu poslance svého hnutí Marka Nováka do Číny za chybu. Bude chtít, aby návštěvu vysvětlil. Babiš to řekl Radiožurnálu, který zjistil, že se Novák před několika měsíci v Číně setkal s vedením firmy Huawei. Na tuto společnost by přitom mohl dopadnout v současnosti projednávaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který Novák kritizuje. Poslanec ANO už dříve řekl, že cestu do Číny za problematickou nepovažuje.
Digitální stavební řízení kritizují do posledních dní prakticky všichni aktéři, kterých se dotýká. Ani to však nepřimělo vládu přijít s návrhem, který by situaci řešil. Alespoň podle profesních komor, jež dlouho premiéra Petra Fialu (ODS) přesvědčovaly o nutnosti radikální změny. Navzdory ráznému nástupu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podle nich vláda zvolila řešení, které může stavební řízení nadále paralyzovat. Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení
České televizi má takzvaně vykolíkovat prostor výměnou za to, že si veřejnoprávní televize s velkou mediální novelou říká o více peněz. Řeč je o memorandu, které na dalších pět let definuje postavení a poslání ČT a na němž se teď její zástupci dohadují se soukromými médii. Televizi například zavazuje k tomu neexpandovat dále na pole zpravodajských webů a současně vytváří podmínky pro licencování produkce ČT i streamovacím službám. Deník Echo24 přináší navrhované znění memoranda.
Ministerstvo vnitra chce upravit a omezit obchod se zbraněmi v České republice. Na ministerstvo a následně do Poslanecké sněmovny míří nyní několik pozměňovacích návrhů, které se týkají regulace tlumičů a omezení držení palných zbraní. Rezort vnitra chce omezit prodej tlumičů a zpřístupnit detailní informace o prodeji zbraní policii, což se setkalo s kritikou ze strany zbraňových insiderů. Podle zástupců LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní se zákonodárci snaží pouze o "falešný pocit bezpečí".
Vysoké školy čekají v nejbližší době razantní změny. Ve sněmovně se totiž chýlí ke konci projednávání velké novely vysokoškolského zákona z dílny ministerstva školství (MŠMT). Poslanci k této novele však ve druhém čtení nahráli desítky pozměňovacích návrhů, které by přinesly výrazné změny na samotný chod univerzit a jejich autonomii. Příprava novely zákona o vysokých školách začala v únoru 2023, kdy byl návrh zaslán do mezirezortního připomínkového řízení.
Koaliční poslanci poslali do sněmovny potenciálně dost kontroverzní pozměňovací návrh k takzvané velké mediální novele. Ten by totiž Českou televizi rozhlas opravňoval žádat o osobní data firem, konkrétně od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důvodem má být efektivnější výběr rozhlasových a televizních poplatků, jde ale také o další důvod k obavám o výslednou podobu už tak sporného zákona.
Poslanec hnutí ANO Marek Novák jednal při květnové návštěvě Číny se zástupcem společnosti Huawei, na kterou by mohl dopadnout nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Novák návrh ostře kritizuje a připravuje k němu pozměňovací návrhy. O setkání dnes informoval Český rozhlas-Radiožurnál. Novák cestu do Číny za problematickou nepovažuje. Uvedl, že při návštěvě nevystupoval politicky. Český poslanec se v Číně sešel Jeffem Wangem, ředitelem firmy Huawei pro vztahy s veřejností a komunikací.
Vláda zvýšení platů ústavních činitelů ve čtvrtek projednávat nebude, ještě není u konce připomínkové řízení k zákonu. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by měl normu předložit. Podle něj se zákon dostane na jednání kabinetu za týden nebo dva. O tom, že by se kabinet ve čtvrtek mohl návrhem zabývat, mluvil ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.
Lídr SPD Tomio Okamura má zaplatit pokutu 20 000 korun za přirovnání místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) k novodobému Hitlerovi. O sankci v úterý rozhodl sněmovní mandátový a imunitní výbor, řekli novinářům jeho předsedkyně Helena Válková (ANO) a místopředseda Pavel Staněk (ODS). Za disciplinární provinění výbor podle Válkové uznal Okamurův výrok vůči Bartoškovi ze začátku května na sněmovním plénu, jenž zněl "takový novodobý Hitler je to taky, jako jo.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 000 korun a plat ministrů 200 000 korun. Vyplývá to z výpočtu z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je na takové zvyšování „hodně nesprávná chvíle“.
Ostře sledovaný návrh Fialovy vlády na reformu penzí, která počítá se zvyšováním věku odchodu do starobní penze podle průměrného věku dožití, se dnes podle očekávání stal předmětem vášnivé debaty na mimořádné schůzi poslanců. Opozice vládní předlohu odmítá a nenechává na kabinetu nitku suchou. „Nikdy v dějinách České republiky tu nebyla tak neschopná, tak arogantní a tak asociální vláda,“ plísnil Fialovy ministry šéf ANO Andrej Babiš během svého tříhodinového obstrukčního projevu.
Zásadní změna v připravované velké mediální novele překvapila i některé poslance. Z návrhu novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu totiž aktuálně vypadlo ustanovení, které doposud považovalo porušení kodexu médií veřejné služby za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce. Odpůrci novely hovoří o tom, že by nová úprava oslabila dosavadní funkci kodexu médií veřejné služby.
Poslanci se ve středu scházejí na mimořádné schůzi, aby projednali dlouhodobě kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by měl nově každý, kdo vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Opozice už avizovala, že hodlá využít pozměňovacích návrhů a hrozí tak, že se projednání protáhne podobně jako v prvním kole.
Poslanci dnes rozhodli o navýšení letošního rozpočtu o 30 miliard na pomoc s dopady ničivých povodní, tím pádem tedy poroste i deficit rozpočtu z 252 miliard na 282 miliard. Prostředky na pokrytí navýšených výdajů budou získány prodejem dodatečných státních dluhopisů. Podle oslovených expertů nejde s ohledem na celkový objem státního rozpočtu na přehnanou částku, nicméně se podle nich už nedá hovořit o konsolidaci.
Je na vládní koalici, jak chce dál postupovat, řekla dnes pirátská poslankyně Olga Richterová na dotaz, zda skončí po odchodu Pirátů do opozice ve vedení Sněmovny. Novinářům ve Sněmovně řekla, že místopředsedkyní komory je na základě nominace Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) a svou práci bude odvádět v jakékoliv pozici. Richterová minulý týden používala ostrá slova na adresu koaličních partnerů po oznámení premiéra Petra Fialy (ODS), že navrhuje odvolání šéfa Pirátů Ivana Bartoše z vlády.
Sněmovna pravděpodobně schválí vládou navržené zvýšení televizního a rozhlasového poplatku, jak jí to ve středu doporučil její mediální výbor. Vláda chce hlavně kvůli inflaci zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovna se bude novelou zabývat příští týden ve druhém kole schvalování.
Poslanecká sněmovna bude na mimořádné schůzi jednat o změně důchodů a poplatcích za Českou televizi a Český rozhlas jednat ve středu 2. října. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zveřejnila pozvánku na sněmovním webu. Poslanci se předlohám budou věnovat ve druhém čtení po projednání ve výborech.
Napříč politickým spektrem se rodí návrh, který má po letech debat zarazit extrémní počet odkladů školní docházky. Podle odborníků chodí na základní školu o rok později zbytečně desítky tisíc dětí ročně. To možná na první pohled nezní jako velký problém, ve skutečnosti má ale dalekosáhlé následky na více stranách. Týkají se školek, demografického vývoje i negativních dopadů na trh práce.
V krajských volbách kandiduje celá řada členů Parlamentu. Ať se jedná o místopředsedu sněmovny Jana Skopečka (ODS), předsedy poslanců SPD Radima Fialy, místopředsedy hnutí ANO Richarda Brabce či senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu nebo vlády, se při kumulaci funkcí snižuje na 40 procent. Vedla k tomu novela zákona platná od roku 2020.
