Nejnovější peripetie kolem náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky jsou ve stadiu tvrzení proti tvrzení. Opoziční poslanec Pavel Růžička (ANO) tvrdí, že loni v září mu ve sněmovně generál vulgárně vyhrožoval pro případ, že se poslanec bude zajímat o soukromou sbírku na drony pro Ukrajinu, nad níž Řehka převzal záštitu.

Řehka ji opakovaně dává najevo i ministryni Janě Černochové. Když svého času řešil spory s Černochovou přes premiéra Petra Fialu, někteří vysocí politici, kteří tomu hašení byli poblíž, si z toho odnesli dojem, že Řehka chtěl vyvést generální štáb zpod ministerstva přímo na Úřad vlády. Jsou to Černochová a Fiala, kdo by měl vrchního vojáka umravnit a eventuálně sesadit, a reálně jenom Fiala. Předseda vlády určuje hlavní směr.

Polehčující okolností pro Fialu je zvláštní fenomén posledních let, kdy veřejnou debatu a atmosféru v zemi víc než kdy dřív ovlivňují důstojníci Armády ČR a tajných služeb. Tendence byla patrná už před začátkem ruské války na Ukrajině, po ní samozřejmě lampasákizace nabrala tempo. Plukovník Otakar Foltýn dnes z úřadu vlády rozesílá poslancům komunikační karty, co si mají o čem myslet a jak to veřejně formulovat. Tajné služby vládní koalici nadiktují trestný čin o neoprávněné činnosti pro cizí moc, z něhož je půlka právnické obce nešťastná. V právních dějinách České republiky je to poprvé, kdy byla skutková podstata trestného činu definována mimo trestní zákoník. Protože to chtěli generálové.

Na veřejném semináři o dezinformacích v době sociálních sítí zástupce Vojenského zpravodajství klidně řekne: "Zodpovědní voliči: Ty jsme měli...", neboli dnes už nemáme a asi je tedy musíme trochu omezovat, když si mezi sebou chtějí vyměňovat názory. U náčelníka generálního štábu Řehky pozorujeme efekt známý z amerického Me Too. Přihlásí se jedna skutečná nebo domnělá oběť jeho neomalených způsobů a už se hlásí další s podobnou zkušeností. Nad tím vším trůní generál-prezident.

Tyto novodobé výložky to s námi nemyslí špatně. Ale nakonec pro ně vždycky jsme jen civilové.