Návrh nové „superdávky“ míří do finálního schvalování ve sněmovně a jeho podoba se začíná měnit. Podobně jako tomu bylo u reformy důchodů, i v reformě sociálních dávek tak nastávají změny na poslední chvíli. A řada z nich je stále teprve ve hře. Mezi nimi například i zásadní změny v tzv. majetkovém testu, který má výrazně podrobněji určovat a sledovat, jaký mohou mít žadatelé o dávky majetek. Druhým čtením tak například prošel návrh, který by umožnil za určitých podmínek jedinci pobírajícímu dávky držet zároveň finanční „polštář“ až do výše 400 tisíc korun.

Příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě nahradí podle vládní předlohy jedna podpora s jednou žádostí. Kvůli nároku na peníze od státu by úředníci víc posuzovali příjem i majetek žadatelů. Částka by se mohla zvýšit o bonus za práci. Poslanci podali ve čtvrtečním druhém čtení k návrhu zákona a k doprovodné novele čtyři desítky pozměňovacích návrhů. Týkají se například rozšíření okruhu zranitelných osob s vyšší podporou a okruhu vysokoškoláků s nárokem na sociální stipendium a valorizace rodičovského příspěvku.

Změny v dávkách by podle poslaneckých úprav mohly nastat od října místo původně plánovaného července. Rozšíření skupiny zranitelných osob už navrhl sociální výbor, a to o osoby s vdovským či vdoveckou penzí. Další úpravy se sešly od poslanců ANO, SPD i Pirátů.

Chtějí, aby tento okruh zahrnoval například lidi v delší než půlroční pracovní neschopnosti, i v prvním stupni invalidity, samoživitele s dětmi do deseti místo sedmi let, rodiče pečující o nezaopatřené děti mladší 26 let, lidi starší 65 let a všechny příjemce příspěvku na péči. Další opoziční návrhy směřují třeba k tomu, aby se vyplatila legální práce i lidem v exekucích a insolvencích. Piráti opět prosazují pravidelný růst rodičovského příspěvku podle inflace.

Nová dávka se má skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po očekávaných sněmovních úpravách v průměru každý dospělý v rodině.

Změnit se má mimo jiné i možná hranice finančních úspor, s nimiž lze o dávku žádat. Ty zůstávají stejné jako v původním návrhu pro jedince či domácnosti, které zároveň vlastní nemovitost. Hranice začíná na 200 tisících a s každým členem domácnosti roste o 50 tisíc korun. Změna se však týká jedinců či domácností, které žijí v nájmu a nikdo z nich nemá ani podíl na nemovitosti. U nich se hranice zdvojnásobuje, jedinec žijící v nájemním bydlení tedy může mít úspory až do výše 400 tisíc korun, za každého dalšího člena domácnosti se pak limit zvyšuje o 100 tisíc korun.

Vládní poslanci navrhli vedle rozšíření okruhu vysokoškoláků s nárokem na sociální stipendium například zavedení nové dávky v podobě příspěvku matkám z řad studentek na hlídání jejich malých dětí v částce třetiny minimální mzdy. Takzvané hlídačkovné měla původně uzákonit vysokoškolská novela, dopadlo by do rozpočtů vysokých škol. Senát prosadil vyškrtnutí tohoto příspěvku.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod určitý násobek životního minima, které by se mělo podle návrhů sociálního výboru i několika poslaneckých úprav zvýšit. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Rovněž ke stanovování normativů nájemného a energetickému paušálu se ve sněmovně sešlo hned několik pozměňovacích návrhů. Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který zřejmě budou moci mít i rodiče na rodičovské.

Sněmovna patrně zmírní sankci vyřazení z evidence uchazečů o práci a zastavení výplaty dávky při opakovaném porušení pravidel. Zkrátit by se měla z půl roku na tři měsíce. Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit na asi 22 procent lidí. To však neznamená, že by měly klesnout státní výdaje na sociální dávky, systém se může naopak prodražit.