Organizace zastupující nájemníky či důchodce brojí proti návrhu vládní ODS. Ten má umožnit dobrovolnou komunikaci mezi pronajímatelem a nájemníkem skrze datové schránky. Kritici se však obávají, že to bude vytvářet tlak na technologicky zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři či samoživitelky, a může je to tak ohrozit. Podle jednoho z navrhovatelů, poslance ODS Jiřího Havránka, jde naopak o přehnanou obavu. „Opravdu jde o nastavení dobrovolné báze ve smlouvě,“ uvedl pro deník Echo24 Havránek.

Myšlenka zavést komunikaci skrze datové schránky do nájemních vztahů se objevila jako pozměňovací návrh k projednávanému zákonu o podpoře bydlení, ke kterému by se mohli poslanci vrátit už v pátek. „Navrhuje se doplnit § 2239 občanského zákoníku o ustanovení, podle kterého se má za to, že ujednání o doručování písemností prostřednictvím datových schránek není zjevně nepřiměřené. Tím se podpoří doručování prostřednictvím datových schránek v nájemních vztazích,“ stojí v návrhu z pera poslanců ODS.

To zjednodušeně řečeno znamená posvěcení, že si může pronajímatel do smlouvy zařadit podmínku komunikace skrze datovou schránku, záleží tak na domluvě s nájemníkem. Kritici v tom však vidí ohrožení některých skupin obyvatel. „Návrh neodpovídá aktuálním potřebám a hlavně reálným schopnostem zranitelných skupin obyvatel. Zejména pak seniorů, osob se zdravotním postižením, rodičů samoživitelů a dalších občanů, kteří ve svém reálném životě nemají přístup k potřebné technice, ani nemají dostatečné digitální dovednosti,“ uvedla předsedkyně Sdružení nájemníků Lenka Veselá.

Sdružení upozorňuje na to, že se zřízením datové schránky se pojí i další změny. V případě fyzických osob nevzniká povinnost komunikovat skrze datovou schránku s úřady, to ovšem neplatí pro úřady, kterým naopak se založením vzniká povinnost komunikovat skrze datovou schránku s občany. Znamená to tedy v každém případě nějakým způsobem schránku využívat.

Podle slov předsedkyně Rady seniorů ČR Lenky Desatové 46 % seniorů nad 65 let nemá přístup k internetu. „Mnozí senioři se na nás dokonce obracejí s upozorněním, že v odlehlých lokalitách mají problém i s mobilním signálem. Je třeba rovněž vzít v úvahu, že zdravotní stav řady seniorů jim neumožní datovou schránku ovládat samostatně. Může tak dojít k jejímu zneužití, pronajímatel může jejím prostřednictvím zjistit citlivé údaje seniora či jiné osoby, ale také odesílat například žádosti a podání na úřady práce, státní orgány, soudy apod. Jsme přesvědčeni, že u seniorů nad 75 let je povinnost komunikovat prostřednictvím IT špatné řešení,“ uvádí Lenka Desatová.

Podle jednoho z předkladatelů, poslance ODS Jiřího Havránka, jde o přehnané obavy. „Opravdu jde o nastavení dobrovolné báze ve smlouvě. Smlouva je dohodou mezi pronajímatelem a nájemníkem, kteří se dohodnou na vzájemných podmínkách a je právem vlastníka nemovitosti určit způsob komunikace. A komunikace prostřednictvím datové schránky, s jistotou doručení, je bezpečná, jednoduší a ve finále i levnější. Nenutíme nikoho – ani pronajímatele, ani nájemníka. Ale pokud dojde ke vzájemné dohodě, je vše v naprostém pořádku. Dostupnost bydlení, ceny nájmů a tak podobně to nijak neovlivní,“ uvedl Havránek.

Podle něj tak nehrozí, že by například vzhledem k situaci na trhu bydlení mohli v „dobrovolné“ domluvě tahat nájemníci za kratší konec. „Když to vyženu ad absurdum – jsem obrovským příznivcem datových schránek jako principu bezpečné komunikace. Ale nemyslím si, že by si byť jediný pronajímatel nechal utéct solventního a dobře vypadajícího nájemníka jen proto, že nepřistoupí na komunikaci datovou schránkou. Ten strach opravdu považuji za ,přepálený‘,“ dodal Havránek.

Zákon o podpoře bydlení počítá například se vznikem víc než stovky kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení a pomáhat lidem v bytové nouzi zajistit si důstojné bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a systém finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Norma dále předpokládá asistence v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a zároveň minimalizuje rizika pro majitele a sousedy. V případě bydlení s ručením bude poskytovatel tohoto bydlení vlastníkům ručit za úhradu nájemného a služeb, pokud je nezaplatí nájemce.