Zcela poprvé došlo v západní zemi k masivnímu otevřenému střetu v ulicích mezi migrantskými gangy. V centrálním městě Burgundska, Dijonu, na východě Francie už čtvrtý den v řadě zuří válka mezi Araby a Čečenci.
Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala.
Ministerstvo obrany chce koupit nová děla pro armádu od francouzské společnosti Nexter. Za 52 děl Caesar by mělo zaplatit asi šest miliard korun. Řekl to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.
Od chvíle, kdy koronavirus tvrdě zasáhl Itálii, Španělsko a Francii, které se vedle Británie staly nejhůř postiženými zeměmi Evropy, zní z jihu velmi hlasité volání po přerozdělování dluhu. Společném evropském dluhopisu. Francouzský prezident Emmanuel Macron o něm mluví od chvíle, kdy nastoupil do Elysejského paláce. Ze severu Evropy, hlavně z Německa a Nizozemska, zní hlasité a jasné ne.
Evropská komise (EK) v pondělí Francii schválila navrhovanou státní pomoc v objemu sedmi miliard eur (zhruba 190 miliard korun) pro leteckou společnost Air France. Komise o tom v informovala v tiskové zprávě. Úvěrová pomoc podle komise zajistí podniku finanční prostředky, které naléhavě potřebuje, aby se vypořádal s dopady šíření koronaviru.
„Nic není tak trvalého jako dočasný vládní program,“ prohlásil ekonom Martin Friedman. I když neměl přímo na mysli nejrůznější stavy nouze, zvláštní stavy, stanná práva a podobně, historie ukazuje, že i tyto mimořádné prostředky, které vlády zavádějí v čase obecného ohrožení, mohou ve společnostech zůstat i poté, co ohrožení pomine. V čase, kdy i v Česku vládne stav nouze, je omezeno vycházení a sdružování, jsou uzavřené hranice a vláda se chystá spustit chytrou karanténu, která by měla sice uvolnit ekonomický život v zemi, ale zase bude znamenat masivní sledování občanů, stojí za to podívat se na historii výjimečných stavů, jak byly zneužívány nebo jaké zanechaly trvalé následky.
Na cestě do České republiky bylo od neděle čtrnáct Francouzů zasažených koronavirem. Měli se léčit ve fakultní nemocnici v Brně, kam měli dorazit v pondělí. Včera bylo však oznámeno, že nepřiletí, neboť se snad jejich stav zlepšil…
Celosvětová snaha sehnat obličejové roušky a respirátory, které ochrání všechny, kdo stojí v první linii boje proti koronaviru, změnila trh na Divoký západ – kde jsou Spojené státy často ochotné přeplatit kupce, kteří už měli uzavřenou smlouvu na dané zboží.
Rytec Tomáš Lesser ze světově proslulé sklárny Moser obdržel za svou práci vysoké francouzské státní vyznamenání a stal se tak rytířem Řádu umění a literatury. Ocenění si přebíral spolu s dalšími devíti umělci z rukou francouzského ministra kultury. Zařadil se tak po bok například režiséra Jiřího Menzela, fotografa Jana Saudka či malíře Adolfa Borna.
Po sporu o nominaci filmu Romana Polanského na ceny César ve čtvrtek odstoupilo celé vedení francouzské akademie, která prestižní ocenění udílí.
Francie ohlásila první případ úmrtí na nemoc způsobenou novým typem koronaviru.
Koncem prosince se předčasně vrátil z Paříže, kde tři roky zastupoval českou vládu. Předtím byl náměstkem ministra zahraničí a hned po svém nástupu vyvolal rozruch návrhem přehodnotit zahraniční politiku státu ve věci podpory lidských práv. Petr Drulák (47) je levičák – a současně enfant terrible české zahraničněpolitické obce.
Před 60 lety, 13. února 1960, uskutečnila Francie svůj první jaderný výbuch. Místem se stala jaderná střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře.
Ve východním Středomoří u Kypru roste napětí. Na bohatá ložiska zemního plynu má nárok zvláště ostrovní stát, licence má ale řada jiných zemí.
Francie aktuálně žije kauzou, v níž hlavní roli hraje teprve šestnáctiletá dívka jménem Mila.
Americký prezident Donald Trump začal používat cla, tarify a sankce k prosazování amerických ekonomických a politických zájmů tak, jak to na Západě nikdo nedělal dlouhé roky. Je to hlavní pilíř jeho politiky Let’s Make America Great Again. Ta je reakcí na to, jak za předchozích prezidentů ztrácely Spojené státy přirozené instinkty hlavní globální mocnosti a nejsilnější ekonomiky světa. Především svoji pasivitou tolerovaly vztahy, které pro ně byly nevýhodné. Jak v obchodě s Čínou, tak s Evropou. Vyznavač transakční politiky zájmů Trump řekl dost. A začal podle toho jednat. Zatím všichni, kdo se stali terčem jeho tlaku, ustupují. Vědí, že Amerika je ve vzájemném vztahu tím silnějším a oni můžou ztratit víc.
Sedm mužů, kteří byli v pondělí zadrženi v západní Francii kvůli podezření z terorismu, bylo obviněno a umístěno do dočasné vazby.
Nejméně jednu oběť a několik zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Villejuif jižně od Paříže, kde muž v parku napadal nožem kolemjdoucí. Útočníka policie zastřelila, uvedla s odvoláním na své zdroje agentura AFP. Podle stanice BFMTV utrpěli zranění nejméně tři lidé. Motiv činu zatím není znám.
Chlapci jsou malí „tvrďáci“ a mají se hodně hýbat, zatímco dívenky jsou princezny a mají zůstávat v klidu. Vědci konstatovali, že stereotypy týkající se pohlaví ve Francii přetrvávají, píše agentura AFP.
Sbohem rajčata, papriky, lilky, jahody, melouny… Zelená ideologie dopadla nově na zemědělce a tím i na spotřebitele. Letos v zimě budou francouzské ekologické stánky poprvé, aspoň teoreticky, bez letního ovoce a zeleniny.
Francie navyšuje zdanění nových automobilů, jež nebudou splňovat předepsané limity emisí oxidu uhličitého (CO2). Zaměřit se chce hlavně na velké automobily typu SUV, informovala agentura Bloomberg. Daň by mohla dosahovat v přepočtu až půl milionu korun.
Francouzští vojáci nasadili poprvé k útoku ozbrojené bezpilotní letadlo. Oznámilo to v pondělí ministerstvo obrany, podle nějž byl dron Reaper použit v Mali v sobotu, kdy byl v Africe prezident Emmanuel Macron. Francie má v Mali několik tisíc svých vojáků zapojených do boje proti tamním radikálům.
Šéf evropské lidovecké frakce (EPP) Manfred Weber obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z „útoku na demokratickou Evropu“. Šéf Elysejského paláce se ho dopustil svým počínáním při obsazování postu předsedy Evropské komise, řekl německý politik deníkům z mediální skupiny Funke.
Silniční dopravu ve Francii v sobotu narušil protest několika stovek řidičů kamionů, kteří svými auty blokovali některé hlavní dopravní tepny v zemi na protest proti zahraniční konkurenci a proti záměru vlády zvýšit daň z pohonných hmot. Nevyjela ani většina vlaků – podle stanice France-Info až devět z deseti – kvůli stávce proti penzijní reformě prezidenta Emmanuela Macrona. V Paříži a dalších městech znovu vyšli do ulic protestovat proti údajné ekonomické nespravedlnosti přívrženci hnutí tzv. žlutých vest. Pořádkové síly v metropoli podle webu stanice BFMTV proti demonstrantům použily slzný plyn.
Francouzská vláda je „pevně odhodlána“ prosadit svou plánovanou důchodovou reformu, lidé budou muset pracovat o něco více, prohlásil premiér Edouard Philippe. Na znamení nesouhlasu s chystanými změnami se přitom ve čtvrtek po celé zemi konala rozsáhlá stávka, jíž se zúčastnilo 800 000 lidí, francouzské odbory navíc na úterý 10. prosince svolávají nové kolo demonstrací a stávek, především v dopravě.
Velké dopravní komplikace působí od časného rána ve Francii stávka, do které vstoupili mimo jiné zaměstnanci státních železnic, městských dopravních podniků, letecké společnosti Air France či řidiči kamionů.
Čtvrteční plánovaná generální stávka ve Francii by mohla ochromit celou zemi. Na neomezenou dobu hodlají přerušit práci zaměstnanci pařížského dopravního podniku RATP, železnic, dopravců v kamionové dopravě i v letecké společnosti Air France. Své síly spojilo několik odborových svazů kvůli chystané a mimořádně nepopulární důchodové reformě.
Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.
Rok po teroristickém útoku, který si ve Štrasburku vyžádal pět mrtvých a jedenáct zraněných, se znovu otevírají tamější proslulé vánoční trhy. Radnice přitom slibuje „mnohem dynamičtější a lépe koordinovaná“ bezpečnostní opatření. Centrum alsaské metropole bude uzavřené, nebude do něj možné dojet ani veřejnou dopravou. Procházet se bude přes kontrolní stanoviště a na bezpečnost budou dohlížet stovky policistů v uniformě i jejich kolegové v civilu, informuje francouzský The Local.
