V Paříži ve středu za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal.
Evropa zažívá éru zesilující restrikce, regulace a velkých státních zásahů. Do velmi nepříjemného restriktivního tlaku se spojily dva proudy. Jeden připravovaný, plánovaný, centrálně řízený. Cesta k bezuhlíkové ekonomice plná zákazů, nových regulací a umělého zdražování se časově střetla s pandemií čínského koronaviru, na niž vyspělý svět reagoval vlnou restriktivních opatření. Loni v létě se pak covid vzal jako vzácná příležitost k urychlení a zesílení zelených regulací. Výsledkem bude dražší a méně svobodný život.
Někdy se to smutně sejde. V pondělí zemřeli dva herci – Jean-Paul Belmondo a Michael Kenneth Williams. Byli to jistě umělci různého statusu, zvlášť v Česku. Hvězda, k níž generace diváků cítily velmi blízký vztah, a výborný herec, jehož jméno nebylo nějak široce známé, jakkoliv si lidé, kteří ho v něčem viděli (především v klasických seriálech Wire: Špína Baltimoru a Mafie v Atlantic City), jím ztvárněné postavy moc dobře pamatují. Rozdílné byly i ty jejich konce.
Ve věku 88 let zemřel francouzský herec Jean-Paul Belmondo, známý například z dobrodružného snímku z roku 1964 Muž z Ria. „Nějaký čas už byl hrozně unavený. Odešel poklidně,“ uvedl hercův právník Michel Godest. Největší slávy Belmondo dosáhl v šedesátých a sedmdesátých letech, například díky filmům U konce s dechem nebo Muž z Acapulca. Narodil se v roce 1933 v Neuilly-sur-Seine poblíž Paříže do rodiny sochaře.
Všichni v Národním sdružení (RN) pochopili, že Marine Le Penová nikdy volby nevyhraje, řekl v sobotu v rozhovoru s televizí BFM TV známý konzervativní novinář deníku Le Figaro Éric Zemmour, který už dlouho napíná francouzskou veřejnost, zda on sám bude kandidovat v prezidentských volbách příští rok. Jeho kandidatura by totiž mohla zásadně zkomplikovat očekávaný postup šéfky RN do druhého kola voleb se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ne, Michel Houellebecq nevydal novou knihu, ale už je prý napsána a čeká se na ni, jako by to měla být další zpráva o veselém konci Západu, podobně jako několik jeho knih předešlých. Ale debatovat se o něm může i v tomhle mezičase, kdy lze číst jeho právě česky vydanou biografii Denise Demonpiona nazvanou prostě Houellebecq. Ani ona však nerozkryje plně tajemství, v čem spočívá fantastická přitažlivost tohoto divného Francouze,
Po čtvrtečním telefonátu prezidentů Francie a USA se objevila dvě rozdílná prohlášení. Zatímco francouzský Elysejský palác vydal prohlášení včetně výzvy Emmanuela Macrona k „morální odpovědnosti“ USA a jejich spojenců za evakuaci afghánských spojenců, americký Bílý dům tuto pasáž vyškrtl a nezveřejnil. Informuje o tom The Guardian. Vojenskou část kábulského letiště nyní spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců i jejich afghánských spolupracovníků.
Macron udělá vše pro to, aby zabránil migraci do Evropy. Bude tlačit na tvrdé uzavření hranic. Zjevně už to pochopil turecký prezident Erdoğan. Rok 2015 se nesmí opakovat. Nebude se opakovat. My to nedovolíme. Tohle přesně řekl prezident Emmanuel Macron ve svém mimořádném projevu k Francouzům, který pronesl k situaci v Afghánistánu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním večerním projevu k situaci v Afghánistánu řekl, že chce uskutečnit evropskou iniciativu zaměřenou na "předvídání" a "ochranu před významnými nelegálními migračními toky.“ Podrobnosti však v projevu neuvedl. Abych zajistil evakuaci, "rozhodl jsem se poslat dvě vojenská letadla a naše speciální jednotky" do Afghánistánu," řekl dále Emmanuel Macron.
Francie se nezúčastní konference o rasismu, kterou pořádá OSN v září v New Yorku u příležitosti 20. výročí přijetí durbanské deklarace a akčního programu k potírání rasismu ve světě. Oznámil to podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Má výhrady k prohlášením, která v minulosti na konferenci zazněla a která považuje za antisemitská. Bojkot konference již dříve ohlásily také Spojené státy, Británie, Izrael, Kanada nebo Česká republika.
Silné reakce v pondělí vzbudila zpráva z Francie. Čtyřicetiletý rwandský žadatel o azyl Emmanuel Abayisenga zavraždil katolického kněze Oliviera Maireho. Pachatel je zjevně duševně nemocný člověk, o kterého se komunita montfortiánů, k níž zavražděný patřil, starala několik let. Sám je katolík, byl členem skupiny, jež se v roce 2016 setkala s papežem Františkem, jeho žádost o azyl byla zamítnuta, třikrát obdržel příkaz opustit zemi, loni se pokusil zapálit katedrálu v Nantes.
Bez očkování nesmí do práce. Stát ani zaměstnavatel zdravotníkům, hasičům a dalším profesím, u kterých vyžaduje očkování, nenahradí mzdu za dobu, dokud nebudou plně očkovaní. Dokonce nemohou ani počítat s jinou státní finanční podporou. Tvrdý francouzský covidový zákon tak znevýhodňuje dosud neočkované, informuje deník Le Parisien. Proti novému zákonu se konaly ve Francii v minulých týdnech rozsáhlé protesty po celé zemi.
Hvězdný argentinský fotbalista Lionel Messi se po odchodu z Barcelony dohodl na angažmá s Paris St. Germain. Informoval o tom francouzský list L‘Équipe, podle kterého čtyřiatřicetiletý útočník v nejbližších hodinách přicestuje do Paříže a po absolvování vstupní zdravotní prohlídky podepíše dvouletou smlouvu s opcí na další rok. Messi v Barceloně neprodloužil plánovaný kontrakt, protože si ho katalánský klub nemůže dovolit kvůli pravidlům finančního fair play španělské ligy.
Ve francouzských barech, kinech, nemocnicích a vlacích se od pondělí vyžadují takzvané zdravotnické pasy, které mají podobu QR kódu a mají prokázat, že jejich držitel nemá covid-19. Na některých místech se ale pasy v pondělí ještě striktně nekontrolovaly a podobně to podle vlády bude po celý první týden, informuje agentura AFP. Avšak zveřejněná videa ukazují, že policie hned začala s kontrolou toho, kdo do podniků smí. Některé restaurace pak zejí prázdnotou.
Ve Francii v pondělí vstupuje v platnost nový covidový zákon, který zavádí zdravotní pasy nezbytné pro vstup na hromadné akce či do restaurací i povinné očkování pro zdravotníky a hasiče. Do České republiky pak bude od pondělí obtížnější návrat z Islandu, Estonska a Madeiry, na takzvané mapě cestovatele se přesouvají do červené kategorie s vysokým rizikem nákazy.
Mezinárodní politika má viditelnou hladinu a neviditelné proudy pod ní. Na té viditelné hladině se arabské státy teprve neochotně smiřují s existencí Izraele. Tak například Maroko s ním navázalo vztahy v prosinci 2020 a Alžírsko tak ještě neučinilo vůbec. Naopak se svou bývalou koloniální mocností, Francií, mají Alžírsko a Maroko dobré vztahy. I proto je podezření, že alžírská a marocká rozvědka používaly služby izraelské společnosti NSO k napadení telefonu francouzského prezidenta, tak pikantní.
Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.
Skupina PPF vytvoří společný podnik s francouzským výrobcem menších rekreačních plavidel a plachetnic Groupe Beneteau. Ve společném podniku zaměřeném na pronájem rekreačních lodí bude mít česká finanční skupina podíl 59 procent. Transakce by měla být vypořádaná do konce září po splnění obvyklých regulatorních a právních podmínek, uvedla dnes PPF. Hodnotu transakce nezveřejnila. Společný podnik PPF a Groupe Beneteau spojí aktiva charterových společností Dream Yacht a Navigare.
Ve městech napříč Francií se v sobotu konaly demonstrace proti opatřením zaváděným v boji proti koronaviru. Už před polednem začaly protestní pochody v řadě menších měst, odpoledne pak i v Paříži. V metropoli se demonstranti střetli s policií, která použila slzný plyn, uvedla televizní stanice BFM. Úřady odhadovaly, že v součtu se do manifestací zapojí přes 100 000 lidí.
Jsou projekce, které člověku utkví v paměti nejen kvůli tomu, jaký film se na nich promítal. Nezapomenu na Tenkou červenou linii ve velkém sále pražského Světozoru, plném trampů, čerstvě se – ještě v maskáčích – navrátivších z víkendového vandru, odhodlaných vychutnat velkofilm o bitvě o Guadalcanal a přiváděných lyrizujícím a kontemplativním stylem Terrence Malicka k nelíčenému, hlubokému a hlasitě projevovanému zoufalství.
Zatímco případy covidu, především varianty delta, ve Francii raketově stoupají, v Národním shromáždění se tento týden projednával vládní návrh povinného očkování zdravotníků a značné zpřísnění podmínek pro vstup obyvatel do veřejných prostor, který bude povolen jen se zdravotním pasem. Levicový deník La Liberation dnes citoval nejmenovaného „poradce důležitého ministra,“ který ve středu při debatě v parlamentu prohlásil, že se „chystáme zavést de facto izolaci pro lidi, kteří nebyli očkováni….“
V den francouzského státního svátku, výročí pádu Bastily, představila Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou a Fransem Timmermansem novou, velmi radikální kapitolu evropského Green Dealu (Zeleného údělu). Pionýrského pokusu vybudovat první bezuhlíkovou ekonomiku na světě. „Bastilský“ návrh počítá mimo jiné s úplným zákazem prodeje aut se spalovacími motory do r. 2035 nebo s výrazným rozšířením emisních povolenek na stavebnictví nebo lokální topení.
Mobilní telefon francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl terčem izraelského spywaru Pegasus. Jeho jméno je na seznamu osob, na které se Pegasus zaměřil. Podle zprávy deníku Le Monde byla operace provedena jménem marockých zpravodajských služeb. Tento virus vyvinutý izraelskou společností NSO umožňuje po zavedení do smartphonu načítat zprávy, fotografie, kontakty a dokonce poslouchat telefonní hovory jeho majitele.
Více než 100 000 lidí v sobotu ve Francii protestovalo proti ohlášenému zpřísňování koronavirových opatření. Podle údajů ministerstva vnitra se protestů po celé zemi zúčastnilo téměř 114 000 lidí, v samotné Paříží demonstrovalo kolem 18.000 lidí, napsaly agentury Reuters a DPA. Francouzský prezident Emanuel Macron začátkem týdne oznámil zpřísnění koronavirových opatření v reakci na rostoucí počet nových případů nákazy koronavirem.
Zlatou palmu, hlavní cenu mezinárodního filmového festivalu v Cannes, na letošním 74. ročníku získal snímek Titane francouzské režisérky Julie Ducournauové. Na začátku slavnostního předávání, jímž dnes festival končí, to oznámil předseda poroty Spike Lee. Učinil tak ještě před oficiálním vyhlášením hlavního ocenění. Ceremonie tak začala tam, kde měla skončit. Po nečekaném oznámení následoval zmatek a pokřikování z obecenstva.
Francouzský úřad pro hospodářskou soutěž vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu půl miliardy eur (12,8 miliardy Kč) za to, že se nedohodla s vydavateli zpravodajství. Google čelil obvinění francouzských vydavatelů APIG, SEPM a tiskové agentury AFP, že s nimi nejednal v dobré víře o odměnách za přejímání jejich obsahu. Vést taková jednání Googlu v dubnu loňského roku nařídil antimonopolní úřad.
Politika se dostane ledaskam, i na tiskovou konferenci k uvedení nového snímku na filmovém festivalu v Cannes. Právě tam se totiž jeden z herců Pio Marmaï pustil do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Marmaï není spokojený s tím, jak hlava státu Francii vede, podle svých slov by byl ochoten do Elysejského paláce prolézt i potrubím a dát Macronovi do huby. Marmaï v Cannes propaguje film La Fracture, který pojednává o protestech tzv. žlutých vest, jež především v roce 2019 plnily francouzská náměstí. Herec tam ztvárňuje jednoho z demonstrantů, který se při střetech zraní.
Jedna osoba zemřela a další byla vážně zraněna v sobotu poté, co na ně zaútočil nožem muž v nákupním centru v Claye-Souilly v departementu Seine-et-Marne východně od Paříže. Uvedla to televize BFMTV. Prefektura potvrdila "bezpečnostní incident." Podle BFMTV je podezřelý 62letý Senegalec. Počáteční důkazy naznačují, že útok se odehrál při obchodním sporu.
Ruský parlament schválil zákon, který vyhrazuje název „šampaňské“ pouze ruským šumivým vínům. Originální francouzské šampaňské, produkované výhradně v oblasti Champagne a dovážené do Ruska, by proto již nemělo mít právo nazývat se šampaňským. Aspoň v Rusku. S novelou souhlasil už prezident Vladimir Putin. První slavný producent Moët-Hennessy se už Moskvě podvolil, píše deník Le Monde.
Britská vláda plánuje značné zpřísnění trestů pro migranty nelegálně překračující Lamanšský průliv mezi Spojeným královstvím a Francií. Podle nové legislativy by jim tak mohly hrozit až čtyři roky vězení. Podle britské šéfky vnitra Priti Patelové, která návrh konkretizovala o víkendu, jde o snahu odradit migranty od nelegálních přechodů a hlavně o napravení „nefunkčního azylového systému“.
