Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří v roce 1942 spáchali úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinherda Heydricha, se dočkali v Anglii velké pocty. V městečku Ightfield jim byla odhalena pamětní deska na hrobě rodiny Ellisnových, se kterou se během svého pobytu v Anglii spřátelili. O události informovala ČT24.
V červenci 1941 začala tzv. bitva u Smolenska, jak se zpravidla nazývá série obranných akcí a protiútoků Rudé armády, která hodně zpomalila postup německých vojsk. Sověti sice nakonec museli ustoupit, avšak Němci značně znejistěli a někteří historici soudí, že důsledky této bitvy poté hodně přispěly k faktu, že Wehrmacht nedobyl Moskvu.
Podle nejnovějších dokumentů se britský premiér Winston Churchill snažil utajit informace o snaze nacistů vrátit strýce královny Alžběty vévodu Eduarda na trůn. Ten již v roce 1936 krátce vládl, než musel abdikovat kvůli zasnoubení s rozvedenou Američankou. Eduard byl známý pro své sympatie k nacistickému režimu.
Ruské ministerstvo obrany poprvé zveřejnilo vojenské dokumenty o nacisty okupovaném Polsku, které sovětská Rudá armáda osvobodila v letech 1944 až 1945. Mezi nimi jsou například vojenská hlášení, pasy, formuláře nebo telegramy, informovala v úterý ruská agentura RBK.
Filmař Hermann Pölking posbíral v archívech mnoho neznámých svědectví o Adolfu Hitlerovi. Jeho několikaleté studování pramenů v archivech vyústilo v natočení dokumentu s názvem „Kdo byl Hitler“. O jedinečném filmu „Kdo byl Hitler“ informoval server rozhlasu Deutsche welle.
„Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ – to byla poslední slova parašutistů, která zazněla z krypty pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde se před 75 lety, 18. června 1942 bránilo sedm československých parašutistů proti 800 nacistickým vojákům. Stateční výsadkáři v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem provedli 27. května úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha. Heydrich, který chtěl potlačit český odboj a také vyřešit „židovskou otázku“, po zranění dne 4. června zemřel, parašutisty ale zradil jejich kolega. Po sedmihodinovém boji byli všichni parašutisté mrtví.
Záhy si budeme připomínat 77 let ode dnů, kdy na nebi nad Velkou Británií a nad kanálem La Manche zuřil boj, jehož výsledek měl ohromný vliv na historii světa.
Spolupracující Evropa je tou nejlepší pojistkou proti opakování válečných a totalitních hrůz, řekl v neděli premiér Bohuslav Sobotka na Národním hřbitově v Terezíně, kde se konalo tradiční shromáždění k uctění obětí nacistické perzekuce. Potřebu připomínat si události druhé světové války zdůraznil předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
Pozdvižení vyvolala na sociálních sítích fotografie, kterou zveřejnila na svém Facebooku organizace Mladé ANO. Způsobila ho trička s nápisem Sorry jako, která si členové organizace oblékli na oslavy konce druhé světové války. Těmito slovy reagoval nedávno šéf hnutí ANO Andrej Babiš, se kterým organizace spolupracuje, na dotaz ČT ohledně nejasností kolem nákupu dluhopisů a od té doby se výrok stal terčem přívalu vtípků na Facebooku i Twitteru.
Ruská armáda kvůli nepřízni počasí zrušila leteckou část vojenské přehlídky na Rudém náměstí v Moskvě. Za jedinou noc zde napršelo 70 procent měsíčního úhrnu, napsala agentura Interfax.
Váleční veteráni, političtí a vojenští představitelé a pamětníci druhé světové války si v pondělí na pražském Vítkově připomněli 72 let od konce druhé světové války. Prezident Miloš Zeman se aktu ale nezúčastnil, zastoupil ho předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Na veřejnosti se prezident objeví odpoledne při jmenování nových generálů. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 podepsalo kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.
Osmý květen už není to, co býval, natož devátý květen. To byla sláva! Přehlídky, recitace, pionýři, šeříky, krvavé válečné filmy v televizi…
Uvedl to ve čtvrtek ruský hospodářský list RBK. Největší položku, asi 150 milionů (asi 64 milionů Kč), představuje přeprava vojáků na slavnostní přehlídku na Rudém náměstí.
Velitele koncentračního tábora Osvětim, ve kterém nacisti zavraždili přes milion lidí, Rudolfa Hösse usvědčil snubní prsten. Höss, od jehož popravy nyní uplynulo 70 let, se skrýval pod falešným jménem na odlehlé farmě v Německu. Prsten sundal až tehdy, kdy mu britští vojáci chtěli uříznout prst. Šperk s vyrytými jmény pak odhalil jeho skutečnou totožnost. Příběh zatčení kata z Osvětimi připomněl izraelský list Haaretz.
Polský Institut národní paměti (IPN), který se věnuje vyšetřování zločinů komunismu a nacismu, zveřejnil na internetu seznam dozorců v německém koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim, čítající 8 500 jmen. Podle expertů jde o první takovou databázi v Polsku a zřejmě i na světě.
Ruský bloger Vladimir Luzgin, který byl odsouzený k obří pokutě za sdílení článku o druhé světové válce na sociální síti VKontaktě, se rozhodl utéct do České republiky. Požádal o politický azyl, o kterém české úřady rozhodnou do půl roku. Luzgina soud potrestal za to, že sdílený článek obviňoval z rozpoutání druhé světové války kromě Německa také Sovětský svaz.
Japonský premiér Šinzó Abe na úterní historické návštěvě americké základny Pearl Harbor na Havajských ostrovech za doprovodu prezidenta USA Baracka Obamy vyjádřil lítost nad oběťmi japonského útoku z prosince 1941. Abe navštívil místo japonského úderu jako vůbec první úřadující premiér své země. Obama označil Abe přítomnost v Pearl Harboru za historické gesto, které symbolizuje sílu usmíření.
Matka v prostém národním kroji drží v náručí malé dítě, jež saje z jejího odhaleného prsu. V pozadí se v oblaku, z nějž vycházejí paprsky či zář, vznáší jiná matka, sama Bohorodička s malým Ježíškem. Na druhé straně výjevu je umístěné trojvrší s dvojramenným křížem.
Podobně jako jiné projekty v Praze, musela i pamětní deska za generála Sergeje Vojcechovského ustoupit podnikatelským zájmům. Na domě v Konviktské ulici, ze kterého byl československý legionář odvlečen do gulagu na Sibiř, ji zatrhl majitel a italský podnikatel Francesco Pinelli. Náhradní umístění na sousedním domě se podle informací deník Echo24.cz zase nezamlouvá Národnímu památkovému ústavu. Poslední nadějí je magistrát, který má rozhodující slovo.
Deset let stál Jiří (George) Theiner v čele slavného časopisu Index on Censorship, do kterého přispívali autoři jako Salman Rushdie, Umberto Eco, Milan Kundera…
Kdybych měl napsat jedno jméno, které nejlépe charakterizuje bloudění, hledání a nalézání intelektuála 20. století, napsal bych Arthur Koestler. Jeden z nejzajímavějších a nejpodnětnějších dobrodruhů – myšlenkových i praktických – minulého století, vynikající spisovatel a esejista je přitom v této zemi jen málo znám.
Nestává se často, aby v malé české obci poseděl u koblih, bábovky a bílé kávy nositel Nobelovy ceny za literaturu. Navíc v té době možná nejslavnější a nejváženější evropský spisovatel. Tou obcí byla Proseč, dvoutisícové městečko u Chrudimi. A tím váženým hostem byl Thomas Mann.
Více jak sedmdesát let od konce druhé světové války žádají stále stovky lidí ročně o odškodnění za způsobenou újmu. Pokud úřady jejich nárok uznají, mohou získat jednorázový příspěvek či příplatek k důchodu. Měsíčně jde až o několik tisíc korun. Pro lidi zasažené válkou jde již o jedinou možnosti finanční náhrady, které se mohou domáhat.
Nejvyšší soud Ruské federace ve čtvrtek potvrdil trest pro ruského blogera Vladimira Luzgina, který poukázal na sovětskou účast při německé invazi do Polska z roku 1939. Soud jinými slovy konstatoval, že Sověti Polsko na začátku druhé světové války nenapadli. Na verdikt soudu upozornil ruský list Novaja Gazeta a také slovenský server Sme.sk.
Po výroku Babiše, že tábor v Letech na Písecku nebyl koncentračním táborem, se na něj sesypala vlna kritiky nejen od politiků, ale také ze strany historiků a odborníků na holokaust. Ti tvrdí, že povahu koncentračního tábora v Letech nelze zpochybňovat a že Babiš opačným tvrzením pouze poukázal na svoji nevzdělanost. Historikové se shodují na tom, že je pro Česko ostudné, když na takovém místě stojí vepřín.
Rudolf Krzák měl štěstí. Z německého obklíčení se dostal na poslední chvíli, když pro něj v listopadu 1944 přiletělo britské letadlo. Během letu z italských hor až do Florencie půlka těla československého důstojníka téměř povlávala v mrazivém podzimním vzduchu.
