Polský premiér Donald Tusk jde do sporu s Evropskou komisí ohledně azylových práv. Tusk v sobotu oznámil záměr dočasně pozastavit právo na azyl. Reaguje tak na tlak migrantů na bělorusko-polské hranici. Už v sobotu oznámil, že opatření v EU prosadí. V pondělí však mluvčí Evropské komise upozornil, že by se jednalo o porušení evropských smluv. Proti kroku Tuska se postavili i jeho koaliční partneři a desítky nevládních organizací.
Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl jako součást strategie na omezení nelegální migrace. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu. "Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (...) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady.
Nizozemsko plánuje přísná protiimigrační opatření, včetně vyhlášení moratoria na všechny nové žádosti o azyl. Záměr tato opatření spustit v příštích měsících oznámila nizozemská vláda, píše agentura Reuters. Stalo se tak několik dní poté, co Německo rozhodlo o zavedení nových hraničních kontrol, jejichž cílem je zabránit vstupu nežádoucích migrantů do země. Vláda se také bude snažit vyjednat výjimku z azylových pravidel Evropské unie.
Na méně než 100 000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky.
Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty. V novém návrhu podle Kupky přibylo byrokracie.
Počet žadatelů o azyl v Evropské unii letos překročí jeden milion. V rozhovoru s německou mediální skupinou Funke to uvedla šéfka Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) Nina Gregoriová. Během prvních deseti měsíců letošního roku vzrostl proti stejnému období loňska počet žádostí o 22 procent. Za měsíc říjen bylo nových žadatelů nejvíce za posledních sedm let. Informovala o tom dnes agentura DPA. Celkový počet bude „výrazně vyšší než milion“, uvedla ředitelka úřadu se sídlem na Maltě Gregoriová.
Evropská unie potřebuje zpřísnit politiku návratu neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Na jednání unijních ministrů vnitra v Lucemburku to ve čtvrtek uvedl český ministr Vít Rakušan. I pondělní útok v Bruselu podle něj ukázal, že je potřeba, aby členské státy mnohem intenzivněji sdílely informace a aby byl rovněž přijat nyní projednávaný migrační balíček. Případ tuniského útočníka, který v pondělí v centru Bruselu zabil dva švédské fotbalové fanoušky, je podle Rakušana exemplárním příkladem.
Počet žadatelů o azyl se v první polovině roku v EU, Norsku a Švýcarsku meziročně zvýšil o 28 procent na zhruba 519.000. Uvedla to podle agentury AFP Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA), která také upozornila, že podle současných tendencí by počet žadatelů mohl do konce roku překročit milion. Nejčastěji žádali o azyl ve 29 sledovaných zemích od ledna do června Syřané, Afghánci, Venezuelané, Turci a Kolumbijci, na které připadá dohromady 44 procent žádostí.
Počet Rusů, kteří pobývají v Česku, po letech růstu poklesl. Na konci června mělo v ČR povolení k pobytu 42.500 lidí z Ruska, tedy asi o 3600 méně než loni v březnu po začátku ruské invaze na Ukrajinu. O několik stovek méně je meziročně ruských studentů na českých vysokých školách. Ruských zaměstnanců na českém trhu práce od loňského jara naopak zhruba o 1300 přibylo, na konci letošního prvního pololetí jich bylo asi 20.200. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, ministerstva vnitra, úřadů práce a resortu školství.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že Česko nebude přijímat ruské uprchlíky, kteří se snaží uniknout před mobilizačním rozkazem. Ke stejnému stanovisku dospěly i pobaltské země. Německo naopak uprchlíky z Ruska rádo přivítá. „Kdo nenávidí cestu, kterou zvolil Putin, a miluje liberální demokracii, je v Německu srdečně vítán,“ uvedl německý ministr spravedlnosti. Podle vyjádření mluvčí Evropské komise je rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, na členských státech EU.
Nečekané vášně budí návrh novely azylového zákona. Ten rozšiřuje důvody pro neudělení azylu, zároveň ale stanovuje, za jakých podmínek může v zemi zůstat cizinec, který spáchal trestný čin.
Přiznejme evropskému soudnímu dvoru, že není zpolitizovaný. Kdyby byl, jistě by našel způsob, jak odložit svůj čerstvý rozsudek týkající se azylové politiky za termín voleb do europarlamentu. Rozsudek sice nepřinesl žádný průlom, potvrdil známý stávající výklad. Politicky uvažující člověk by se snažil nepřipomínat voličům týden před volbami, že ten výklad sponzorovaný evropskými institucemi je šílený.
Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila, že lidé, kteří překonají jižní hranici USA nelegálně, nebudou splňovat podmínky udělení azylu. Informovala o tom agentura Bloomberg.
České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky z ciziny bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra za jednotlivé měsíce a roky. Počty opuštěných dětských běženců klesají, před lety se jich do ČR dostávaly desítky ročně.
Vláda v Bruselu řeší delikátní a současně paradoxní situaci. Bývalý major rwandské armády Bernard Ntuyahaga, který si v Belgii odpykal dvacetiletý trest vězení za spoluúčast na smrti deseti belgických vojáků OSN roku 1994 ve Rwandě, požádal v Belgii o azyl. Příbuzní zabitých vojáků jsou zděšeni a znechuceni. Také proto, že je nikdo o propuštění Ntuyahagy oficiálně neinformoval. Šance, že azyl od belgických úřadů dostane, je velmi malá, píší tamní média. Kam ale bývalý rwandský oficír z Belgie zamíří, bude mít zásadní dopad na jeho další osud.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini, který je zároveň šéfem protiimigrační vládní strany Liga, nařídil omezit na minimum služby související s azylovými řízeními, která se v současnosti týkají 136.000 cizinců v zemi. Ministr v úterý oznámil, že úřadům zaslal příslušnou směrnicí, která má zamezit plýtvání státními penězi například při zajišťování ubytování pro žadatele o azyl.
Francouzský ministr vnitra nařídil policii, aby připravila vyklizení nelegálních stanových táborů v Paříži, v nichž žije zhruba 2300 migrantů. Gérard Collomb to oznámil po několika týdnech trvajícím sporu s radnicí hlavního města, která žádá systémové řešení problému, informovala ve středu agentura AFP.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) chce, aby Evropská unie měla společný azylový systém, který odolá krizím a bude konečně solidární v rozdělování běženců. Řekla to ve čtvrtek v projevu před Spolkovým sněmem. Do června v tomto tématu očekává výrazný pokrok.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala státy Evropské unie k pokroku v dohodě o azylovém systému a varovala, že státy očekávající finanční podporu unie musejí v řešení migračního problému projevit solidaritu. Prohlášení podle agentury DPA obsahuje na videu předtočený vzkaz kancléřky účastníkům neformálního summitu EU plánovaného na příští týden.
O Češce a jejích třech dětech, kteří získaly politický azyl na Novém Zélandu kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, české úřady nic nevědí. Případ této rodiny nezná policie, úřad vlády ani veřejný ochránce práv. Novozélandské úřady jsou povinny jakékoliv detaily případu tajit. Udělení azylu ale prý nemá politický přesah, uvedly tamní úřady pro server Echo24.
Zpráva o tom, že česká rodina získala na Novém Zélandu politický azyl, nechává české úřady v klidu. Mimořádný případ odmítly komentovat úřad vlády i některá ministerstva. Také politici mlčí. Češka a její tři synové přitom získali politický azyl kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, kterým údajně čelili ve své vlasti.
Dvě členky ruské protestní punkové skupiny Pussy Riot žádají ve Švédsku o azyl. Lucija Džanijanová a Alexia Knedlijakovská to sdělily švédské televizi SVT. Nyní žijí v domě pro žadatele o azyl v Lindesbergu a čekají na rozhodnutí úřadů.
Ministerstvo vnitra stále váhá, jestli má na 70 pronásledovaným křesťanským uprchlíkům z Číny poskytnout v Česku azyl. U některých z nich prodloužilo lhůtu, během které musí o jejich osudu rozhodnout, na nezákonně dlouhou dobu.
Během první poloviny letošního roku přišlo do Německa nově 90 389 žadatelů o azyl. Oznámilo to ve středu německé ministerstvo vnitra. Německo tak podle německé vlády přijímá přibližně stejný počet uprchlíků jako Itálie, která je přitom v poslední době kvůli migrační vlně v ohnisku politické debaty, napsala ve středu agentura DPA.
Evropská komise v úterý pohrozila právními kroky zemím, jež odmítají přijímat migranty v rámci programu přerozdělování podle kvót. Při prezentaci pravidelné zprávy o pokroku programu přerozdělování žadatelů o azyl zdůraznil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu.
O azyl v Německu usiluje také stále více tureckých diplomatů, vláda ví o 136 žádostech od Turků s diplomatickým pasem. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pátek informovala agentura DPA. V Německu se chtějí takto usídlit i rodinní příslušníci tureckých diplomatů.
Více než 90 procent všech cizineckých úřadů v Německu není schopno kvůli nedostatečnému technickému vybavení ověřovat v digitálních databázích otisky prstů žadatelů o azyl, což nadále migrantům umožňuje snadno se opakovaně zaregistrovat. V úterý o tom s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) informoval deník Die Welt. Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu žadatelů o azyl.
Ruský bloger Vladimir Luzgin, který byl odsouzený k obří pokutě za sdílení článku o druhé světové válce na sociální síti VKontaktě, se rozhodl utéct do České republiky. Požádal o politický azyl, o kterém české úřady rozhodnou do půl roku. Luzgina soud potrestal za to, že sdílený článek obviňoval z rozpoutání druhé světové války kromě Německa také Sovětský svaz.
